BVP CV90 má unikátní šestiúhelníkové destičky, které mění teplotu. Termovize je nedokáže rozpoznat

Představte si třicetitunové pásové vozidlo, které se v infračerveném spektru tváří jako keř, osobní auto nebo kus krajiny. Přesně to umožňuje systém ADAPTIV od BAE Systems Hägglunds. Nejde o pasivní nátěr ani o maskovací síť. Každý šestiúhelníkový modul na plášti vozidla je samostatný „pixel“ napájený z palubní sítě, schopný se individuálně ohřát nebo ochladit polovodičovou technologií. Palubní kamery přitom snímají okolní terén a řídicí elektronika na vnějších modulech vytvoří odpovídající infračervený vzor. Výsledek: termovize protivníka stále něco zachytí, ale to, co vidí, nevypadá jako bojové vozidlo pěchoty. A právě tato technologie je součástí CV90, které míří do výzbroje české armády.

Jak funguje mozaika, která klame senzory

Zblízka šestiúhelníkové moduly připomínají reptilí kůži: kovové destičky zhruba o velikosti dlaně tvoří na bocích korby souvislou mozaiku. Při veřejné demonstraci na veletrhu DSEI v roce 2011 BAE Systems ukázala prototyp s přibližně 1 500 takovými pixely pokrývajícími jednu stranu CV90. Každý pixel dokázal změnit povrchovou teplotu až o 70 °C během několika sekund.

Princip je elegantně přímočarý. Palubní termovizní kamery sejmou pozadí a „promítnou“ ho v infračerveném obrazu na plášť vozidla. Systém funguje ve dne i v noci, za pohybu i v klidu. BAE uvádí, že ADAPTIV dokáže nejen splynout s okolím, ale i napodobit tepelný podpis jiného objektu, třeba civilního vozidla. Důležité je ale upřesnění: nejde o absolutní neviditelnost. BAE Systems mluví o „výrazném zkrácení detekční vzdálenosti“. Termovize protivníka stále zachytí dílčí tepelné stopy, ale cíl přestává vypadat jako obrněnec. Analogický americký armádní test systému Saab Barracuda na tancích Abrams v roce 2014 potvrdil totéž: termální obraz zůstal částečně viditelný, ale tank „nevypadal jako tank“.

Proč nejde o neviditelnost, ale o něco cennějšího

Skutečná hodnota ADAPTIV nespočívá v tom, že vozidlo zmizí. Spočívá v tom, že rozbije řetězec, na kterém závisí každý protitankový výstřel: detekce, rozpoznání, klasifikace, zaměření, střelba.

Pokud termovize zachytí tepelnou skvrnu, ale operátor ji nedokáže spolehlivě identifikovat jako BVP, musí buď přiblížit senzor na kratší vzdálenost, nebo ověřovat cíl delší dobu. Obojí znamená ztrátu sekund a metrů, a na moderním bojišti, kde protitankové střely letí nadzvukovou rychlostí, jsou právě tyto sekundy rozdílem mezi životem a smrtí posádky a osmičlenného výsadku.

ADAPTIV přitom není jedinou ochrannou vrstvou CV90 MkIV. Platforma kombinuje vícevrstvou obranu:

• ADAPTIV – snižuje šanci na odhalení ještě předtím, než protivník vůbec zamíří.
• Soft-kill systémy (DAS, rušičky) – reagují na konkrétní hrozbu a ruší navedení střely po jejím odpalu.
• Hard-kill APS (Iron Fist) – fyzicky ničí přilétající střelu v poslední fázi letu. BAE tento systém integrovala například do nizozemských CV90.

Každá vrstva řeší jinou fázi ohrožení. ADAPTIV je ta první, a podle nás nejpodceňovanější. Nutí protivníka investovat do dražších vícespektrálních senzorů nebo riskovat palbu na neověřený cíl.

Česká stopa: 246 vozidel a výroba v tuzemsku

Česká republika podepsala kontrakt na 246 kusů CV90 MkIV dne 24. května 2023. První české vozidlo bylo oficiálně představeno 28. srpna 2025 ve švédském závodě BAE Systems Hägglunds a v březnu 2026 už procházelo náročným testováním ve Švédsku. Ministerstvo obrany přitom už v listopadu 2023 potvrdilo, že prvních deset kusů má být v Přáslavicích v roce 2026.

Pro český průmysl je klíčové rozdělení výroby: 39 vozidel vznikne ve Švédsku, zbývajících 207 se bude vyrábět přímo v České republice. Nejde tedy jen o nákup hotového produktu, ale o přesun značné části průmyslové kapacity.

Co se týče ADAPTIV, Ministerstvo obrany tuto technologii u českého CV90 veřejně uvádí jako součást maskovacího balíku. Detailní rozpad výbavy po všech sedmi variantách ale zveřejněn nebyl, takže z otevřených zdrojů nelze stoprocentně potvrdit, že identickou instalaci ponese každý jednotlivý kus. Slovensko mezitím slavnostně odhalilo svůj první CV90 MkIV 20. února 2026; obě středoevropské země tak vstupují do éry bojových vozidel s aktivním tepelným maskováním prakticky současně.

Konkurence existuje, ale jiným principem

BAE Systems není jedinou firmou, která řeší maskování v infračerveném spektru. Švédský Saab nabízí systém Barracuda MCS, multispektrální maskovací sadu použitelnou na většinu platforem, včetně tanků a lehkých vozidel. V květnu 2026 Saab představil dokonce Barracuda Poncho, maskovací pláštěnku pro jednotlivé vojáky chránící před termálními a UV senzory.

Zásadní rozdíl je ale v principu. Barracuda a podobné systémy pracují převážně s pasivními materiály, speciálními textiliemi a povrchy, které teplo pohlcují nebo rozptylují. ADAPTIV je aktivní: elektricky řízené pixely v reálném čase generují vlastní infračervený obraz. To umožňuje nejen splynout s pozadím, ale dynamicky se přizpůsobovat měnícímu se terénu nebo dokonce předstírat jiný objekt. U konkurenčních BVP, jako je německý Puma nebo americký Bradley, se z otevřených zdrojů nepodařilo doložit sériové nasazení ekvivalentního aktivního hexagonálního systému.

Má to ale háček. Veřejně doložený je princip a demonstrace, nikoli přesná procenta účinnosti v boji. BAE nezveřejňuje konkrétní limitní scénáře, například jak se systém chová po hodinách nepřetržité jízdy, kdy motor generuje enormní teplo. A nejznámější obrazový materiál pochází z demonstrátoru z roku 2011, který měl pokrytou jen jednu stranu vozidla. Sériová konfigurace pro české a slovenské armády bude s vysokou pravděpodobností pokročilejší, ale detaily zůstávají z pochopitelných důvodů utajené.

Na moderním bojišti přeplněném drony, termovizemi a protitankovými střelami s infračerveným navedením přestává stačit jen silnější pancíř. CV90 MkIV s ADAPTIV sází na to, že nejlepší zásah je ten, který nikdy nepřijde, protože protivník svůj cíl prostě nepoznal.