Potopení posledního velkého plavidla, tedy ruského křižníku Moskva, ukázalo, jak dnes probíhá námořní boj – veden je většinou na dlouhou vzdálenost za pomoci radarů a řízených protilodních střel s radarovým naváděním. To je ale možné jenom za předpokladu, že radary dokáží lodě zaměřit, a proto se konstruktéři snaží stavět lodě s co nejmenším radarovým odrazem. Opravdovou špičkou je přitom v tomto segmentu plavidel pětice švédských korvet třídy Visby, které lze svým způsobem označit za stealth, ačkoliv zcela „neviditelné“ nejsou.

Odhalit loď na Baltu je snadné, ale…

Švédsko musí chránit pobřeží zejména v Balstkém, a částečně pak v Severním moři. Námořnictvu je přitom dlouhodobě jasné, že má za hlavního soupeře v oblasti námořnictvo ruské. A jelikož se nejedná o nijak rozsáhlé moře, není pro Rusko v případě konfliktu problém odhalit na něm plavidla za pomoci radarů, a pak na ně zaútočit protilodními střelami odpalovanými z lodí, ponorek, pobřeží či letadel. Švédští konstruktéři se proto rozhodli problém vyřešit stavbou menších a rychlých stealth korvet, aby bylo jejich zaměření co nejobtížnější.

iZdroj fotografie: Public Domain

Korvety třídy Visby jsou největší hladinové bojové lodě Švédska, i když mají délku jenom 72,7 metrů a výtlak 640 tun, udává NavyTechnology. Trup a nástavby mají speciálně šikmo tvarované plochy, aby se minimalizoval radarový odraz, pročež je také v konstrukci použit kompozitní materiál a uhlík. Loď by se tak teoreticky mohla pohybovat i blízko ruského pobřeží a na radaru nemusela být vidět. TheDrive pak uvedl, že byly na sociálních sítích publikovány fotografie demonstrující problém zachytit plavidlo na radarech obchodních lodí (ty je ale mívají ve srovnání s vojenskými slabší, takže to asi není ta nejlepší ukázka).

Řízené střely proti lodím i pozemním cílům

Švédské korvety jsou rychlá plavidla, která dosahují rychlosti 35 uzlů, a hlavně jsou silně vyzbrojená. Mají dělo ráže 57 milimetrů, ale zejména 8 protilodních střel RBS 15 Mk2 s dosahem 200 kilometrů a 200 kilogramů těžkou hlavicí. Lze je použít nejen k útokům na nepřátelská plavidla, ale nové varianty dokáží přesně zasáhnout i cíle pozemní. Korvety navíc mohou díky sonaru, hlubinným pumám a lehkým torpédům bojovat i s ponorkami.

Dosud nejmodernější torpédoborec světa: neviditelný Zumwalt má jen málo soupeřů, čeká ho ale přezbrojení na hypersonické zbraně

Jedním ze způsobů, jak korvety Visby objevit, je vizuálně, a to nejlépe ze vzduchu (třeba dronem). Společnost MBDA ale ve své tiskové zprávě uvedla, že uzavřela pro švédské korvety smlouvu o dodávce systému CAMM Sea Captor. Ten dokáže sestřelovat nadzvukové protilodní střely, letadla i vrtulníky, a jeho dosah je 20 kilometrů, a v případe CAMM-ER až 45 kilometrů, což by mohlo korvety ochránit. Není tedy pochyb, že v okamžiku očekávaného vstupu Švédska do NATO budou korvety představovat významnou protiváhu ruské Baltské flotile.