Klasická představa, jak se může válečná loď bránit proti ponorce a jak na ni ponorka naopak může útočit, vznikla za první světové války. Jako jedny z nejlepších protiponorkových zbraní se přitom ukázaly torpédoborce, jelikož měly dostatečnou rychlost ke stíhání plavidel pod hladinou, která mohly zasypat hlubinnými pumami. Naopak ponorka mohla zase jakoukoliv loď včetně svého největšího soka zničit za pomoci torpéd. Takový souboj, i když za použití trochu jiných a modernějších zbraní, se může ale odehrát i v současnosti.

Yasen i Arleigh Burke se umí zničit

Modelovým soubojem mezi ponorkou a torpédoborcem by mohl být střet ruské jaderné útočné ponorky třídy Yasen s americkým torpédoborcem třídy Arleigh Burke. Vypadal by nejspíše jinak než za druhé světové války, ale šanci zničit jedno druhé mají obě plavidla. Záleželo by na mnoha faktorech i výcviku posádek, ovšem hlavní roli by hrála torpéda či protilodní střely a klíčem by bylo, kdo by dokázal svého soka dříve zaměřit a zaútočit na něj.

Ruská útočná jaderná ponorka třídy Yasen-M je mimořádně tichá a ve výzbroji má i hypersonické střely. Vyrovná se americkému protějšku

Yasen je třída nejlepších ruských jaderných útočných ponorek. Wikipedia uvádí, že mají délku 130 metrů a jsou schopné pohybovat se rychlostí až 35 uzlů. Díky jadernému pohonu se nemusí vynořovat na hladinu a konstruktérům se podařilo vyřešit i problém s hlukem, takže jsou velice tiché a tedy i nenápadné. Disponují minimálně dvěma typy zbraní schopnými torpédoborec zničit – jedná se o torpédo Futlyar a protilodní řízenou střelu P-800 Oniks.

Torpédoborec třídy Arleigh Burke je potom páteří amerického námořnictva. Slouží v mnoha úlohách a protiponorkový boj je jednou z nich. Naval-Technology uvádí, že jde o loď dlouhou 155 metrů schopnou dosahovat rychlosti až 31 uzlů, jejíž hlavní zbraní proti ponorkám je lehké protiponorkové torpédo. Ovšem důležitou schopností je umět ponorku pod hladinou vyhledat a zaměřit, k čemuž má moderní sonarový systém a může se navíc spolehnout na pomoc palubního vrtulníku schopného ponorku nejenom zaměřit, ale i na ni zaútočit.

Střela ponorky zaútočí až 5násobně dále

Pokud by ruská ponorka o torpédoborci věděla z externích zdrojů, mohla by na něj vypálit z veliké dálky střelu P-800 Oniks. MisileThreat uvádí, že má dosah až 300 km a dokázala by ho minimálně vážně poškodit, ten se ovšem může bránit svým vyspělým systémem protivzdušné obrany. Na kratší vzdálenost by pak mohla ponorka zaměřit loď sama a mohla odpálit torpédo Futlyar. TheDiplomat uvádí, že má dosah až 50 kilometrů a rychlost 50 uzlů.

Nejnovější ruská ponorka Jakutsk není z nejlepších a má omezení, ale byla by chyba ji podceňovat. Dokáže totiž potopit jakoukoliv loď

Torpédoborec by musel ponorku najít za pomoci sonarového systému, s čímž by pomohl vrtulník shazující sonarové bóje a disponující lehkým torpédem, jaké je i v odpalovači na lodi. Jedná se například o Mk 50 s rychlostí kolem 40 uzlů, uvádí Military, jehož dosah je kolem 15 kilometrů, tedy mnohem méně než u torpéda z ponorky. Ale jelikož ho dokáže používat i vrtulník, v případě objevení může na ponorku zaútočit v podstatě kdykoliv a kdekoliv. Ta má na druhou stranu systémy, s nimiž se může pokusit torpédo zmást.