Rusko má plán, jak vzkřísit stealth bombardér PAK DA. Osadí ho systémy i motory z Su-57, ale ani to stačit nemusí

Někdy kolem roku 2019 měl být návrh hotový. Zkoušky motoru měly běžet od roku 2022. Jenže v roce 2026 stále neexistuje veřejně potvrzený první let. PAK DA, ruský perspektivní strategický bombardér koncipovaný jako podzvukové létající křídlo s důrazem na nízkou zjistitelnost, se stal symbolem ambicí, které narazily na tvrdou realitu ruského průmyslu. A tak přišel plán B: vzít co nejvíc hotových komponent ze stíhačky Su-57 a vložit je do bombardéru, který měl být původně čistým vývojovým programem. Je to pragmatické. Je to logické. A přesto to nemusí stačit.

Co přesně se přenáší ze Su-57

Uniklé interní dokumenty ruského výrobce komponentů OKBM, které v listopadu 2025 zveřejnil investigativní projekt InformNapalm, odhalují konkrétní seznam. Nejde o vágní „sdílení technologií“, ale o měřitelné součásti:

• Hydraulické pohony pro ovládání vnitřních zbraňových šachet
• Reduktory a kloubové mechanismy pro otevírání a zavírání dveří těchto šachet
• Logika řízení vnitřní výzbroje, tedy celý systém, který zajišťuje, že se zbraně uvnitř trupu správně uvolní a odpálí

Technická označení součástí v dokumentech ukazují jasnou evoluci: komponenta navržená pro Su-57, přepracovaná a adaptovaná pro PAK DA. Podle oborové analýzy Aviation Week má bombardér převzít i radarovou architekturu AESA odvozenou od řešení Su-57. A motor označovaný jako „Izdelije RF“ má podle sekundárních zdrojů sdílet značnou část technologické základny s pohonem AL-51F, který vzniká právě pro Su-57.

Proč zrovna vnitřní šachty? Protože právě ony jsou klíčem ke stealth filozofii. Bombardér, který nese výzbroj uvnitř trupu místo na závěsnících pod křídly, má dramaticky menší radarový odraz. A mechanismy, které to umožňují, patří k nejsložitějším částem celého letounu.

Proč stavebnice z Su-57 problém nevyřeší

Představa je lákavá: vezmete hotové díly, zasadíte je do nového draku a ušetříte roky vývoje. Jenže PAK DA nebrzdí primárně nedostatek nápadů nebo konstrukčních řešení. Brzdí ho něco mnohem prozaičtějšího, totiž stroje, na kterých se ty díly vyrábějí.

Uniklé materiály OKBM přímo zmiňují závislost výroby na přesných CNC obráběcích centrech. A právě tady vstupují do hry sankce. Americký úřad BIS zařadil CNC stroje a jejich komponenty na seznam prioritně sankcionovaných položek kritických pro ruské zbrojní programy. Studie organizace C4ADS z června 2024 pak podrobně mapuje, jak Rusko tyto stroje shání přes třetí země: Turecko, Spojené arabské emiráty, státy Střední Asie.

Čínské CNC stroje, na které se Moskva stále víc obrací, nejsou plnohodnotnou náhradou. Zpráva C4ADS cituje samotné ruské odborníky, kteří přiznávají, že čínská high-tech průmyslová technika za evropskou a japonskou zaostává o dvě až tři generace v přesnosti i životnosti. Pro běžnou vojenskou výrobu to může stačit. Pro stealth bombardér, kde odchylky v řádu desetin milimetru rozhodují o radarovém odrazu, je to zásadní problém.

K tomu přidejte válku na Ukrajině, která sice přímo neodčerpává rozpočet PAK DA viditelným způsobem, ale nepřímo program dusí. Sankce se zpřísnily. Tlak na okamžitou výrobu použitelné techniky (tanků, dronů, raket) odčerpává kapacity. A dodavatelský řetězec, který musel přejít na obcházení exportních kontrol, není prostředí, ve kterém se dobře staví stealth bombardér.

Jak daleko je konkurence

Zatímco PAK DA zůstává ve fázi kontraktů a podsystémů, americký B-21 Raider od Northrop Grumman poprvé vzlétl v listopadu 2023 a od té doby pokračuje v letových zkouškách. Klíčový rozdíl není jen v tom, že B-21 létá. Je v tom, jak je program postavený: testovací kusy jsou od počátku vyráběné jako produkčně reprezentativní, což znamená, že cesta z testů do sériové výroby je výrazně kratší. První operační základnou má být Ellsworth v Jižní Dakotě, dodávka se očekává v roce 2027.

Čínský H-20 je na tom méně jasně. Pentagon ho ve své zprávě o čínské vojenské síle z prosince 2024 popisuje jako projekt, který „může debutovat někdy v příští dekádě“, s odhadovaným doletem přes 10 000 km. Ani tady Rusko nevypadá jako lídr časové osy.

A pak je tu otázka, co Rusko má teď. Odpověď: 15 bombardérů Tu-160 a 42 starších Tu-95MS nesoucích střely s dlouhým dosahem. Právě existence této flotily, doplněné o modernizované Tu-160M, je důvod, proč mohl PAK DA roky klouzat bez okamžitého kolapsu ruské strategické letecké schopnosti. Tu-160 ale není stealth. V prostředí moderní protivzdušné obrany je to stále větší handicap.

Co to znamená pro Evropu a Česko

Případné nasazení PAK DA by neznamenalo vznik zcela nové kategorie hrozby. Znamenalo by ztížení detekce a prodloužení úderné kapacity Ruska na velkou vzdálenost proti evropským cílům. NATO na to ale už reaguje: integrovaná protivzdušná a protiraketová obrana na východním křídle se posiluje, přibývají stíhačky, průzkumné prostředky i tankery.

V českém kontextu žádná speciální „reakce na PAK DA“ neexistuje, ale směr je nastaven. Systém SPYDER má dosáhnout počátečních operačních schopností v roce 2026, plných v roce 2028. Běží příprava krátkodosahové obrany VSHORAD s RBS-70NG. A pořízení 24 letounů F-35, které ministerstvo obrany prezentuje i jako síťový senzor a prvek protivzdušné obrany, dává smysl právě v kontextu stealth hrozeb, ať už přijdou v podobě PAK DA, nebo čehokoli jiného.

Stavebnice místo průlomu

Aviation Week už v roce 2022 psal, že od PAK DA nelze čekat revoluční technologie. Rusko chce maximalizovat společné prvky s jinými platformami a držet riziko co nejníž. Uniklé dokumenty OKBM to potvrzují do posledního šroubu. Není to průlom od nuly. Je to pokus postavit strategický bombardér z toho, co je po ruce, protože luxus čistého vývoje si dnes Moskva nemůže dovolit.

Termín „konec třicátých let“ pro vstup do služby zní jako optimistický scénář, ne konzervativní odhad. Pokud ještě v letech 2024 až 2027 běží dílčí vývojové etapy a první let není na obzoru, pak každý další skluz přibližuje PAK DA k momentu, kdy ho předběhne nejen americký B-21, ale možná i čínský H-20. Rusko svůj stealth bombardér nevzdává, ale staví ho rukama, které mají plno jiné práce, na strojích, které často nejsou dost přesné.