Jediná ruská výsadková loď Ropucha dopraví ke břehu malou armádu

Spoléhalo se na ni už sovětské námořnictvo, a úspěšně ji provozuje i to ruské. Ačkoliv je třída Ropucha stará, stále dobře slouží.

Vyloďovací loď třídy Ropucha i Zdroj fotografie: José María Casanova Colorado / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Když chce nějaký stát zaútočit na pobřeží, musí jeho námořnictvo disponovat plavidly, jimiž dokáže přepravit a vylodit těžkou techniku i vojáky. Takzvaných výsadkových lodí existuje celá řada, a mezi nejpočetnější na světě patří ty ruské třídy Ropucha. Vody moří brázdily již pod vlajkou Sovětského svazu, a po jeho rozpadu se dostaly do ruského a ukrajinského námořnictva – první z nich by jich přitom mělo v současnosti mít ještě třináct.

Sice sovětské lodě, ale vznikly v Polsku

Ačkoliv byly lodě třídy Ropucha určeny pro námořní síly SSSR, samotní Sověti je nepostavili – o to se zasloužily polské loděnice v Gdaňsku, kde jich celkem vzniklo 28. WeaponSystems potom uvádí, že 25 z nich je označovaných jako Projekt 775, a zbytek jsou modernější plavidla nazvaná Projekt 775M s vylepšeným vybavením a výzbrojí. Výstavba lodí probíhala v letech 1975 až 1991, takže jde již o desítky let stará plavidla, ale stále jsou velmi schopná.

Loď třídy Ropucha vyloďuje techniku iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace / Creactive Commons / CC BY
Výsadková loď třídy Ropucha

Hlavní úlohou lodí Ropucha je přeprava techniky a vojáků k pobřeží nepřítele, k čemuž má na své přídi a zádi vrata, uvádí Wikipedia. Může tedy přirazit zcela k pobřeží, aby z ní vojáci rovnou vyjeli v přepravované technice. Plavidlo uveze 450 až 500 tun nákladu, takže se může jednat o 10 tanků a 340 mariňáků, případně 12 obrněných transportérů typu BTR a 340 vojáků, i když kombinací je samozřejmě více. Ruské námořnictvo ho však používalo a používá i k přepravě nákladu, např. do Sýrie, nebo zbraní směrem z Ruska na Krym, který před lety anektovalo.

Na moři vydrží Ropucha měsíc

Loď třídy Ropucha je dlouhá 112,5 metrů a při plném zatížení má výtlak 4 080 tun, takže se nejedná o obří plavidlo – na druhou stranu by to ani nebylo žádoucí, neboť velké plavidlo by pravděpodobně nemohlo u pláže přirazit blízko ke břehu. Nelze ale tvrdit, že by nebylo velké – je a uveze toho poměrně hodně. K jeho obsluze přitom stačí posádka 98 námořníků a dosahovat může rychlosti až 18 uzlů. Na jedno doplnění zvládne urazit vzdálenost až 11 300 km, přičemž zásoby vydrží asi měsíc. Zajímavé je, že na palubě není prostor pro vrtulníky.

Dvojice výsadkových vznášedel třídy Zubr

Největší výsadkové vznášedlo světa je obdivuhodný kolos: Zubr se nebojí ani min, uveze až 150 tun a je po zuby ozbrojený

Plavidlo je i vyzbrojené, i když ne příliš silně, protože není určeno k boji s jinými loděmi. Nachází se na něm dva odpalovače raket Grad, každý se 40 odpalovacími tubusy, které slouží i k podpoře vyloďujících se jednotek. K tomu disponuje 2 děly ráže 57 milimetrů, a jenom trojice plavidel verze Projekt 775M má místo nich jedno dělo ráže 76 mm, stejně jako dvojicí rotačních kanonů AK-630 ráže 30 mm, udává ODIN. Ty slouží především k blízké ochraně lodi před řízenými střelami, ale je s nimi možné ničit i cíle na hladině, např. námořní drony.

I když existují i mnohem větší výsadková plavidla, jmenovitě USS Portland s délkou 208 metrů (ano, i velká loď s hlubším ponorem může ke břehu přirazit, ale na mnohem méně místech), dokáže Ropucha přepravit malou armádu. Když se jich navíc vydá ke stejnému pobřeží více, může jich být i několik tisíc najednou, a k tomu vyšší desítky kusů techniky.

Loď třídy Ropucha u Istanbulu

Je koncept lodí třídy Ropucha na dnešní poměry dostačující?

Diskuze Vstoupit do diskuze
133 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články