Rusko přijde o největší válečnou loď na světě. Atomový křižník Pjotr Velikij je příliš opotřebený, modernizace se nevyplatí

Pjotr Velikij stojí u mola v Severomorsku od podzimu 2022. Nevyplul, nebojoval, nepotopil ho nikdo. Přesto se Rusko chystá o něj přijít, ne kvůli nepřátelské raketě, ale kvůli prostému faktu, že po více než čtvrtstoletí služby je loď natolik opotřebená, že její záchrana postrádá smysl. Předběžný závěr komise, který cituje TASS, mluví jasně: křižník „nepodléhá obnově“. Finální rozhodnutí zatím nepadlo, ale směr je zřejmý, sešrotování.

Co je Pjotr Velikij a proč se mu říká „největší“

Označení „největší válečná loď na světě“ vyžaduje upřesnění. Pjotr Velikij je největší neletadlová bojová hladinová loď na planetě. S plným výtlakem 25 860 tun a délkou přes 250 metrů překonává cokoli, co dnes pluje pod válečnou vlajkou, s výjimkou letadlových lodí. Ty jsou samozřejmě větší, ale spadají do jiné kategorie.

Loď projektu 1144.2 Orlan, známého na Západě jako třída Kirov, poháněly dva jaderné reaktory. Díky nim měl křižník prakticky neomezenou vytrvalost na moři, posádku přes 800 lidí a arzenál zahrnující protilodní střely, dálkovou protivzdušnou obranu i protiponorkové zbraně. Pro ruské námořnictvo plnil roli vlajkové lodi Severní flotily, byl nástrojem oceánské demonstrace síly, velitelským uzlem svazu a štítem proti letadlům i ponorkám v jednom.

Proč se modernizace nevyplatí: lekce jménem Admiral Nachimov

Klíč k pochopení, proč Rusko raději obřího křižníka odepíše, leží v příběhu jeho sesterské lodi. Admiral Nachimov, stejný projekt, stejná třída, prošel hlubokou modernizací. A ta se proměnila v noční můru ruského vojenského rozpočtu.

Kontrakt na opravu a přestavbu Nachimova podepsal Sevmaš v květnu 2013. Loď se měla vrátit do služby v roce 2018. Nestalo se. První tovární námořní zkoušky začaly až v srpnu 2025, závěrečná fáze zkoušek odstartovala 1. června 2026 a ještě 26. července 2026 ruské námořnictvo mluvilo o tom, že se zkoušky „dokončují“. Třináct let místo pěti.

A cena? Starší odhady hovořily o zhruba 50 miliardách rublů. Novější analytické odhady, které uvádí Naval News, se vyšplhaly až na 5 miliard dolarů, tedy přes 120 miliard korun. Oficiální rozpočet pro případnou modernizaci Pjotra Velikého nikdy zveřejněn nebyl. Ani nemusel být. Zkušenost s Nachimovem řekla dost.

Pjotr Velikij je navíc v horším stavu. Zatímco Nachimov byl odstaven už v devadesátých letech a vybrán jako platforma pro přestavbu relativně brzy, Pjotr Velikij zůstával v aktivní službě a do svého „okna“ na modernizaci se dostal příliš pozdě. Provozní zdroj lodi se vyčerpal čekáním na to, až se uvolní kapacity loděnic i peníze. Druhý takový megarefit na ještě opotřebenější lodi? To už ruské námořnictvo nést nechce.

Čtyři křižníky, žádný šťastný konec

Sovětský svaz postavil čtyři lodě třídy Kirov. Osud každé z nich vypráví stejný příběh o tom, jak těžké je udržet při životě námořní giganty z éry, která skončila.

• Admiral Ušakov – po roce 1997 trvale odstaven, jeden ze dvou reaktorů měl problémy už od roku 1990. Rozhodnutí o likvidaci padlo, ale samotné sešrotování jaderného křižníku je řádově dražší a složitější než u běžné ponorky.
• Admiral Lazarev – společně s Ušakovem hodnocen už v roce 2012 jako za hranicí ekonomicky smysluplné opravy.
• Admiral Nachimov – jediný, který modernizací prošel. Za cenu třinácti let zpoždění a nákladů, které podle otevřených odhadů dosáhly miliard dolarů.
• Pjotr Velikij – předběžně určen k vyřazení a likvidaci.

Ze čtyř sovětských obrů tak Rusku zbude jeden. A i ten ještě formálně nedokončil zkoušky.

Co přijde místo Pjotra

Přímou náhradu ve stejné kategorii Rusko nemá a veřejně ani nepředstavilo. Žádný „druhý Pjotr“ se nestaví. Směr je jiný: menší, realističtější platformy.

Vrchní velitel ruského námořnictva v červenci 2026 mluvil o novém oceánském hladinovém plavidle s výtlakem kolem 9 500 tun, tedy zhruba třetina toho, co vážil Pjotr Velikij. Paralelně pokračuje série fregat projektu 22350, která má podle plánů čítat deset lodí. Jde o moderní, ale výrazně menší plavidla. Filozofie se mění: místo jednoho monstra, které pojme všechno, nastupuje flotila specializovanějších lodí.

Podle nás je to pragmatické přiznání reality. Rusko si nemůže dovolit stavět a provozovat obří jaderné křižníky, jejichž koncept vznikl v sedmdesátých letech pro úplně jinou doktrínu a jiný rozpočet. Válka na Ukrajině tento tlak jen zesílila, i když přímé oficiální spojení mezi konfliktem a odstavením Pjotra Velikého ve veřejných zdrojích chybí, přesun lidí, peněz a priorit je těžké ignorovat.

Symbolická rána, praktický dopad omezený

Pro NATO na severním křídle znamená vyřazení Pjotra Velikého oslabení jedné ruské platformy pro demonstraci síly v Barentsově moři a Arktidě. Rovnováhu sil v regionu ale víc určují ponorky, letectvo a pobřežní raketové systémy než jeden křižník, který už dva roky nikam nevyplul. Praktický okamžitý dopad je tedy menší, než by napovídala velikost lodi.

Symbolicky je to ale jiný příběh. Rusko přichází o unikátní kategorii plavidla, kterou žádná jiná země na světě neprovozuje. Admiral Nachimov zůstane jediným jaderně poháněným hladinovým bojovým plavidlem na planetě, a každá jeho odstávka nebo poškození vymaže celou tuto schopnost. Redundance nulová, náhrada žádná.

Pjotr Velikij nebyl potopen. Nebyl zajat. Prostě zestárl, a Rusko zjistilo, že na jeho záchranu nemá ani čas, ani peníze.