Velký strach z Rusů v Baltském moři zkrotí fregaty švédského námořnictva. Za skoro 50 let jde o jeho největší posílení

Nejde o další korvety pro pobřežní hlídky. Švédsko se po vstupu do NATO rozhodlo vrátit k velkým hladinovým bojovým lodím, jaké z jeho flotily zmizely před desítkami let. Válka na Ukrajině, ruské incidenty ve vzdušném prostoru nad Baltem a sabotáže podmořských kabelů ukázaly, že pět stealth korvet třídy Visby na obranu jednoho z nejexponovanějších moří v Evropě nestačí. Obranná komise proto v dubnu 2024 doporučila pořídit čtyři fregaty na bázi hotového, ověřeného designu a švédský zbrojní úřad FMV letos přešel od vlastního vývoje k výběru „katalogové“ lodě z trhu. Cíl je jasný: první dvě jednotky dodat ideálně v roce 2030.

Co přesně Švédsko v Baltu děsí

Švédská vojenská rozvědka MUST ve výroční zprávě za rok 2024 nepopisuje bezprostřední hrozbu ruské invaze skandinávského typu. Popisuje něco záludnějšího: směs omezeného ozbrojeného útoku proti některé zemi v regionu, incidentů proti vojenským i civilním plavidlům a letadlům, zachované schopnosti dlouhodosahových raketových úderů a hybridních sabotáží podmořské infrastruktury.

Právě poslední bod přestal být teorií. Na podzim 2023 NATO posílilo hlídky v Baltském moři poté, co byly poškozeny podmořské kabely a plynovody. Švédsko se zapojilo do aktivit Joint Expeditionary Force na ochranu kritické infrastruktury na mořském dně. A válka na Ukrajině přidala další rozměr: prudký nárůst hrozby bezosádkových prostředků, námořních i vzdušných, které dokážou ohrozit i konvenční flotilu.

Ruská Baltská flotila se dnes z velké části soustředí na obranu zásobovacích tras do Kaliningradu. Ale právě tato defenzivní postura neznamená absenci rizika. Znamená nepředvídatelnost.

Proč korvety nestačí a co fregaty změní

Pět korvet Visby patří k nejpokročilejším stealth plavidlům na světě, jenže byly navrženy pro jinou dobu a jinou doktrínu: pobřežní obranu neutrálního Švédska. Modernizace, která začne v roce 2026, jim přidá protiletadlový systém Sea Ceptor s dosahem do 25 km. To je slušná bodová obrana. Ale ne oblastní štít.

Fregaty třídy Luleå mají přinést kvalitativní skok:

• Oblastní protivzdušná obrana — schopnost bránit nejen sebe, ale celý námořní svaz, přístupy ke Gotlandu i alianční trasy v Baltu.
• Síťové velení — integrace do NATO IAMD, tedy společné protivzdušné a protiraketové obrany, kde loď funguje jako plovoucí senzor i nosič efektorů v širší aliační síti.
• Vytrvalost — FMV uvádí, že nové lodě se mají autonomií blížit podpůrné lodi HMS Carlskrona. U jednoho z kandidátů, francouzské FDI, to znamená 45 dní na moři.
• Protiponorková role — sonarová sestava, torpéda, palubní vrtulník a bezpilotní prostředky.
• Rezerva pro budoucí růst — FMV výslovně požaduje, aby lodě měly od začátku objem a prostory pro přestavby během plánované čtyřicetileté životnosti.

Podle rozpočtového podkladu švédských ozbrojených sil pro rok 2026 budou fregaty integrovány s velitelským a přehledovým systémem letectva. Prakticky řečeno: Luleå nemá být jen válečná loď, ale uzel v aliančním obrazu bojiště nad Baltem.

Tři kandidáti a závod s časem

FMV v září 2025 oznámil, že ukončil fázi vlastní produktové definice a přešel k posuzování existujících platforem. Kontrakt s vybraným dodavatelem měl být podepsán v první polovině roku 2026; v době přípravy tohoto textu nebyl vítěz oficiálně oznámen.

Ve hře jsou tři hlavní nabídky:

Pokud je hlavním filtrem co nejnižší časové riziko při co nejsilnější protivzdušné obraně, FDI má dnes nejčitelnější argumenty: loď existuje, výroba běží, integrace Asteru a radaru Sea Fire je ověřená. Pokud by větší váhu dostal podíl domácího průmyslu, šance britsko-švédské varianty rostou. Navantia zase tlačí na termín dodání, který by mohl být rozhodující, pokud se ostatní nabídky začnou zpožďovat.

Jedno je ale společné všem třem: čím víc „pošvédštění“ vítěz dostane, tím vyšší je riziko skluzu. Obranná komise to věděla, a proto doporučila omezené úpravy.

Proč se Balt týká i Česka

Česká republika námořnictvo nemá a budovat ho neplánuje. Přesto česká obranná strategie výslovně říká, že ČR přispívá ke kolektivní obraně ve všech operačních doménách včetně námořní. Silnější švédská kontrola Baltu zvyšuje bezpečnost severního křídla aliance, a tím i bezpečnost vnitrozemského spojence závislého na aliančních zásobovacích trasách a evropské soudržnosti.

Širší česko-švédská obranná vazba už existuje: u programu pásových bojových vozidel CV90 švédská strana deklarovala zapojení více než dvaceti českých firem. Přímé zapojení českého průmyslu do fregatového programu veřejně potvrzeno není, ale průmyslové vztahy obou zemí se prohlubují.

Víc než čtyři lodě

Švédské obranné výdaje mají v roce 2025 dosáhnout 2,8 % HDP a od roku 2028 stoupnout na 3,1 %. Jen mezi lety 2025 a 2026 narostou vojenské rozpočty o deset miliard švédských korun. Fregaty třídy Luleå nejsou izolovaný nákup: jsou součástí plnění nových aliančních capability targets, které ministři obrany NATO odsouhlasili v červnu 2025.

Švédské námořnictvo se mění z pobřežní síly neutrální země na spojenecký uzel protivzdušné obrany a velení v jednom z nejnapjatějších moří na planetě. Čtyři trupy jsou prostředek. Skutečná změna je v tom, co mají dělat.