Když chce armáda zjistit polohu střílejícího dělostřelectva, minometů nebo raketometů, může k tomu využít protibaterijní radar. Těch existuje ve světě celá řada druhů, a povětšinou jsou poměrně spolehlivé. Jejich nevýhodou ovšem je, že vysílají radarové signály, které lze snadno zaměřit, a tím je záhy i zničit. Když tomu chtějí vojáci zabránit, potřebují detekční systém zcela pasivní, což splňuje třeba vzácný ruský 1B75 Penicillin, který má i nevýhody.

Systém s optickými a zvukovými senzory

1B75 Penicillin se od běžných radarových detektorů liší tím, že k detekci pozice nepřátelského dělostřelectva využívá zvuk a zrak, respektive optické systémy. Jeho výrobce, Rostec, v tiskové zprávě uvedl, že se skládá z elektrooptického modulu 1B75, který pracuje v infračerveném a viditelném spektru. Umístěn je přitom na výsuvném stožáru a detekuje záblesky výstřelů. Vedle toho obsahuje zvukové a seismické přijímače 1B76, takže využívá nejenom zvuk, ale možná i otřesy půdy. Kombinací získaných dat pak dokáže určit polohu střílející zbraně.

O número dos mais recentes sistemas de reconhecimento de artilharia acústico-térmica 1b75 Penicillin na zona NVO será duplicado, informou a RIA Novosti em 07/03, citando uma fonte informada. Segundo o interlocutor da agência, isso aumentará a eficácia da luta de contra-bateria pic.twitter.com/QfrNzXpzWV

— Leider ◤✠◢ 🍉 (@stadoanarquista) March 7, 2023

Výhodou tohoto systému je, že nepotřebuje vysílat žádné radarové signály, a nepřítel tedy nedokáže zjistit, že se v jeho blízkosti nachází. Objevit ho tedy lze jenom vizuálně, například průzkumným dronem. 1B75 Penicillin nnavíc dokáže pracovat zcela automaticky, takže u něj nemusí být obsluha, a v případě útoku je tak předcházeno ztrátám na lidských životech. Systém má být schopen lokalizovat dělostřelectvo a raketomety do vzdálenosti až 25 km, minomety pak do 10 kilometrů, a pracovat může 18 hodin v kuse, uvádí Odin-Tradoc.

Mobilitu 1B75 Penicillin zajišťuje Kamaz 6350

Systém byl do výzbroje ruské armády zaveden teprve v roce 2020, takže je stále de facto nový a poměrně vzácný. Kolik přesně je těchto systémů provozováno, sice není známo, ale nejspíše jich budou jednotky, max. nižší desítky. Umístěny jsou na podvozku nákladního automobilu Kamaz 6350, což jim dává vysokou mobilitu, přičemž jeden 1B75 Penicillin váží přes 11 tun a je schopen pohybovat se max. rychlostí 95 km/h a urazit vzdálenost kolem 1 000 kilometrů.

Video: nejnovější ruský radar Jastreb-AV za 5,6 miliard Kč zničila jediná střela z HIMARS, přitom právě proti němu má bojovat

Využívat zvuk při zaměřování polohy dělostřeleckých baterií není novinkou, o něco podobného se vojáci pokoušeli již za první světové války, i když tehdy bylo samozřejmě využití velmi omezené. Současná technika a možnost zapojení počítačů tyto systémy výrazně zpřesnila, ale stále mají své nevýhody. Zvuk se totiž v různých prostředích šíří jinou rychlostí, a záleží i na počasí, což má vliv na přesnost. uvádí AsiaTimes. Zvukové systémy se tedy mohou i splést, a navíc je lze zmást, takže je de facto nezbytné kombinovat je s vizuálními projevy.