V období zimy mezi roky 2022 a 2023 se Rusko pokusilo pomocí útoků řízenými střelami a drony vyřadit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Cílem bylo nejspíše hlavně narušit morálku Ukrajinců a jejich odhodlání k obraně tím, že budou odsouzeni k umrznutí, a zároveň dojde k narušení výroby (zejména té vojenské). A ačkoliv jsou takové útoky dle mnohých indicií v rozporu s mezinárodními konvencemi, Rusko se na ně dle všeho chystá i během následující zimy. Zpravodajské a satelitní informace naznačují, že k tomu hromadí letouny i zbraně.

Nahromaděné bombardéry na letecké základně

Během podzimu 2023 ruské ozbrojené síly výrazně omezily útoky řízenými střelami z letadel a plavidel, i když to nejspíše souvisí i s tím, že během minulého období vyčerpaly většinu zásob a výroba nových nedokázala (a stále nedokáže) pokrýt veškeré potřeby – přesto nelze uvažovat, že by tyto zbraně došly – armáda si pouze bere čas na jejich nahromadění. Portál Defence-Blog s odvoláním na satelitní snímky klíčové letecké základny Engels (ta leží na Volze naproti Saratovu) uvedl, že tam ruské letectvo hromadí strategické bombardéry a řízené střely.

Snímky letecké základny Engels z 13. listopadu 2023 ukazují, že tam v tu dobu bylo 7 bombardérů Tupolev Tu-95MS Bear a 4 bombardéry Tupolev Tu-160 White Swan. Možná si někdo pamatuje, že tato základna sice slouží k operacím bombardérů běžně, ale Rusko mnohé z nich během roku 2023 stáhlo, protože byly cílem ukrajinských sebevražedných dronů. Na letišti mají být dále také kontejnery, o nichž analytici předpokládají, že obsahují řízené střely používané oběma typy bombardérů, pravděpodobně jde o Ch-101 nebo Ch-555.

Bombardéry unesou větší počet střel

Tupolev Tu-95 vstoupil do služby již v sovětském letectvu v roce 1956, uvádí MilitaryToday. Jde o turbovrtulový stroj se čtyřmi motory, a konkrétně verze MS je upravena tak, aby dokázala nést řízené střely. Třeba Ch-101 unese bombardér pod křídly až osm. Tupolev Tu-160 je pak mnohem modernější, sloužit začal „až“ v druhé polovině 80. let 20. století. Jeho čtyři proudové motory mu přitom dodávají rychlost až Mach 2,05, a vybaven je dvěma otočnými zásobníky uvnitř trupu – v každém může nést 6 řízených střel, celkem tedy 12.

Schovat strategické bombardéry pod vrstvu obyčejných pneumatik je spíše zoufalý pokus Ruska, ne účinná taktika

Ch-101 je nejmodernější ruská řízená střela, která má údajně dosah až 5 500 kilometrů, a hlavici o hmotnosti 400 kilogramů. Podobně je na tom i Ch-555, ale ta má menší dosah. Díky navádění prostřednictvím GPS a dalším technologiím jsou navíc střely i velmi přesné. Ukrajina se proti nim může bránit hlavně moderními systémy protivzdušné obrany, ale Rusko se je nejspíše pokusí mohutnými salvami zahltit, což v praxi funguje. Ukrajina se ale může pokusit za pomoci dronů zaútočit přímo na základnu Engels a bombardéry zničit.

V případě, že ruské letectvo uspěje, dojde nejspíše nejenom ke zničení řady obranných systémů na straně Ukrajiny, ale rovněž k citelnému zásahu infrastruktury. Výsledkem může být, jak jsem zmínil výše, odříznutí mnoha ukrajinských domácností od plynu i elektřiny, stejně jako přerušení vojenské a další výroby. Na obojím má Rusko pochopitelně zájem, když se mu aktuálně nedaří na frontě prorazit a naopak v některých oblastech spíše ustupuje.