Systémy protivzdušné obrany patří k prioritním cílům nepřítele, který na ně může zaútočit hned několika způsoby. Alespoň částečná ochrana je proto na místě.
Obsluhovat systém protivzdušné obrany v blízkosti bojové fronty je velice riskantní, neboť jde pro nepřítele obvykle o prioritní cíl. Toto riziko navíc v posledních letech ještě vzrostlo z důvodu stoupajícího počtu průzkumných dronů, před nimiž je takřka nemožné se schovat. Takže jakmile někoho objeví, předají souřadnice ostatním – často jde o dělostřelectvo, které dokáže cíl zničit jediným úderem. Ale možností, jak zničení předejít, je opatřit systém pancéřováním – a konkrétně Rusko to dělá u nejmodernější verze Buk, tedy M3.
Ani pancíř navíc přežití Buk-M3 nezajistí
Systémy protivzdušné obrany, které objeví drony, se mohou stát cílem útoků sebevražedných dronů, dělostřelectva, ale i přesných raket. Například ze systému HIMARS, i když Buk-M3 může zničit i klouzavá puma, jak ArmádníZpravodaj psal. Systém je umístěn na pásovém podvozku řady GM, který osádku nejspíše chrání proti střelbě z ručních zbraní, což není moc. Video pod tímto článkem však ukazuje, že mají některé ruské Buk-M3 přídavné pancéřové desky – jejich úkol je jediný – zvýšit odolnost proti různým útokům a zajistit přežití.
Russia equips its latest Buk-M3 systems with added armor.
But like in the last image, nothing will change for they will all be destroyed by more lethal warheads like the 2 Pantsir-S1s destroyed today with loitering ammunition. pic.twitter.com/RjkmAAsdfR— Midobecker 🇺🇸🇺🇦 🇮🇹🇮🇱 (@midobecker_1) January 6, 2024
Ochrana je podle všeho namontovaná na kritických místech systému, tedy zejména kolem prostoru osádky, uvádí Defence-Blog. Jak silné přídavné pancéřování je, není jasné, z publikovaných záběrů lze usuzovat asi 10 až 15 milimetrů, ale jde jenom o odhad. Na videu je vozidlo TELAR se střelami a radarem, přičemž se zdá, že nástavba, a pochopitelně samotný radar, pancéřované nejsou. V případě útoku jsou tedy tyto části zranitelné jako dříve, ale stoupá šance na přežití osádky, což uchrání cenné životy vycvičených vojáků.
Střelu sice nezastaví, ale dron ano
Zda dokáže přídavný pancíř vozidlo opravdu ochránit, je sporné. Lockheed Martin na svých stránkách uvádí, že střela M31 z HIMARS má hlavici o hmotnosti 91 kg, což je dost i na zničení tanku, natož mnohem slaběji pancéřovaného vozidla. Její přesnost je navíc 1 metr, takže trefit cíl pro ni není problém, což mnohokrát prokázala v praxi. Jiná ale může být situace třeba u menšího nebo FPV sebevražedného dronu, který už nemusí pancířem proniknout, ačkoliv se operátor samozřejmě téměř jistě zaměří na nepancéřovanou část.
Pro ruskou armádu je Buk-M3 velmi důležitý a jedná se o moderní systém. Není proto divu, že se ho snaží chránit, jak se dá. MilitaryToday uvádí, že jeho střely zasáhnou cíle do vzdálenosti až 70 km a výšky 35 km, a mají být schopné i útoku na balistické rakety. Jsou vysoce manévrovatelné a zvládnou údajně vymanévrovat jakýkoliv bojový letoun, a ke všemu mají velmi účinnou tříštivou hlavici. V případě potřeby je lze omezeně použít i proti námořním cílům.