Lepší než kdokoliv jiný. Stíhačka 6. generace od amerického giganta má nabídnout mnohem více

Na konferenci Sea-Air-Space v dubnu 2026 pronesl náčelník námořních operací admirál Daryl Caudle větu, která obranným průmyslem proletěla jako střela: jeden ze dvou zbylých uchazečů o kontrakt na stíhačku šesté generace „opravdu nemůže dodat v čase, který potřebujeme.“ Nejmenoval koho. Ale Northrop Grumman zareagoval během hodin – na čtvrtletní výsledkové konferenci jeho šéfka Kathy Warden začala mluvit o připravené pracovní síle, nových výrobních halách a zkušenostech z bombéru B-21 Raider. Zpráva byla jasná: my jsme ti, kdo to zvládne. A „to“ v tomto případě znamená letoun, který má americkému námořnictvu nabídnout mnohem více než cokoliv, co dnes startuje z palub letadlových lodí.

Co víme – a co zůstává za utajením

Veřejně potvrzené parametry F/A-XX jsou překvapivě skromné na program, kolem kterého se točí miliardy dolarů. Zpráva sněmovního výboru pro rozpočet k obranným výdajům na fiskální rok 2026 uvádí čtyři klíčové přínosy: větší operační dolet, vyšší rychlost, pokročilý stealth a lepší přežití v boji oproti stávajícím F/A-18E/F Super Hornet. Nic víc. Senzory, architektura avioniky, motorické řešení, výzbroj, případná spolupráce s drony – to vše zůstává za utajením.

Přesto i těch pár slov říká hodně. Super Hornet má bojový rádius kolem 740 km, což je v éře čínských protilodních raket stále kratší vzdálenost, než by si admirálové přáli. F/A-XX má být odpovědí na otázku, jak dostat palubní letectvo do boje dřív, než se letadlová loď dostane do dosahu nepřátelských střel.

Dva uchazeči, jeden ostrý výrok

Od března 2025, kdy byl ze soutěže vyřazen Lockheed Martin, zbývají dva finalisté: Boeing a Northrop Grumman. Boeing přitom už drží kontrakt na vývoj F-47, víceúčelového bojového letounu šesté generace pro vzdušné síly – oznámení padlo v březnu 2025. To mu dává referenci, ale zároveň otevírá otázku kapacity.

Právě sem míří Caudleho výrok. Admirál ho formuloval s důrazem na opatrnost: „Check twice, cut once.“ O čtyři dny později už Aviation Week referoval o stejné obavě měkčeji – jako o riziku, že jeden z dodavatelů „nemusí zvládnout“ harmonogram. Námořnictvo zjevně nechtělo veřejně předjímat probíhající výběr.

Northrop naopak tlačil na pilu. Warden na výsledkové konferenci zdůraznila:

• rozšiřování výrobní infrastruktury,
• nábor a přípravu pracovní síly,
• přímou zkušenost z programu B-21, kde firma prokazuje schopnost dodat složitý stealth letoun.

Podle nás je to klíčový posun v tom, jak se dnes soutěž veřejně vede. Nejde o to, kdo naslibuje víc na papíře. Jde o to, kdo přesvědčí námořnictvo, že jeho „mnohem více“ skutečně dorazí na palubu letadlové lodi dřív, než Super Hornety doslouží.

Rozpočtový boj: Kongres versus Pentagon

Skutečný příběh F/A-XX se ale neodehrává jen v hangárech. Odehrává se v tabulkách rozpočtu – a tam je kontrast zarážející.

Pentagon v rozpočtu pro fiskální rok 2026 požadoval pro F/A-XX pouhých 74,3 milionu dolarů. Kongres to odmítl. Sněmovní zpráva výslovně konstatuje, že požadavek námořnictva na šestou generaci se nezměnil, že F/A-XX není zaměnitelný za F-47 a že zastavení programu by riskovalo „nebezpečné oslabení“ v budoucím konfliktu vysoké intenzity. Výsledek? Kongresové dorovnání zvedlo financování na řádově vyšší úroveň – podle Defense One se pro FY2026 jednalo o téměř 1,7 miliardy dolarů v součtu.

Administrativa tedy brzdí, Kongres tlačí. A námořnictvo stojí uprostřed s harmonogramem, který počítá s výběrem vítěze v srpnu 2026.

Co „lepší než kdokoliv jiný“ skutečně znamená

Pokud má F/A-XX začít nahrazovat Super Hornety a Growlery na palubách v polovině až druhé polovině třicátých let, podpis smlouvy ve třetím čtvrtletí 2026 je teprve startovní čára. Žádný letoun se nezrodí přes noc – a u programu, kde Pentagon sám váhal s financováním, je riziko dalšího skluzu reálné.

Převaha, o které Northrop mluví, proto dnes nestojí na zveřejněné tabulce parametrů. Stojí na argumentu, že firma zvládne rozběhnout program bez dalšího zdržení, aniž by rozbila už tak napjatou průmyslovou kapacitu amerického obranného sektoru. Je to argument o důvěře, ne o specifikacích.

Pro americké námořnictvo je sázka vysoká. Pokud vybere správně, dostane vlastní šestou generaci oddělenou od letectva – a palubní křídlo schopné operovat v prostředí, kde dnešní stroje přežijí stále hůř. Pokud vybere špatně, ztratí roky, které už nemá.

Rozhodnutí má padnout za necelé čtyři měsíce. A v tuto chvíli je nejsilnějším veřejným argumentem pro „lepší než kdokoliv jiný“ nikoli to, co letoun umí na papíře, ale to, že někdo věří, že ho dokáže skutečně postavit.