Americká armáda testuje zbraň, která zneškodní drony bez jediného výstřelu. Stačí jí mikrovlnný paprsek

Experiment nesl označení Cross Domain Fires 26 a probíhal na střelnicích White Sands a Fort Bliss. Mezi desítkami testovaných technologií se objevila i novinka, kterou výrobce ThinKom Solutions veřejně prezentuje pod názvem Alecto: mobilní vysokovýkonný mikrovlnný systém určený k ničení elektroniky bezpilotních prostředků. Nejde o klasický rušič signálu. Alecto vysílá krátké, extrémně výkonné rádiofrekvenční pulzy, které pronikají do dronu přes antény, kabeláž nebo konstrukční otvory a vyvolávají napěťové špičky v řádu tisíců voltů. Polovodiče letového kontroléru, GPS přijímače nebo napájecí obvody to nezvládnou. Dron přestane letět, navigovat i komunikovat, a mise končí.

Proč je „bez výstřelu“ tak důležité

Současná protidronová obrana má jeden zásadní problém: ekonomiku. Levný komerční dron za pár set dolarů dnes dokáže vynutit odpálení rakety, která stojí desítky až stovky tisíc. Při útoku roje desítek dronů se zásobník klasického systému vyprázdní rychleji, než operátor stihne přemýšlet o dalším kroku.

Mikrovlnný efektor tuto rovnici obrací. Každý „výstřel“ spotřebuje jen elektrickou energii, žádná raketa, žádná kanónová munice, žádné doplňování zásobníku uprostřed boje. ThinKom u Alecta přímo uvádí „hluboký zásobník“ a „nízkou cenu na zásah“. Podle zprávy GAO o zbraních směrované energie je právě tato vlastnost klíčová pro obranu proti rojům: širší paprsek HPM může zasáhnout více cílů v jednom kuželu, zatímco laser vyžaduje přesné zamíření na každý dron zvlášť a je citlivější na mlhu nebo zakouření. ThinKom navíc tvrdí, že jeho systém atmosférické podmínky neovlivňují.

A pak je tu rychlost. Mikrovlnný pulz dorazí k cíli v podstatě okamžitě. Proti roji, kde se počet hrozeb mění po sekundách, je to vlastnost, kterou žádná raketa nenabídne.

Ne poprvé, ale jinak

Americká armáda s vysokovýkonným mikrovlnným zářením experimentuje už roky. Letectvo testovalo systém THOR proti rojům dronů přes dva roky. V únoru 2024 se 1. brigáda vícedoménové úkolové skupiny (1st MDTF) stala první jednotkou, která HPM systém reálně zavedla do výzbroje. A v dubnu 2025 proběhl živý test IFPC-HPM v tropickém prostředí Filipín během cvičení Balikatan 25.

Co je u ThinKomova systému nové, je mobilita. Dosavadní HPM řešení chránila pevné pozice, základny, velitelská stanoviště, logistické uzly. Alecto je navržen pro lehká taktická vozidla a pro střelbu za pohybu. Firma ho staví na vlastní anténě VICTS a vysokovýkonné vakuové elektronice, celé řešení má být dostatečně kompaktní pro přesun s manévrovou jednotkou. Právě přesun HPM od statické ochrany k pohyblivým silám je hlavní odlišností, a hlavním důvodem, proč armáda systém zařadila do CDF 26.

Podle informací, které ThinKom poskytl odbornému médiu Army Recognition, byl Alecto během experimentu spárován s radarem EchoShield od firmy Echodyne, kompaktním aktivním elektronicky řízeným polem určeným pro mobilní scénáře. Oficiální armádní text ale konkrétní systémy nejmenuje, takže míra integrace zůstává nepotvrzená z primárního zdroje.

Co mikrovlny umí – a co zatím nevíme

Rozsah účinku HPM se ve veřejných dokumentech pohybuje od „odepření funkce“ přes „narušení“ až po „zničení elektroniky“. ThinKom u Alecta mluví o „nekinetickém hard-kill efektu“ a o schopnosti „okamžitě narušit nebo zničit elektroniku“. Prakticky to znamená, že dron nemusí explodovat, stačí, že ztratí schopnost plnit misi.

Zvlášť zajímavá je účinnost proti dronům řízeným optickým vláknem. Ty se na Ukrajině rozšířily právě proto, že jsou imunní vůči klasickému elektromagnetickému rušení, signál jde po kabelu, ne vzduchem. Jenže HPM nemíří na datový link. Míří na samotnou elektroniku. Firma Epirus v lednu 2026 veřejně oznámila první známý HPM zásah proti dronu řízenému optickým vláknem. Pokud se tento princip potvrdí v širším měřítku, HPM by mohl být relevantnější než jakýkoli rušič právě tam, kde klasické rušení selhává.

Co ale veřejně chybí, je hodně:

• Přesný dosah systému
• Výkon a pulzní charakteristika
• Počet cílů zasažených v jedné salvě
• Míra odolnosti stíněných nebo tvrzených dronů
• Úspěšnost v testech CDF 26

Bez těchto čísel nelze poctivě říct, jak daleko má Alecto k reálnému nasazení. Armáda u jiných HPM řešení už jednotkové zavedení má, ale u ThinKomova systému jde zatím o experimentální validaci, mezi ní a akvizičním rozhodnutím leží měsíce až roky dalších zkoušek.

Vrstva, ne revoluce – a proč to zajímá i Česko

Mikrovlnný systém nenahradí rakety, kanóny ani lasery. Kongresová výzkumná služba i GAO ho řadí jako jednu vrstvu v architektuře, kde každý efektor pokrývá jiný segment hrozeb. Raketa zastaví těžký dron s pancéřováním. Laser spálí optiku průzkumného prostředku. HPM vyřadí elektroniku celého roje najednou. Dohromady tvoří síť, kterou je mnohem těžší přesytit než jakýkoli jednotlivý systém.

Právě tato logika vrstvení se přenáší i do NATO. Armádní Project Flytrap 4.5, organizovaný v Evropě na podzim 2025, testoval cenově dostupná protidronová řešení přímo pro východní křídlo Aliance, přičemž armádní text výslovně zmiňuje zvýšení hodnoty těchto systémů pro možné pořízení zeměmi NATO.

Česká armáda HPM zatím nepořizuje. Posiluje ale přesně ty vrstvy, do nichž by mikrovlnný efektor jednou mohl zapadnout: mobilní SHORAD na vozidlech MARS s RBS 70 NG, pasivní sledovací systém PLESS pro lokalizaci dronů a jejich řídicích stanic, projekt ES-RA pro elektromagnetický boj. Konference protivzdušné obrany 2026 v Praze explicitně volala po jednoduchých, flexibilních a rychle nasaditelných řešeních proti bezpilotním prostředkům. Mikrovlnný efektor na lehkém vozidle tuto definici splňuje téměř dokonale.

Kdo ještě vyvíjí HPM

GAO uvádí, že zbraně směrované energie vyvíjí přes třicet zemí, převážně právě pro protidronové mise. HPM není americká exkluzivita. Je to trend, který se urychluje s každým měsícem ukrajinské války, kde drony za stovky dolarů ničí techniku za miliony.

Právě proto je březnový test v Novém Mexiku důležitější, než by naznačoval jeho experimentální status. Nejde o zázračný paprsek, který vyřeší všechno. Jde o pokus změnit základní aritmetiku moderního bojiště, a dostat tu změnu z laboratoře na korbu terénního vozidla jedoucího s pěchotou.