Obrovský vrtulník dosud je unikátní konstrukce s několika rekordy na kontě. Ačkoli prokázal své schopnosti, nakonec nebyl třeba.
Sovětský svaz během své existence velmi rád vytvářel věci, o nichž pak mohl hlásat, že jsou v něčem nejlepší na světě. Týká se to i konstrukce vrtulníků, konkrétně toho dosud největšího postaveného na světě, a také s největší kapacitou a nosností. Redakce Armádního Zpravodaje je přesvědčena, že byl Mil V-12 Homer skvělý stroj s mnoha technickými inovacemi a schopný plnit to, k čemu měl být určen. Nikdy se ale do výroby nedostal – kdyby ano, byl by označován jako Mi-12 — ale přednost dostal menší konvenčnější model.
Vrtulník, co unese mezikontinentální raketu
Od počátku potřeboval SSSR stroje schopné nosit veliké náklady do oblastí, kde nejsou přistávací ranveje, a kam třeba ani nevedou silnice. Proto v 50. letech 20. století vznikl těžký transportní vrtulník Mil Mi-6 Hook s nosností 12 tun, uvádí Wikipedia. To však nestačilo. Sověti potřebovali stroj schopný nosit extrémně těžké náklady, hlavně pak těžké mezikontinentální rakety – takový, jehož prostor by byl shodný s transportním letounem Antonov An-22 Antej.
PlanetHistoria vysvětluje, že první mezikontinentální rakety byly velké, neohrabané, a jejich stanoviště SSSR umisťoval do odlehlých oblastí. Dopravovat je tam bylo možné jenom vlakem, a ty bylo možné sledovat ze satelitu – u vrtulníku však takové nebezpečí nehrozilo. Měl mít nosnost až 28 tun, což ale nakonec Homer překonal, upozorňuje Armádní Zpravodaj. Jenomže když byl hotový a v podstatě připravený k výrobě, situace kolem raket se již změnila – nebyl třeba a Sověti vsadili na konstrukci těžkého vrtulníku Mil Mi-26.
V-12 měl nejenom křídla, ale i kormidla
Konstruktéři V-12 měli vskutku těžkou práci, jelikož zjistili, že požadovaných parametrů nemůže dosáhnout vrtulník s jedním rotorem. Zvolili proto koncepci se dvěma umístěnými po stranách, kdy využili převodové systémy z Mi-6. Měl mít i jakási křídla, která mohla pomáhat se vztlakem, a výšková a směrová kormidla vzadu sloužila při vyšších rychlostech, uvádí Wikipedia. Nebyl tedy ovládán jenom klopením rotorů a nakonec vznikly dva letuschopné prototypy.
V-12 byl 37 m dlouhý a rozpětí křídel činilo neuvěřitelných 67 m, zatímco prázdná hmotnost 69,1 t. Dokázal přitom zvednout až 40 t, ovšem jeho rekord, který je světový, činí 44 205 kg do výšky 2 255 m. V jeho zadní části je nákladní rampa a kromě nákladu se do kabiny vešlo až 196 osob, kdežto osádka byla šestičlenná. Mohl dosáhnout rychlosti až 260 km/h a bez externích palivových nádrží uletěl 500 km, s nimi však dolet stoupl na dvojnásobek.