Sovětský svaz měl od druhé světové války dobré zkušenosti se samohybnými protitankovými děly, a pochopitelně je používal i za války studené. Postupem času ovšem jejich koncept zastarával, a tak se je konstruktéři snažili vylepšit. Jedním ze zajímavých, avšak neúspěšných pokusů, bylo samohybné protitankové dělo s radarovým zaměřováním 2S15 Norov. Armádní Zpravodaj je přesvědčený, že ho pohřbila hlavně jeho nedostatečná síla v době vzniku.

Krátký dosah, ale radar by zaměřil i v noci

Požadavek na nový samohybný protitankový kanon vznikl v 70. letech 20, století, uvádí Wikipedia. Měl být relativně lehký a pohyblivý, ale zároveň se počítalo s tím, že by měl zaměřování založené na radaru. To by mu umožnilo lokalizovat cíle i za špatné viditelnosti, například v noci, což byl v té době stále ještě za pomocí optických přístrojů problém. Teoreticky tak třeba mohl zaútočit na kolonu vozidel, která by netušila, kdo na ně střílí.

iZdroj fotografie: Vitalij V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Dělo mělo mít ráží 100 milimetrů, a TopWar uvádí, že se mělo jednat o nový typ kanonu s hladkou hlavní založený na základě protitankového děla MT-12 Rapier, ovšem nemělo mít automatické nabíjení. Jeho přesné vlastnosti nejsou známé, ačkoliv Rapier dokázal zasahovat cíle na vzdálenost až 3 kilometrů, uvádí Wikipedia. Armádní Zpravodaj proto předpokládá, že by Norov dokázal minimálně toto, a navíc i radar měl mít dosah kolem 3 kilometrů.

Podvozek 2S15 Norov příliš ochrany nenabízel

S čím si konstruktéři nemuseli příliš lámat hlavu, byl podvozek. Použili totiž ten samý, jaký má sovětská samohybná houfnice 2S1 Gvozdika, uvádí Rg. Ten je založen na tankovém tahači MT-LB, s nímž by měla zbraň rychlost až 60 km/h a dojezd 500 km, a dokonce by dokázala i plavat. Na druhou stranu poskytuje ochranu jenom proti střepinám a střelbě z ručních zbraní, takže pokud by se Norov dostal do křížku třeba s tankem, neměl by šanci.

Video: Ukrajinci bez odporu vletěli na ruské letiště a s přesností zničili vrtulník Mi-8, ale druhý těžce minuli

Hlavním důvodem, proč byl nakonec projekt zrušen, bylo zavedení nových tanků, které prostě dělo ráže 100 milimetrů nedokázalo ohrozit. A ani radarový systém nemusel být úplnou výhodou – pokud by byl totiž nepřítel vybaven detektory, mohl ho dokázat odhalit, čímž by skončila výhoda skrytého útoku. Navíc byla rozvíjena technologie termovize, což je dnes nejčastěji používaný způsob k objevení nepřítele za špatné viditelnosti.