Sovětský svaz se po celou dobu studené války snažil dohnat Spojené státy americké v námořní síle. Nikdy se mu to však nepodařilo – hlavní důvody byly ekonomické, domnívá se Armádní Zpravodaj, jelikož výstavba a údržba velkých letadlových lodí s jaderným pohonem je extrémně drahá a Sověti si to prostě nemohli dovolit. Neznamená to ale, že se o velikou „letadlovku“ nepokusili – jmenovala se Uljanovsk – dokončit se ji ovšem nikdy nepodařilo.

Letadlové křižníky nebyly konkurencí USA

Namísto letadlových lodí provozovalo sovětské námořnictvo tzv. letadlové křižníky, ale ty měly konvenční pohon a svou velikostí a leteckým křídlem se velkým americkým nosičům nemohly ani zdaleka rovnat. Chtělo proto velikou letadlovou loď po vzoru toho amerického. Již v 60. a 70. letech 20. století vzniklo několik návrhů, uvádí NationalInterest, ale nikdy nebyly realizovány. Až v roce 1988 začala stavba letadlové lodi Uljanovsk s jaderným pohonem.

Nuclear aircraft carrier „Ulyanovsk“ during construction. Nikolaev, Ukrainian SSR.1990[800+511] from /u/AlexMolotov at #WarshipPorn ➡ https://t.co/6txxJObFKz pic.twitter.com/tvYcR3geMw

— WarshipPorn (@WarshipPorn) March 13, 2019

Byl to jakýsi hybrid zvláštní konstrukce s katapulty na vypouštění letadel, ale zároveň tzv. skokanský můstek používaný na nosičích bez katapultu. Na rozdíl od amerických letadlových lodí měla i protilodní střely schopné nést jadernou hlavici, upozorňuje GlobalSecurity, ovšem na začátku 90. let 20. století se SSSR rozpadl. Loděnice, která plavidlo stavěla, byla navíc na Ukrajině, a ještě Rusko nemělo peníze. Ze 40 % postavená Uljanovsk tak skončila ve šrotu.

Uljanovsk měl mít výtlak 75 tisíc tun

I přes nevalný konec označuje Armádní Zpravodaj projekt letadlové lodě Uljanovsk za pozoruhodný. Jednalo se totiž o plavidlo o délce 321 metrů a výtlaku asi 75 tisíc tun, uvádí Wikipedia, ale bylo o něco menší než americké protějšky, jejichž výtlak se pohybuje kolem 100 tisíc tun. Pohon měly potom zajišťovat 4 jaderné reaktory a max. rychlost byla projektována na 30 uzlů. Ve výzbroji mělo být 12 protilodních střel P-700 Granit s dosahem až 625 km schopných zasahovat nejenom lodě, ale i pozemní cíle, a zajištěna byla i protivzdušná obrana.

Absence letadlových lodí Rusko oslabuje, velmoc bez nich nemůže projektovat sílu po světě; a ta její jediná je spíše pozlátko

Z paluby mělo operovat 68 letadel a vrtulníků, tedy méně než z amerických lodí, kde jich může být téměř 100. Počítáno bylo s nasazením moderních bojových letounů jako Suchoj Su-33 Flanker-D a Mikoyan MiG-29K Fulcrum-D, ale i s letounem včasného varování Jakovlev Jak-44 a vrtulníky Kamov Ka-27. Jak by se loď osvědčila a zda by neměla vážné problémy či nedostatky, lze však vzhledem k tomu, že nebyla nikdy dokončena, max. odhadovat.

Breaking cover at #IMDS2019, Russia’s Lamantin (‘Manatee’) next-gen nuclear powered aircraft carrier concept. 80,000 tons and powered by 4 nuclear reactors, a derivative of the Ulyanovsk, Soviet Russia’s 1st nuclear powered carrier that was abandoned with the break-up of USSR. pic.twitter.com/3oYLzRKxJC

— Livefist (@livefist) July 11, 2019

Model letadlové lodě Uljanovsk