Řízené střely odpalované z bojových letounů dokáží zničit cíle hluboko ve vnitrozemí a své nositele udrží v bezpečí před protivzdušnou obranou.
Mezi nejobávanější zbraně, jimiž mohou bojové letouny útočit na pozemní cíle, patří řízené střely. Silou se vyrovnají leteckým pumám, mají přesné navádění a vzhledem k dosahu stovek kilometrů je piloti mohou odpalovat z bezpečí domácího prostoru bez rizika, že je sestřelí protivzdušná obrana nepřítele. Rusko přitom vyvinulo kombinaci letounu a střely, která se možná vyrovná západním protějškům – a to letoun Suchoj Su-57 Felon a střelu Ch-69.
Letadel Suchoj Su-57 je jenom několik
Suchoj Su-57 není v Rusku novinkou, na stealth letounu 5. generace pracovalo řadu let a jeho první let se uskutečnil v roce 2010, uvádí AircraftFandom. Do výzbroje byl pak zařazen v roce 2020 a letectvo ho má aktuálně mít v počtu lehce přes 20 kusů, ale do roku 2027 by chtělo mít 76. Jenomže ruský průmysl dle všeho s výrobou zaostává a není jisté, zda se podaří plán splnit. Letadel je tak málo, že je ruské letectvo neposílá na žádné nebezpečné mise.
Ovšem střela Ch-69, což je v ruské výzbroji relativní novinka, byla poprvé představena v roce 2022 a mohla by pomoci takové mise uskutečňovat. ArmyRecognition uvádí, že jde o moderní vzduchem odpalovanou podzvukovou střelu, která slouží pro přesné údery na pozemní cíle. Má přitom prvky stealth, aby byla obtížně zachytitelná radary, a pohybuje se jenom velmi nízko nad zemí. Zasáhnout je schopná cíle do vzdálenosti až 400 km.
Ch-69 je podobná Storm Shadow, leč menší
Za západních zbraní by se dala střela Ch-69 přirovnat k britsko-francouzské Storm Shadow. Oproti ní je akorát o něco menší; Wikipedia pak uvádí hmotnost západní střely 1 300 kg, kdežto ruská váží kolem 800 kg. O něco menší má být potom i její hlavice – zatímco Storm Shadow ji má těžkou 450 kilogramů, u Ch-69 dosahuje 310 kilogramů. Ale i tak by měla být ničivější než třeba letecká puma o hmotnosti 250 kilogramů. Navíc má i navádění za pomoci satelitní navigace a v poslední fázi letu také elektroptické, takže je přesná na zhruba 5 metrů.
Střelu Ch-69 však nenosí jenom Suchoj Su-57, rovněž i letouny 4. generace jako Suchoj Su-35 Flanker E. Ten páté generace ji však může mít ve vnitřním prostoru, aby byla zachována jeho schopnost stealth – na druhou stranu to nebývá nutné, jelikož mí střela dlouhý dosah a k jejími odpálení dochází v bezpečném prostoru. V podstatě lze tedy tvrdit, že by dávalo větší smysl, kdyby ruské letectvo nechávalo odpalovat střely Ch-69 početnějšími letouny 4. generace a vzácné Suchoje Su-57 poslalo plnit nějaké sofistikovanější úkoly.