Upravené ruské MiG-31K mohou nést hypersonické rakety Kinžal, které odpalují z bezpečí, a letadlům nepřítele bez problému uletí

NÁZOR: Těžký stíhací letoun MiG-31 slouží i ve speciální úloze jako nosič hypersonických raket Kinžal. Není sice jediný, přesto má v ruském letectvu své místo.

MiG-31 s Ch-47M2 Kinžal i Zdroj fotografie: Kancelář prezidenta Ruské federace / Creative Commons / CC BY
                   

Ukrajina i její spojenci bedlivě sledují (tedy mj.) starty ruských letounů Mikoyan MiG-31 Foxhound. Většinou patrolují poblíž Ukrajiny jako stíhačky, ale těch se zvýšená pozornost zase tolik netýká. Mimořádnému zájmu se těší verze označovaná jako MiG-31K, která má speciální úkol, a to nést a odpalovat hypersonické balistické rakety Ch-47M2 Kinžal. Jakmile vzlétne, na Ukrajině se rozezní varování před leteckým útokem s možnými následky.

Nejrychlejší bojové letadlo na světě

Letouny MiG-31 pochází konstrukčně ze 70. let 20. století, ve službě sovětského letectva se objevily v roce 1981. Jejich úkolem bylo chránit hlavně severní hranici SSSR a útočit na nepřátelské bombardéry, řízené střely a další letadla v této oblasti raketami vzduch-vzduch dlouhého dosahu. Kvůli tomu mají MiG-31 vysokou rychlost – v současnosti jde o nejrychlejší bojové stroje v aktivní službě, velký dolet i výškový dosah, a mohou také tankovat palivo za letu.

Když v roce 2017 vstoupily do služby v ruských ozbrojených silách hypersonické balistické rakety Ch-47M2 Kinžal, ruské letectvo si objednalo spolu s nimi i úpravu 10 letounů tak, aby je mohly nést. Varianta K, což je upravená verze modernizovaného MiG-31BM. Tím však přišla o možnost odpalovat střely vzduch-vzduch, tedy o svůj původně zamýšlený hlavní úkol. Vedle něj pak dokáží nést Kinžal ještě bombardéry Tupolev Tu-22M a letouny Suchoj Su-57 Felon.

MiG-31 unese jen jednu raketu Kinžal

Kombinace MiG-31 a Kinžalu vzbuzuje strach oprávněně; střela je 7,2 metrů dlouhá a její hmotnost činí 4,3 tun, takže se na letoun vejde jenom jedna. Po odpálení má dosah 2 tisíce km, ale z bombardéru jsou to prý 3 tisíce km. I MiG-31 ji tedy může odpalovat na velkou vzdálenost mimo dosah nepřátelské obrany, a neohrožují ho ani stíhací letadla nepřítele. Díky výkonnému radaru je schopen vidět na dlouhou vzdálenost a rychlost Mach 2,83 mu zaručuje, že každému uletí.

MiG-31 s raketou Ch-47M2 Kinžal

I „nesestřelitelná“ ruská raketa Kinžal může jít k zemi; a vlastně to ani není tak těžké, neumí totiž pořádně manévrovat

Jestli má Rusko v současnosti letadel MiG-31K více než 10, není jasné, je možné, že letectvo nechalo ještě několik strojů upravit. Nebude jich ale významný počet, ostatně i raket Kinžal je jen omezené množství, a ruský průmysl je vyrábí velmi pomalu – k útokům jsou také nasazovány jen zřídka. A navíc se ukázalo, že je umí sestřelit americké systémy MIM-104 Patriot. Rusové však přesto často nechávají letouny s Kinžaly (a možná s jejich atrapami) startovat, aby tak znervózňovali ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Střela Storm Shadow

Ruská protivzdušná obrana je proti střele Storm Shadow spolehlivá pouze na 62 %, odhadl indický analytik Vijainder K Thakur

Samozřejmě nelze tvrdit, že by tím Rusko nějak měnilo vývoj války, nebo že by dokázalo raketami Kinžal zdevastovat ukrajinskou armádu. Minimálně ale drží některé systémy nepřítele v pohotovosti a na určitých místech, takže nemohou být přesunuty do oblastí, kde jsou potřebnější. Vedle toho je dobré připomenout, že má rakety dlouhého dosahu (i když ne tak dlouhého) i Ukrajina, ale za je nesmí používat k útokům na ruské území. Je to totiž jedna z podmínek Západu, takže používá „žlutomodrá“ země za tímto účelem jiné zbraně.

Je MiG-31 k tomuto účelu tím nejlepším řešením?

Diskuze Vstoupit do diskuze
50 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články