Francie navýšila objednávku SAMP/T NG na 12 baterií. Vidí cíle na 500 km, je skvělý v chytání ruských balistických raket

Dne 21. října 2026 podepsala francouzská zbrojní agentura DGA prostřednictvím organizace OCCAR kontrakt na čtyři další sekce systému SAMP/T NG. Celkový francouzský závazek tím vyskočil na dvanáct palebných jednotek nové generace, a to ve chvíli, kdy se o tentýž systém hlásí Dánsko, jedná o něm řada dalších evropských armád a Ukrajina má v plánu objednat vlastní čtveřici. Francie nekupuje jen další kusy protivzdušné obrany. Testuje, jestli Evropa dokáže sama vyrábět, škálovat a nasazovat dlouhodosahovou protiraketovou kapacitu, aniž by musela čekat na americkou výrobní linku.

Co přesně „vidí na 500 km“ znamená, a co ne

Číslo 500 kilometrů zní jako dostřel. Není. Jde o radarovou detekční vrstvu, konkrétně o schopnosti senzorů z rodiny Kronos/Power Shield, které v katalogu výrobce Leonardo figurují jako prostředek pro zachycení takzvaných aerodynamických cílů (letounů, dronů a dalších) na velmi velkou vzdálenost. Samotný systém SAMP/T NG ve svých primárních materiálech uvádí radarové pokrytí přes 350 kilometrů proti aerodynamickým hrozbám a plné 360° krytí prostoru.

Rozdíl je zásadní. „Vidět“ cíl na půl tisíce kilometrů znamená, že radar ho zachytí, klasifikuje a začne sledovat. „Sestřelit“ ho ale může až střela Aster 30, jejíž veřejně uváděný dosah proti vzdušným cílům přesahuje 150 kilometrů. Detekce na velkou vzdálenost nicméně dává obrovský taktický náskok: víc času na rozhodnutí, víc času na přípravu palby, víc času na koordinaci s dalšími vrstvami obrany.

Proč je „skvělý v chytání balistických raket“

Klíčem je střela Aster 30 B1NT. Písmena na konci označují Block 1 New Technology, verzi s novým vyhledávačem v pásmu Ka, vylepšenými algoritmy zachycení a rozšířenou obálkou proti balistickým hrozbám třídy SRBM a MRBM, tedy krátkého a středního doletu. Právě tyto kategorie raket Rusko masivně nasazuje proti ukrajinským městům a infrastruktuře.

Výrobce MBDA a organizace OCCAR u SAMP/T NG explicitně uvádějí schopnost čelit:

• manévrujícím balistickým střelám,
• návratovým tělesům,
• vysokorychlostním taktickým střelám,
• hypersonickým hrozbám.

Jedna palebná sekce přitom může nést až 48 připravených střel Aster, šest odpalovačů po osmi kusech. Dvanáct francouzských sekcí tak teoreticky představuje zásobu 576 střel v okamžité pohotovosti. To je masa palby, která v evropském kontextu nemá obdobu.

V prosinci 2025 proběhly úspěšné ostré střelby systému, při nichž Aster 30 zasáhl aerodynamický cíl za hranicí 150 kilometrů. Dodávky prvních kusů pro operační hodnocení začaly počátkem roku 2026.

Víc než jen „další baterie“, vícevrstvá architektura

Francie neobjednává prostě dvanáct kopií téhož. Nová konfigurace SAMP/T NG počítá s vícevrstvou architekturou, která kombinuje střely Aster 30 pro horní vrstvu obrany se střelami VL MICA pro nižší pásmo. Jeden systém tak pokryje široké spektrum hrozeb, od balistických raket přes stíhačky a řízené střely až po drony a barážující munici.

Oproti staršímu SAMP/T, který slouží od počátku tisíciletí, přináší generace NG:

• nové radary s aktivním elektronickým řízením paprsku (AESA), francouzský Thales GF300 nebo italský Leonardo Kronos GM HP,
• zcela přepracovanou architekturu velení a řízení,
• vyšší odolnost proti elektronickému rušení a saturačním útokům,
• plnou integraci do národních i aliančních sítí NATO.

Právě poslední bod je pro kolektivní obranu podstatný. Každá francouzská sekce SAMP/T NG se může zapojit do širšího aliančního systému protivzdušné obrany, a tím posiluje štít, pod nímž stojí i Česko a další středoevropské země.

Ukrajinská stopa: čtyři baterie od roku 2027

Společná deklarace Francie a Ukrajiny ze 14. července 2026, zveřejněná na stránkách Elysejského paláce, potvrzuje, že Kyjev hodlá objednat čtyři systémy SAMP/T NG. Francie se zavázala dodat je „co nejdříve“, s postupným nasazováním modulů od roku 2027.

Protože výroba nové generace teprve nabíhá, Paříž nabídla přemosťovací řešení: do konce roku 2026 má na Ukrajinu zamířit jeden radar GF300 a dva komplety staršího SAMP/T, které se po dodání nových NG vrátí zpět francouzské armádě. Je to pragmatický krok, Ukrajina potřebuje protiraketovou obranu teď, ne za dva roky.

Zároveň roste exportní zájem. Dánsko si SAMP/T NG vybralo v září 2025 jako součást budovaného pozemního vzdušného štítu a dánští vojáci už absolvují výcvik ve Francii. Program tak přestává být čistě francouzsko-italskou záležitostí a mění se v páteř evropské protivzdušné obrany.

Evropská suverenita v praxi

Podle nás je tohle jádro celého příběhu. SAMP/T NG je dnes jediný plně evropský systém dlouhodosahové protivzdušné a protiraketové obrany. Patriot je vynikající, ale americký, a jeho dostupnost pro evropské armády závisí na washingtonských prioritách a výrobních kapacitách Raytheonu. Francouzská doobjednávka na dvanáct sekcí, dánský výběr, ukrajinský záměr: to všechno signalizuje, že Evropa začíná brát vážně myšlenku, že kritickou obrannou kapacitu musí umět vyrobit sama.

Česko jde jinou cestou: vyšší vrstvu protivzdušné obrany má pokrýt izraelský SPYDER ve čtyřech bateriích a ministerstvo obrany otevřeně říká, že země naší velikosti si logisticky ani finančně nemůže dovolit souběžně pořizovat dva různé velké systémy. To je legitimní rozhodnutí. Ale čím víc evropských sekcí SAMP/T NG bude ve službě u spojenců, tím širší bude alianční pool, ze kterého může čerpat i střední Evropa.

Dvanáct francouzských baterií neznamená hotový štít, záleží na tempu dodávek, výcviku posádek a zásobách střel. Znamená ale jasný záměr. A v Evropě roku 2026, kde ruské balistické rakety dopadají na ukrajinská města téměř denně, je záměr vyrábět vlastní protiraketovou obranu víc než jen průmyslový projekt. Je to strategická nutnost.