Tchaj-wan přijal další tři F-16V Block 70 a Peking s tím nemůže nic dělat. Sice na ně má odpověď, ale je to moc riskantní

V pátek 8. listopadu 2026 dosedly na ranvej základny Čch‘-chang v Tchaj-tungu tři stíhačky F-16V Block 70 s výrobními čísly 6729, 6731 a 6732. Šlo o druhou várku v řádu týdnů, první dva kusy přistály na stejném místě 2. října. Tchaj-wan tak má fyzicky převzatých pět z šedesáti šesti objednaných novostaveb. Nejde o podpis smlouvy ani o slib na příští rok. Stroje jsou na zemi, v hangárech, pod tchajwanskou vlajkou. A Peking, přestože disponuje jednou z největších armád světa, s tím fakticky nemůže udělat nic, aniž by riskoval víc, než kolik by získal.

Co přesně Tchaj-wan dostal

Program Peace Phoenix Soaring sahá do roku 2019, kdy americká agentura DSCA schválila prodej 66 strojů F-16C/D Block 70 za odhadovaných 190 miliard korun. Tchaj-wan ale nepřebírá jen draky. Balík zahrnuje 75 radarů APG-83 AESA, 75 systémů Link-16, sadu elektronického boje AIDEWS, simulátory, výcvikovou podporu i přepravní logistiku. Block 70 oproti starším tchajwanským F-16V přináší několik zásadních posunů:

• Radar APG-83 AESA – aktivní elektronicky řízená anténa místo mechanicky natáčené, výrazně lepší detekce a odolnost proti rušení.
• Infračervené vyhledávání a sledování (IRST) – pasivní senzor, který neprozrazuje polohu letounu.
• Konformní palivové nádrže (CFT) – delší dolet bez externích pylonů, tedy víc místa pro výzbroj.
• Auto GCAS – systém automatického zabránění nárazu do terénu.
• Životnost draku 12 000 hodin – téměř dvojnásobek oproti starším blokům.

Stroje míří do 7. taktického stíhacího křídla, které vzniklo 1. prosince 2023 a buduje se ve třech fázích. Personál odjíždí po dávkách na přezbrojovací výcvik do USA. Tchajwanské ministerstvo obrany po druhé dodávce uvedlo, že existuje „stabilní výrobní a přepravní proces“ a cílem je postupné dosažení počáteční operační způsobilosti. Základna Čch‘-chang leží na východním pobřeží ostrova; podle ministra obrany Kua jde o „důležitou pevnost pro uchování bojové síly“, protože východ je od čínského pobřeží nejdál a případný první úder by sem dopadl s menší intenzitou.

Proč program nabral skluz

Původní harmonogram počítal s dodáním všech 66 letounů do konce roku 2026. To se nestane. Ministr Kuo to 29. září veřejně přiznal a 6. října upřesnil, že na výrobní lince v Greenville v Jižní Karolíně je „více než šedesát“ rozpracovaných strojů, přičemž část hotových kusů čeká na testování. Přesný nový termín dokončení zveřejněn nebyl, probíhá jednání o nepeněžní kompenzaci za zpoždění.

Příčiny nejsou banální. Tchajwanské letectvo v březnu 2026 vysvětlilo, že Block 70 pro Tchaj-wan je zcela nová konfigurace navržená speciálně pro tchajwanské potřeby, vyžadující průběžné zkoušky, kalibraci a okamžitou zpětnou vazbu do výroby kvůli kompatibilitě systémů, kabeláže a softwaru. K tomu se přidala relokace a restart výrobní linky z texaského Fort Worthu do Greenville. Pět dodaných kusů za šest týdnů nicméně naznačuje, že nejhorší fáze zpoždění je za námi.

Čínská odpověď existuje, ale stojí příliš mnoho

Peking samozřejmě není bezmocný. Čínské letectvo provozuje stíhačky páté generace J-20 se stealth vlastnostmi a přes 225 těžkých víceúčelových letounů J-16 schopných nést velmi dlouhodosahovou střelu PL-17. Proti F-16V Block 70 má Čína technologicky i početně čím odpovědět. Jenže problém není v tom, zda Peking může reagovat. Problém je v tom, jak.

Denní nátlak už běží. Tchajwanské ministerstvo obrany den před přistáním druhé várky hlásilo 11 čínských vojenských letounů, 10 lodí námořnictva a 3 vládní plavidla v okolí ostrova, z toho 9 přeletů přes mediánovou linii Tchajwanského průlivu. To je šedá zóna: provokace, demonstrace síly, psychologický tlak. Ale skutečné zastavení dodávek amerických stíhaček? To by znamenalo kvalitativně jinou eskalaci.

Podle výroční zprávy Pentagonu o čínské armádě má Peking na stole tři hlavní scénáře tvrdé reakce: námořní blokádu spojenou s raketovými údery, karanténu průlivu nebo plnou obojživelnou invazi. Každý z nich Pentagon označuje za operaci s „významným politickým a vojenským rizikem“. A to z dobrých důvodů.

Americký Taiwan Relations Act ukládá Spojeným státům udržovat schopnost odolávat síle a jiným formám nátlaku namířeným proti Tchaj-wanu. Blokáda by tento práh překročila. Tchajwanský průliv je navíc jedním z hlavních námořních úzkých hrdel světového obchodu; podle OECD už dřívější napětí přesměrovalo část dopravy do Luzonského průlivu. A pak jsou tu čipy.

Proč by se to týkalo i Česka

Tchaj-wan se může zdát jako vzdálený ostrov, ale jeho ekonomický dosah sahá až do českých továren. Evropská unie vyrábí méně než 9 % světových polovodičů a je silně závislá na dodavatelích z Tchaj-wanu, Číny a širší východní Asie. Při vážném narušení dodávek by evropský průmysl mohl podle Evropské komise čelit zastavení výroby „v krátké době“. České ministerstvo průmyslu a obchodu ve své Národní polovodičové strategii výslovně spojuje čipy s klíčovými sektory: automotive, zdravotnictví, energetika.

Bezpečnostní závazky jsou jiná věc. Článek 5 NATO se na Tchaj-wan automaticky nevztahuje, geografický rozsah Washingtonské smlouvy pokrývá Evropu, Severní Ameriku a severní Atlantik. Případná krize v průlivu by ale s vysokou pravděpodobností vtáhla Spojené státy, a tím nepřímo i celou alianci do složité strategické situace.

Pět letounů nezastaví invazi. Ale o to nejde

Samotná agentura DSCA už v roce 2019 při schvalování prodeje napsala, že zakázka „nezmění základní vojenskou rovnováhu v regionu“. Pět dodaných kusů invazi nezastaví. Ale s každou další várkou roste senzorická kapacita tchajwanského letectva, jeho schopnost bojovat za hranicí vizuálního dosahu a cena, kterou by Peking za útok zaplatil. A právě v tom spočívá logika odstrašení: nemusíte být silnější, stačí být dostatečně drazí.

Peking má odpověď na tři nové stíhačky na Čch‘-changu. Má J-20, má stovky J-16, má balistické střely a námořnictvo, které roste rychleji než kterékoli jiné na světě. Jenže ta odpověď není reakcí na tři letadla, byla by strategickým skokem do fáze, ze které není cesty zpět. A právě proto zůstává tam, kde je: na papíře.