Čína staví letadlovou superloď, která může překonat americké třídy Nimitz i Ford. A spustit ji už v roce 2027

Americký think tank CSIS sleduje stavbu od počátku roku 2025 a na základě snímků aktualizovaných v říjnu 2026 odhaduje, že loď označovaná jako Type 004 by mohla být spuštěna na vodu už v roce 2027. Jenže „spuštění“ neznamená totéž co „bojeschopnost“, a právě v tom je klíč k pochopení toho, co Čína skutečně buduje a jak daleko má k americkým nosičům třídy Nimitz a Gerald R. Ford.

Co je „superloď“ a proč to slovo padá

Označení supercarrier není čínský vynález. Samotné americké námořnictvo ho používá pro třídu Nimitz, lodě o délce 333 metrů, výtlaku kolem 97 000 tun a s kapacitou přes 60 letounů. Novější třída Ford přidává dalších pár tisíc tun a čtyři elektromagnetické katapulty místo parních. Jde o největší válečné lodě, jaké kdy brázdily oceány.

Type 004 se k těmto parametrům přibližuje. CSIS v říjnu 2026 naměřil na satelitních snímcích trup dlouhý zhruba 322 metrů a široký 46 metrů, tedy víc, než měla ve srovnatelné fázi stavby předchůdkyně Fu-ťien. Finální paluba může dorůst na 333 až 337 metrů, případně i výš. Ve hře je jaderný pohon a tři až čtyři elektromagnetické katapulty. Pokud se to potvrdí, půjde o první čínskou letadlovou loď, která se rozměrově i technologicky vyrovná americkému standardu. Proto „superloď“.

V čem může překonat Nimitz a Ford, a v čem zatím ne

Nejsilnější argument leží v rozměrech a konstrukčním potenciálu. Délka trupu, pravděpodobný jaderný pohon a možné čtyři elektromagnetické katapulty by Type 004 posunuly na úroveň, které žádná jiná neamerická loď nedosahuje. Čtvrtý katapult by podle CSIS představoval výrazný upgrade, zvýšil by tempo vzletů a přiblížil loď americkému Fordu, který čtyři katapulty už má.

Jenže „překonat“ v rovině konstrukčního stropu neznamená automaticky převahu na moři. USA provozují jedenáct jaderných nosičů, globální síť základen, desetiletí operačních zkušeností a doprovodné síly, které Čína teprve buduje. Analytici citovaní agenturou AP opakovaně upozorňují, že Peking stále zaostává v logistickém zázemí, zahraničních přístavech a reálné bojové zkušenosti s nasazením nosičových skupin. Type 004 je ambice. Její naplnění bude trvat roky.

Spuštění není totéž co zařazení do služby

Rok 2027 jako termín spuštění vychází z inferenční projekce, ne z oficiálního čínského harmonogramu. CSIS srovnává stav Type 004 v říjnu 2026 se stavem Fu-ťien v květnu 2021, a Fu-ťien byla spuštěna na vodu 17. června 2022, tedy zhruba třináct měsíců poté.

Co následovalo po spuštění Fu-ťien, je ale poučné. Loď sjela z doku v červnu 2022. Do aktivní služby ji čínské námořnictvo zařadilo až 5. listopadu 2025, po třech a půl letech vybavování, testů a námořních zkoušek. A Fu-ťien je konvenčně poháněná. Type 004 s jaderným pohonem bude technologicky náročnější. Realistický odhad plného zařazení do služby? Nejdříve kolem roku 2030, spíš později.

Proč Čína buduje oceánské nosiče

Jedna loď rovnováhu sil nepřevrací. Trend ale ano. Čínské námořnictvo je podle Pentagonu numericky největší na světě, přes 370 lodí a ponorek, s výhledem na 435 do roku 2030. Pentagonská zpráva za rok 2025 navíc hovoří o ambici mít do roku 2035 celkem devět letadlových lodí.

Smysl je jasný: projekce síly za první i druhý ostrovní řetězec. Čína chce být schopna operovat daleko od vlastních břehů, v Jihočínském moři, v Tichém oceánu, potenciálně v Indickém oceánu. V případě krize kolem Tchaj-wanu by jaderné nosiče s neomezeným dosahem mohly ztížit americkou pomoc spojencům. AP v srpnu 2026 ukázala, že i dočasná absence jediné americké letadlové lodě v západním Pacifiku vyvolala nervozitu spojenců a dala Pekingu prostor pro demonstraci síly.

Co to znamená pro Evropu a Česko

NATO ve Strategickém konceptu z roku 2022 poprvé explicitně zařadilo čínské ambice mezi bezpečnostní výzvy. Zpráva Parlamentního shromáždění NATO z října 2025 jde dál: případná krize kolem Tchaj-wanu by nepřímo, ale vážně zasáhla evropské odstrašení, protože by nutila USA balancovat mezi Čínou a Ruskem. Evropa by musela převzít větší odpovědnost za vlastní obranu.

Česká obranná strategie z roku 2023 tento pohled sdílí, řadí Čínu mezi aktéry jednající proti bezpečnostním zájmům ČR a spojenců a popisuje hrozby jako vzájemně propojené. Evropská reakce přitom není jen slovní: Itálie v roce 2024 vyslala do Indo-Pacifiku nosič Cavour, Francie v roce 2025 Charles de Gaulle, Británie HMS Prince of Wales. Přímý dopad na českou armádu z toho neplyne, ale tlak na vyšší evropské obranné výdaje a sdílení břemene v NATO ano.

Type 004 ještě nepluje. Její trup ale roste tempem, které analytiky překvapuje, od prvních prefabrikovaných sekcí k rozpoznatelnému trupu za necelé dva roky. Až sjede na vodu, bude to teprve začátek dlouhé cesty k bojeschopnosti. Ale směr, kterým se Peking vydal, je už teď neoddiskutovatelný.