Francie vrací do hry střední tanky. Ukrajina ukázala, proč samotný Leclerc v nové válce nestačí

Paříž oficiálně hledá přechodný tank, který zaplní mezeru mezi stárnoucím Leclercem a vzdáleným projektem MGCS. Na veletrhu Eurosatory 2026 se ukázalo, jak by mohl vypadat.

Leclerc Evolution i Zdroj fotografie: Junsupreme / Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)
                   

Francouzská zbrojní agentura DGA v květnu 2026 před poslanci Národního shromáždění přiznala, že společný francouzsko-německý tank budoucnosti MGCS se odkládá za rok 2045. Leclerc XLR přitom má sloužit do konce třicátých let. Vzniká tak potenciálně osmiletá díra, během níž by Francie neměla žádný nový hlavní bojový tank. A právě do této díry míří koncept s označením CAPINT, tedy „capacité char intermédiaire“ (přechodná tanková kapacita), kterou konsorcium KNDS představilo v červnu na pařížském veletrhu Eurosatory. Nejde přitom jen o nový tank. Jde o přiznání, že samotný tank, jakkoliv výkonný, na moderním bojišti nestačí.

Co Ukrajina naučila francouzské generály

Válka na Ukrajině, která trvá už přes čtyři roky, přepsala učebnice obrněného boje. Francouzská DGA před poslanci pojmenovala tři klíčové lekce. Za prvé: ekonomická neudržitelnost situace, kdy drahá řízená střela ničí levný dron za pár tisíc korun, a takových dronů přilétají tisíce denně. Za druhé: nutnost masové a rychlé adaptace, Ukrajinci spotřebovávají miliony dronů ročně a technika zastarává v řádu měsíců. Za třetí: návrat ženijního průlomu jako kritické schopnosti, protože hustá minová pole dokážou zastavit i nejmodernější obrněnce dřív, než se dostanou na dostřel.

Leclerc XLR je přitom na papíře vynikající stroj. Hladkohlavňový kanón ráže 120 mm s délkou hlavně 52 ráží, automatické nabíjení, tříčlenná osádka, motor o výkonu 1 100 kW (1 500 koní), modulární ochrana proti RPG, minám i improvizovaným náložím a plná digitální integrace v systému Scorpion. Jenže ukrajinská zkušenost ukazuje, že i špičkový tank je zranitelný, pokud nad ním permanentně visí průzkumné a útočné drony, před ním leží kilometry zaminovaného terénu a kolem dopadá přesná dělostřelecká palba. Tank potřebuje ekosystém, a právě ten Francie dosud nemá.

CAPINT: most přes propast

Koncept CAPINT, jak ho KNDS představilo na Eurosatory, není pouhá maketa z veletrhu. Podvozek vychází z osvědčeného Leopardu 2A8, pohání ho dieselový motor o výkonu 1 100 kW (1 500 koní). Hlavní zbraní je bezosádková věž ASCALON se 120mm hladkohlavňovým kanónem a automatickým nabíjením, přičemž KNDS uvádí, že demonstrátor už v lednu 2026 v Portugalsku absolvoval dynamické střelby s přibližně 300 vystřelenými ranami. To je podstatný detail: znamená to, že technologie věže už opustila fázi powerpointových prezentací.

Klíčové ale je, co CAPINT přidává oproti klasickému hlavnímu bojovému tanku. Integrovaný systém obrany proti dronům (C-UAS), otevřená digitální architektura umožňující napojení na robotické „wingmeny“ (tedy bezpilotní pozemní prostředky, které tank doprovázejí) a celková koncepce počítající s tím, že tank je součástí sítě, nikoliv osamělý predátor.

Na lehčím pólu téže debaty stojí FENRIS od John Cockerill Defense a Arquus. Šestikolové vozidlo o hmotnosti pouhých 26 tun s motorem o výkonu 370 kW (500 koní), věží Cockerill 3105 a vysokotlakým 105mm kanónem. Přepravitelné letounem A400M, tedy strategicky mobilní. A hlavně: s nativně integrovanou protidronovou sebeobranou v zaměřovači velitele Hornet-S, který kombinuje radar a kulomet ráže 7,62 mm. Právě tato vlastnost nejlépe ilustruje, jak hluboko se ukrajinská lekce o všudypřítomných dronech propsala do konstrukčního myšlení.

Není to jen marketing, čísla z rozpočtu mluví jasně

Kdo by chtěl CAPINT a FENRIS odbýt jako veletržní exponáty bez reálného zázemí, narazí na tvrdá čísla z aktualizace francouzského vojenského programového zákona (LPM) na období 2024–2030. Francie v něm počítá s udržením flotily 200 tanků Leclerc, z toho 160 renovovaných do standardu XLR do roku 2030. Studie nástupce Leclercu, tedy právě onoho přechodného tanku, mají být spuštěny do konce roku 2026.

Vedle toho LPM explicitně navyšuje kapacity, které přímo reagují na ukrajinské lekce:

  • Nejméně 36 obrněných vozidel Serval v protiletadlové verzi LAD s 30mm kanónem do roku 2030, celkem 48 do roku 2035
  • 50 systémů PROTEUS s 20mm kanónem pro mobilní protidronovou obranu
  • 5 bojových ženijních strojů (engins du génie de combat) a až 42 systémů bréchage pro průlom minovými poli

Tohle není katalogový sen. Tohle je zapsaná rozpočtová linka v dokumentu francouzského Národního shromáždění.

Jak si stojí svět: Booker padl, Lynx roste, Česko sází na Leopardy

Francie není jediná, kdo přepočítává roli obrněnců. Spojené státy v červnu 2025 zastavily pořizování M10 Booker, lehkého 105mm vozidla s motorem o výkonu 600 kW (800 koní), které armáda oficiálně klasifikovala jako „obrněné vozidlo pěchotní podpory“, nikoliv tank. Americká armáda tak de facto přiznala, že ani ona nemá jasno v tom, jak má vypadat lehčí přímá palebná podpora.

Naproti tomu německý Rheinmetall s Lynxem KF41 expanduje. Pásové bojové vozidlo pěchoty o hmotnosti až 50 tun, standardně s 30mm kanónem, motorem o výkonu 850 kW a modulární ochranou. V lednu 2026 převzala první kusy italská armáda v rámci programu A2CS a první Lynxy míří i na Ukrajinu, kontrakt byl podepsán v prosinci 2025. Lynx ale zůstává primárně BVP, nikoliv přímý konkurent CAPINT v roli přechodného tanku.

Česká republika jde vlastní cestou: Armáda ČR pořizuje tanky Leopard 2A8, v první fázi 44 kusů, celkem minimálně 61 a maximálně 77 strojů v šesti verzích, s prvními dodávkami od roku 2028. Financování zahrnuje i evropskou půjčku SAFE. Pro Česko je francouzská debata relevantní především jako varování: vedle samotných tanků je třeba budovat i protidronovou obranu, ženijní kapacity a logistické zázemí. Tank bez ekosystému je na moderním bojišti ohrožený druh.

Střední tank 21. století není ten z učebnic

Pojem „střední tank“ může evokovat T-34 nebo Sherman, stroje, které ve druhé světové válce tvořily páteř obrněných sil jako kompromis mezi ochranou, palebnou silou a počtem. Dnešní debata je jiná. Nejde o návrat ke staré kategorii, ale o hledání nové váhové a ekonomické rovnováhy pro bojiště, na kterém je každé vozidlo nepřetržitě sledováno a loveno. CAPINT se svou bezosádkovou věží, robotickými doprovody a protidronovou obranou je spíš uzlem v síti než osamělým ocelovým kolosem. FENRIS se svými 26 tunami a strategickou přepravitelností zase odpovídá na otázku, jak dostat palebnou podporu tam, kam 60tunový kolos prostě nedojede včas.

Francie neodepisuje Leclerc a neříká, že hlavní bojový tank je mrtvá kategorie. Říká něco subtilnějšího: že válka, kterou od února 2022 sleduje v přímém přenosu z Ukrajiny, vyžaduje víc než jeden typ obrněnce. Vyžaduje ekosystém, a ten teprve staví.

Jaké tanky chce současné bojiště?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Aleš Kratochvíl

Zobrazit další články