Ukrajinci posílají na Moskvu drony i balony s náložemi a paralyzují ji. Evakuace Šeremeťjeva, panika na letištích

Kolem druhé hodiny odpolední moskevského času přepnula ruská letecká autorita Rosaviacija všechna čtyři hlavní letiště, Šeremeťjevo, Vnukovo, Domodědovo i Žukovskij, do režimu, v němž stroje přistávají a odlétají jen „po dohodě s příslušnými orgány“. V praxi to znamená, že řídící věž čeká na povolení bezpečnostních složek u každého jednotlivého letu. Výsledek: domino efekt zpoždění, odklon strojů na záložní letiště a kaskádové rušení spojů, které se táhlo až do noci. Moskvu přitom nezasáhla žádná masivní exploze v centru. Stačilo, že nad městem kroužily desítky dronů a podle dostupných záběrů i balony s podvěšeným nákladem.

Šeremeťjevo: poplach, kryty, vyvádění z letadel

Nejdramatičtější scéna se odehrála přímo na největším ruském letišti. Podle Interfaxu byl v Šeremeťjevu vyhlášen vzdušný poplach kvůli hrozbě bezpilotních prostředků. Cestující byli převáděni do bezpečných zón, část lidí musela opustit letadla stojící na pojezdových drahách. Teprve po odvolání poplachu se znovu otevřely vstupy do terminálů.

Jenže provoz se už nestihl vzpamatovat. Aeroflot společně s dceřinou Rossijí zrušily po třetí hodině odpolední přes 90 letů z Šeremeťjeva a do něj. A to nebyl začátek, už dopoledne evidovalo letiště přes 40 zpožděných nebo zrušených spojů. Celkový rozpad letového řádu trval prakticky celý den.

Paralelně s evakuací letiště probíhala evakuace vládní věže IQ-kvartál v moskevském obchodním centru Moskva-City. Útok tedy nezasáhl jen dopravní infrastrukturu, ale viditelně pronikl i do administrativního srdce metropole.

Co jsou ty balony s náložemi

Starosta Moskvy Sergej Sobjanin mluvil o 155 dronech mířících v noci z 22. na 23. října na moskevský region. Analytický souhrn Critical Threats Project ale přidává druhou složku: záběry z 23. října měly ukazovat balony nad Moskvou s podvěšenými objekty.

Přesný obsah těchto balonů není oficiálně potvrzen, žádné zajištěné trosky s veřejně publikovanou analýzou v otevřených zdrojích neexistují. Vojenský portál Defense Express ovšem už 7. října popsal ukrajinské aerostaty nesoucí FPV drony hluboko do ruského týlu. Princip je prostý: balon vynese lehký dron do velké výšky, šetří mu baterii a prodlužuje dolet. Současně může sloužit jako klamný cíl, který zahlcuje radary protivzdušné obrany.

Nejde tedy o „zázračnou zbraň“, ale o levný a oportunistický prostředek závislý na směru větru. Jeho síla nespočívá v destrukční kapacitě, nýbrž v tom, že přidává do radarového obrazu další desítky objektů, které musí obrana vyhodnotit. A právě tato nejistota stačí k tomu, aby se civilní provoz zastavil sám.

Říjnový vzorec: nový normál moskevského letectví

Incident z 23. října nebyl výjimkou. Byl pátým podobným v tomto měsíci. Už 9. října byly při útoku na Moskvu hlášeny balony s podvěšenými objekty. 16. října zavřela Rosaviacija všechna čtyři letiště přes noc. 17. října se totéž opakovalo druhou noc po sobě, Deutsche Welle tehdy reportovala přes 350 zpožděných či zrušených letů a odklony strojů do Nižního Novgorodu, Petrohradu a Kazaně.

Čísla mluví jasně. Podle Euronews nasbírala moskevská letiště za prvních čtrnáct dní října dohromady 101 hodin provozních omezení. Za celý září to bylo 46 hodin. Databáze Airports.ru eviduje za posledních 30 dnů 16 dočasných omezení ve Vnukovu, 15 v Domodědovu, 13 v Žukovském a 10 v Šeremeťjevu.

Moskevský letecký uzel, nejdůležitější v celém Rusku, se tak ocitl v režimu chronické nestability. Každý další útok nemusí způsobit fyzickou destrukci. Stačí, že donutí úřady spustit bezpečnostní protokol, a provoz se rozpadne sám.

Zelenskyj varoval už v září

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 1. září veřejně prohlásil, že ruský vzdušný prostor se stává „zcela nebezpečným“, a vyzval světové aerolinky i pojistitele, aby toto riziko zohlednily. Tehdy to znělo jako rétorika. Říjnová data mu dávají za pravdu.

Pro české cestující je situace specifická. V zimním letovém řádu Letiště Praha figuruje 145 destinací, Moskva mezi nimi není. Přímá linka z Prahy do ruské metropole v dostupném rozpisu chybí. Ministerstvo zahraničí nicméně dlouhodobě upozorňuje, že časté rušení zpátečních letů v Rusku komplikuje návrat českým občanům, kteří se v zemi nacházejí.

Paralýza bez jediné bomby na přistávací dráze

Podle nás je nejpodstatnější poučení z 23. října toto: Moskvu nemusí „paralyzovat“ přímý zásah do terminálu. Stačí vnutit protivzdušné obraně a civilnímu letectví takovou míru nejistoty, že se provoz zastaví preventivně. Kombinace rychlých dronů a pomalých balonů rozšiřuje spektrum cílů, které musí obrana vyhodnocovat, a i sestřelené objekty generují trosky padající nad obydlenou oblastí. Výsledek je stejný: letiště zavírá, lety se ruší, cestující jdou do krytů.

Rusko má druhou nejsilnější armádu na světě, a přesto nedokáže zajistit nerušený provoz vlastního největšího letiště. Každý páteční let z Šeremeťjeva, který se neuskuteční, je připomínkou, že válka, kterou Kreml rozpoutal, se vrací domů.