Tankové bitvy, jak je známe, končí. Americký program Replicator je zničí, aniž by je tankisté viděli

Pentagon chce do pole tisíce autonomních systémů schopných zasáhnout tank ze vzdálenosti přes 60 kilometrů, mimo jakýkoli vizuální kontakt posádky.

Switchblade 600 i Zdroj fotografie: AeroVironment
                   

Na podzim 2023 vystoupila tehdejší náměstkyně ministra obrany Kathleen Hicks s projevem, ve kterém představila iniciativu s názvem Replicator. Nemluvila o jednom novém superdronu. Mluvila o mechanismu, jak americký obranný průmysl donutit k něčemu, co mu historicky nejde: rychle a ve velkém dodat tisíce malých, chytrých a postradatelných zbraňových systémů. Cíl? Vyrovnat masovou výhodu protivníka, především Číny, nikoli jedním převratným strojem, ale množstvím. „Small, smart, cheap, and many,“ shrnula Hicks. A právě tahle logika mění pravidla hry pro každý tank na budoucím bojišti.

Co je Replicator a proč nejde o jeden dron

Replicator není zbrojní program v klasickém smyslu. Není to nová stíhačka ani nový torpédoborec. Je to akcelerační iniciativa Pentagonu, která využívá existující rozpočty, pravomoci a průmyslové kapacity k tomu, aby se autonomní a poloautonomní systémy dostaly do výzbroje v řádu měsíců, ne let. Horizont první fáze: 18 až 24 měsíců, cíl tisíce kusů napříč doménami, vzduch, moře, země.

Jedním z konkrétních systémů, které do tohoto rámce zapadají, je barážující munice Switchblade 600 od firmy AeroVironment. A právě na ní se ukazuje, proč se charakter obrněného boje mění zásadněji, než by naznačoval pouhý pohled na jeden létající projektil.

60 kilometrů a tank vás nevidí

Podle aktuálního oficiálního datasheetu má Switchblade 600 prokázaný dosah přes 60 kilometrů. S takzvaným forward pass, předáním řízení bližšímu operátorovi nebo uzlu, se dosah posouvá nad 90 kilometrů. Munice nese protipancéřovou hlavici, disponuje elektrooptickými a infračervenými senzory, vydrží ve vzduchu přes 40 minut a dokáže zasáhnout cíle mimo přímou viditelnost. Operátor může útok v poslední chvíli odvolat a munici přesměrovat na jiný cíl.

Novější verze Block 2, na kterou americká armáda v únoru 2026 zadala objednávku za 186 milionů dolarů, přidává automatické rozpoznávání cílů a odolnější komunikační kanály. Zaměřuje se výslovně na obrněné a vysoce hodnotné cíle.

Pro posádku tanku to znamená zásadní posun. Hrozba nepřichází z protějšího kopce, kde stojí nepřátelský tank s viditelnou věží. Přichází z desítek kilometrů, z místa, které posádka nemá šanci spatřit. Varování se přesouvá z očí velitele na senzory, síť a protivzdušnou obranu. A pokud ta chybí, tank se stává cílem, který o svém ohrožení neví.

Attritable neznamená levný jako FPV

Slovo „attritable“, v překladu zhruba „postradatelný“ nebo „ztrátový“, je klíčové pro pochopení celé logiky. Neznamená ale totéž co „levný“. Switchblade 600 není frontový FPV dron za pár set dolarů, jaké Ukrajina nakupuje v miliardových tendrech po tisících kusů od desítek výrobců. Je to standardizovaná vojenská munice s vlastním řídícím systémem, integrovanými senzory a schopností operovat na vzdálenostech, o kterých se FPV dronům nezdá.

Pro ilustraci cenové hladiny: tchajwanský balík 720 kusů menšího Switchblade 300 včetně řídících stanic, výcviku a logistiky byl americkou agenturou DSCA oceněn na 60,2 milionu dolarů. Hrubým dělením vychází horní strop kolem 83 tisíc dolarů na kus, a to u menší varianty. Switchblade 600 bude dražší. „Attritable“ tedy znamená: dost levný na to, abyste jich mohli ztratit stovky ve srovnání s cenou stíhačky nebo torpédoborce. Ne dost levný na to, abyste je házeli do boje jako jednorázové FPV.

Právě tady je podstata Replicatoru. Nejde o to vyrobit nejlevnější dron. Jde o to vyrobit jich dost na to, aby masa autonomních systémů převážila tradiční výhodu protivníka v počtu konvenčních platforem.

Tank nekončí, ale tankový duel ano

Říct, že tanky jsou mrtvé, by bylo přehnané, a fakta to nepotvrzují. Česká armáda v roce 2024 schválila nákup tanků Leopard 2A8 s dodávkami mezi lety 2028 a 2031. Náčelník generálního štábu Karel Řehka při té příležitosti řekl, že tanky mají na moderním bojišti „nezpochybnitelné místo“. Koncepce výstavby AČR 2035 drží projekt hlavního bojového tanku pro 73. tankový prapor a současně rozvíjí protidronovou obranu, C-RAM a koncept spolupráce osádkových a robotických prostředků.

Co ale končí, nebo přinejmenším zásadně slábne, je představa tankového duelu jako středobodu obrněného boje. Představa, že se dvě tankové formace střetnou na dohled a rozhodne přesnost střelby, tloušťka pancíře a rychlost otáčení věže. Smrtonosný zásah se přesouvá do hloubky bojiště, mimo optický kontakt posádky. A tank, který nemá kolem sebe vrstvenou protivzdušnou a protidronovou ochranu, je zranitelnější než kdykoli předtím.

Pentagon škáluje útok i obranu současně

Zajímavé je, že Pentagon si tuto dynamiku uvědomuje z obou stran. V září 2024 ministr obrany Lloyd Austin podepsal memorandum o Replicatoru 2, který se už nezaměřuje na útočné drony, ale na obranu proti malým bezpilotním systémům u klíčových základen a koncentrací sil. Stejná instituce tedy současně škáluje útočnou i obrannou stranu dronové války.

NATO jde podobným směrem. Nová politika integrované protivzdušné a raketové obrany z února 2025 výslovně pokrývá hrozby od malých, nízko a pomalu letících dronů až po hypersonické střely. Na východním křídle Aliance běží iniciativa Eastern Sentry, která přidává protivzdušnou obranu, průzkum a inovativní technologie. A AeroVironment mezitím dodává Switchblade nejen americké armádě, ale i Litvě, Rumunsku a Švédsku, s kontraktem plněným do poloviny roku 2026.

Zda Pentagon skutečně splní cíl tisíců systémů do léta 2025, jak na podzim 2024 tvrdil, zatím veřejně ověřit nelze. Průmyslové škálování ale běží a zakázky přibývají. Směr je jasný, a pro tankové posádky bez vrstvené ochrany znepokojivý.

Jak se podle vás změní tankový boj?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články