2S38 Derivace má zajišťovat efektivní, ale přesto levnou protidronovou ochranu jednotek na bojišti i strategických objektů ve vnitrozemí.
Mnohé armády světa dnes řeší, jak zajistit kvalitní, dostatečně početnou a zároveň nepříliš nákladnou protidronovou obranu. Malé létající stroje totiž dokáží přenášet informace, útočit zbraněmi nebo jako sebevražedné, a jejich lokalizace ani likvidace není jednoduchá. Ničit je protiletadlovými střelami je však extrémně drahé, takže seází některé země na projektilové zbraně – v případě Ruska má jít o samohybný systém 2S38 Derivace.
Vývoj systému 2S38 Derivace trval několik let
Systém 2S38 není nový, GlobalSecurity uvádí, že byl poprvé představen v roce 2017. Tehdy se ale jednalo pravděpodobně o demonstrátor nebo prototyp, protože ho ještě čekaly testy a nebylo zařazeno do výzbroje. Má se to ovšem změnit a objevit by se mohlo nejspíše ještě v roce 2024. Ruská armáda totiž akutně potřebuje zbraně schopné sestřelovat drony ve velkých počtech a levně, a to jak v místech bojů, tak u důležitých objektů ve vnitrozemí.
Koncept vozidla je jednoduchý a účelný. ArmyReceonition uvádí, že je postaveno na podvozku bojového vozidla pěchoty BMP-3, na němž je umístěna věž s rychlopalným kanonem ráže 57 milimetrů. Je možné, že půjde o nějaký derivát vycházející se sovětského protiletadlového kanonu S-60 – pokud ano, mohl by mít systém dosah zhruba 6 kilometrů a kadenci až 120 ran za minutu. Ve vozidle má být přitom munice na 148 ran, uvádí Wikipedia.
Zaměření má obstarat radar a další senzory
Bezosádková věž má disponovat i pokročilým systémem řízení palby, které zahrnuje radar pro sledování cíle, elektrooptické senzory a balistický počítač. Je otázkou, jakou má účinnost a jak veliké cíle je schopný zachytávat, neb hlavně malé drony jsou pro mnohé senzory problémové. Zbraň by nicméně mohla být dosti efektivní, a to jak proti dronům, tak proti letadlům, vrtulníkům nebo střelám, ale i proti cílům na zemi.
2S38 Derivace se zdá jako dobrý koncept, ostatně se podobným směrem vydávají ve světě i další armády, ale možná má slabinu – podvozek BMP-3. Určitě poskytuje dobrou mobilitu a relativně slušnou ochranu osádky, a protože je vozidlo zavedeno ve výzbroji, umí se o něj vojáci postarat – ale ruská armáda má veliké ztráty obrněnců a bojová vozidla pěchoty akutně potřebuje v jejich primární roli. Výroba těchto BVP přitom není jednoduchá ani levná a používat jejich podvozky na protiletadlovou zbraň může přinést spory, kdo bude mít přednost.