Postrach z Černého moře. Ukrajinci přišroubovali rakety z Gradu na námořní dron Sea Baby

Šestimetrový bezpilotní člun, který ještě před dvěma lety sloužil výhradně jako sebevražedný nosič výbušniny, se proměnil v modulární bojovou platformu schopnou pálit neřízené rakety na pobřežní cíle ze vzdálenosti až 20 km. Nejde přitom o jednorázový polní bastl. SBU už ukázala tři generace raketové výzbroje na Sea Baby a v říjnu 2025 představila verzi s desetiranným odpalovačem Grad. Ukrajina tím získala levný způsob, jak přenést palebnou podporu do zón, kam by klasická loď nebo pozemní raketomet BM-21 dojely s nesrovnatelně vyšším rizikem.

Od sebevražedné lodi k plovoucí raketnici

Příběh Sea Baby začíná jako příběh improvizace. SBU potřebovala prostředek, který dokáže zasáhnout ruské lodě bez vlastního námořnictva. Výsledkem byl nadvodní dron s rychlostí až 90 km/h, dosahem 1 000 km a bojovým zatížením do 850 kg, to vše za cenu kolem 8,5 milionu hřiven, tedy zhruba pět milionů korun. Brigádní generál vojenské kontrarozvědky SBU s volacím znakem „Hunter“, veřejně označovaný za jednoho z ideologů programu, v rozhovoru pro Ukrajinskou pravdu popsal filozofii jednoduše: hledat kreativní a rychle zaveditelné cesty, jak adaptovat dostupné technologie.

Už v lednu 2024 se objevilo video SBU se Sea Baby vybaveným šestihlavňovým odpalovačem, podle analýzy experta na námořní drony H. I. Suttona šlo pravděpodobně o termobarické rakety RPV-16, nikoli RPG-16, jak se původně psalo. Ty měly dostřel kolem jednoho kilometru a sloužily pro blízký boj. Grad varianta představená o několik měsíců později posunula Sea Baby do úplně jiné kategorie.

Co znamená „Grad na moři“

Standardní 122mm střela M-21OF pro systém BM-21 váží 66 kg, nese bojovou hlavici o hmotnosti 18,4 kg a doletí až 20 400 m. Je to neřízená raketa určená pro plošné ničení. Podle studie ICRC činí rozptyl jedné takové střely na maximální vzdálenost elipsu zhruba 160 × 300 m; u plné salvy čtyřiceti raket z klasického BM-21 se dopadová oblast rozrůstá na plochu kolem 600 × 600 m.

Sea Baby ale nenese čtyřicet hlavní. Květnová verze z roku 2024 měla šest, nová generace z října 2025 deset. Salva šesti až deseti raket z pohybující se mořské hladiny bez veřejně doloženého stabilizačního systému bude mít praktickou přesnost ještě horší než z pozemního odpalovače. Chirurgická zbraň to není. Ale proti plošným pobřežním cílům, skladům, radarovým stanovištím, lehce krytým pozicím, technice na molech, stačí.

Podle oficiální zprávy UNITED24 z května 2024 byla Grad verze Sea Baby bojově testována společně se silami ukrajinského námořnictva proti ruským pozicím na Kinburnské kose. Tedy ne na papíře, ale v reálném nasazení.

Bilance, která ospravedlňuje přezdívku

SBU v lednu 2026 zveřejnila souhrnnou bilanci programu: tři útoky na Krymský most, čtrnáct zasažených ruských lodí a, podle slov šéfa SBU Maljuka, ukončení ruské dominance v Černém moři. Právě tato čísla stojí za označením „postrach“. Ruská flotila byla tlakem námořních dronů vytlačena z komfortních pozic u Krymu a část klíčových aktivit přesunula dál od pobřeží.

Rusové reagují nasazením vrtulníků, letadel a hlídkových člunů typu Raptor. V prosinci 2024 zachytily kamery Sea Baby střety s ruskými helikoptérami i letouny v Kerčském průlivu, přičemž dron byl vybaven těžkým kulometem s automatickým sledováním cíle. Grad varianta tento tlak rozšiřuje o schopnost zasáhnout pobřeží, aniž by se dron musel přiblížit na dostřel palubní zbraně.

Sea Baby versus Magura: dva nástroje, dvě logiky

Ukrajina provozuje dvě hlavní rodiny námořních dronů. Sea Baby spadá pod SBU a je koncipován jako těžší víceúčelová platforma, nová generace má dosah přes 1 500 km a nosnost až 2 000 kg. Magura V5 patří pod vojenskou rozvědku GUR, je menší, rychlejší a specializovaná primárně na lov lodí s přibližně 300 kg výbušniny a dosahem do 800 km.

Sea Baby je „toolbox“, může nést výbušninu, kulomety, termobarické rakety i Grad. Magura je skalpel na lodě. Dohromady nutí Rusko bránit přístavy, pobřeží, přístupy i samotná plavidla současně.

Proč Grad, a ne vlastní střela

Kombinace hotové námořní platformy s existující sovětsko-postsovětskou municí je pragmatická volba. Vývoj nové námořní řízené střely od nuly by trval roky a stál násobky. Rakety ráže 122 mm jsou dostupné ve velkém množství, logistika je zaběhnutá a integrace na modulární nosič je technicky zvládnutelná v řádu měsíců. Hunter to v rozhovoru pro Ukrajinskou pravdu shrnul jednou větou: od začátku hledali způsoby, jak rychle škálovat to, co funguje.

Největší změna tak nespočívá v ničivosti jedné rakety. Spočívá v tom, že Ukrajina získala další vektor nátlaku, levný, expendable, operující z moře a schopný zasáhnout cíle, které dosud vyžadovaly buď letecký úder, nebo riskantní přesun pozemního raketometu do palebného postavení u pobřeží.

Sea Baby s Gradem není náhrada fregaty. Je to kalkulačka poměru cena versus vynucená reakce protivníka, a v té kalkulačce Ukrajina zatím vychází výrazně lépe.