Spojené státy letos uvolnily 2,7 miliardy korun na záchranu houfnic M777 na Ukrajině. Problém není v konstrukci, ale v tom, co se děje po výstřelu.
Když americká armáda v roce 2005 zavedla houfnici M777, získala první pozemní bojový systém s rozsáhlým použitím titanu v nosných strukturách. Výrobce BAE Systems dodnes popisuje titanové konstrukce jako „základ zbraně“. Díky nim váží M777 necelé 4 200 kilogramů, o více než 3 100 kilogramů méně než její předchůdkyně M198, a to při zachování dostřelu i přesnosti. Jenže válka na Ukrajině odhalila, že lehkost má svou cenu. A ta se neplatí na střelnici, ale v opravárenských stanech, ve skladech náhradních dílů a v tabulkách, kde chybí řádky s provozními kapalinami.
Titan jako požehnání i prokletí
Titan dal M777 vlastnost, o které pěchotní důstojníci snili: houfnici lze přepravit podvěsem pod vrtulníkem CH-47 Chinook, nasadit ji do terénu nepřístupného pro těžší systémy a rychle změnit palebné postavení. V kombinaci s naváděnou municí Excalibur, která podle americké armády dosahuje přesnosti na 40 kilometrů, vznikl nástroj bodové palby, který ukrajinské síly ocenily pro protibaterijní boj.
Jenže titanová konstrukce je tenčí a lehčí než ocelový skelet starších houfnic. V dělostřeleckém duelu, kde obě strany pálí desítky ran denně a střepiny dopadají na palebná postavení, znamená každý gram ušetřený na pancéřování vyšší riziko poškození. Podle dat serveru Oryx bylo k dubnu 2025 vizuálně potvrzeno nejméně 101 ztracených M777, z toho 55 zničených, 44 poškozených a 2 ukořistěné. A to jsou jen případy zachycené na fotografiích a videích.
Udržitelnost pod palbou
Skutečný problém M777 na Ukrajině není jeden konkrétní díl ani jedna závada. Je to celý řetězec údržby, který nebyl stavěný na válku vysoké intenzity.
Americký generální inspektor ministerstva obrany (DoD OIG) publikoval v říjnu 2024 audit údržby vojenské techniky poskytnuté Ukrajině. Zjištění jsou systémová:
- Dlouhé dodací lhůty dílů – některé komponenty M777 mají výrobní cyklus v řádu měsíců, ne týdnů.
- Chybějící přehled o zásobách – americká strana neměla formální dohodu s ukrajinským logistickým velením o pravidelné aktualizaci skladových dat klíčových dílů.
- Nejednotné sledování oprav – terénní servisní zástupci pracovali bez standardizovaného systému evidence napříč zbraňovými systémy.
- Slabá validace požadavků – chyběla formální pravidla pro ověřování toho, co Ukrajina skutečně potřebuje a v jakém pořadí.
Následná evaluace z března 2025 přinesla pět otevřených doporučení, která míří právě na tyto mezery. A v srpnu 2025 schválila agentura DSCA prodej opravárenských služeb a dlouhodobé podpory M777 pro Ukrajinu za 104 milionů dolarů, tedy přibližně 2,7 miliardy korun.
Důležitý detail: problémy s údržbou M777 nebyly úplnou novinkou. Společný strategický plán dohledu pro fiskální rok 2024 výslovně zmiňuje, že DoD OIG už dříve zjistil nedostatečný dohled nad údržbou M777 v předsunutých amerických zásobách v Kuvajtu. Válka na Ukrajině tento problém jen exponovala v násobně větším měřítku.
Třetina mimo provoz
Deník The New York Times v listopadu 2022 uvedl, že mimo provoz byla zhruba třetina z přibližně 350 západních houfnic na Ukrajině. Některé M777 potřebovaly opravu po každém dělostřeleckém kontaktu. Hlavně se opotřebovávaly rychleji, než počítaly mírové normy, hydraulické systémy trpěly nedostatkem provozních kapalin a střepiny poškozovaly komponenty, které v běžném provozu vydrží roky.
Ukrajinské Síly logistiky na to reagovaly budováním vlastních kapacit. Podle ukrajinského ministerstva obrany obnovily opravárenské základny v první polovině roku 2024 přes 2 500 kusů techniky, dalších více než 1 500 opravily polní brigády přímo v bojových zónách. M777 patří mezi systémy, které se opravují i lokálně. Pro těžší zásahy ale zůstává klíčové napojení na americké distribuční centrum RDC-U a západní dodavatele.
Česká cesta: CAESAR místo titanu
Česká armáda M777 neprovozuje a nepořizuje. AČR vsadila na samohybnou houfnici CAESAR 8×8 na podvozku Tatra, koncept, který řeší přesně ty slabiny, jež ukrajinská zkušenost s M777 odkryla.
Objednávka z roku 2021 počítala s 52 kusy, v prosinci 2022 ji ministerstvo obrany navýšilo na 62 s dodáním do konce roku 2026. Klíčové je, že 48 kusů se kompletuje v Česku se 40% podílem domácího průmyslu. Servisní zázemí, náhradní díly i munice jsou od začátku součástí akvizičního balíku, ne dodatečná položka řešená až po třech letech bojů.
CAESAR nabízí dostřel až 40 kilometrů, rychlý přesun po výstřelu a ochranu osádky v kabině. M777 boduje nižší hmotností a jednoduchostí obsluhy. Podle ukrajinských hodnocení citovaných ve veřejných zdrojích je M777 přesnější a jednodušší než PzH 2000 i CAESAR, ale je tažená a má nižší kadenci. V dělostřeleckém duelu, kde přežití závisí na schopnosti vystřelit a okamžitě odjet, je to zásadní rozdíl.
Odepsaná, nebo znovu poptávaná?
Navzdory válečnému opotřebení M777 nekončí. BAE Systems získala v dubnu 2025 kontrakt za 162 milionů dolarů na výrobu nových titanových struktur, první kusy mají opustit linku v roce 2026. Firma zároveň hlásí rostoucí zájem ze strany evropských, asijských i amerických zákazníků.
M777 tedy není propadák. Je to neúprosný test toho, jestli Západ umí své nejsofistikovanější zbraně nejen vyrobit a darovat, ale taky udržet v chodu pod palbou. Zatím výsledek zní: umí, ale pozdě a draze.