Jestliže chtějí mít západní státy kvalitní protivzdušnou obranu, kterou těžko něco projde, musí být v základu schopné zachytit letící střely, letadla nebo drony.
Všechny země, kterým hrozí nějaké (byt potencionální) nebezpečí ze vzduchu, musí budovat protivzdušnou obranu, jelikož dnes existuje mnoho zbraní schopných přesně a ničivě zasahovat různé cíle. Je přitom nezbytné hrozbu ve vzduchu vidět, aby na ni bylo následně možné navést protistřely nebo ji zničit jinak. K tomu tradičně slouží radary, i když existují i jiné prostředky, a jedním z nejschopnějších na světě má být švédský Giraffe 4A.
Giraffe 4A má vidět až 400 km daleko
Radar Giraffe 4A je jednou z nemodernějších verzí z rodiny radarů Giraffe od švédské společnosti Saab, která začala podle Wikipedie produkovat první verze již v 70. letech 20. století. Jde o model středního dosahu typu AESA, což je v současnosti nejmodernější používaná technologie zajišťující vysokou efektivitu. Zachytit by měl vzdušné cíle do vzdálenosti až 400 kilometrů, přičemž je vysoce mobilní, takže velice obtížné ho zaměřit a zničit.
Společnost Saab na svých stránkách uvádí, že Giraffe 4A funguje za každého počasí proti vzdušným cílům letícím i v nízkých výškách a různými rychlostmi, tedy proti pomalým i rychlým, třeba bojovým letounům a nadzvukovým střelám. Zachytit dokáže třeba drony, ale i ruské řízené střely jako Ch-101, takže ne nadarmo jím Američané chtějí chránit své letecké základny v Evropě, kdy ho bude možné zapojit i do sítě třeba se systémem MIM-104 Patriot.
Zaměří dělostřelectvo i jeho projektily
Giraffe 4A nemusí sloužit jenom jako prostředek protivzdušné obrany středního dosahu, jelikož je multifinkční. MilIn k němu ostatně uvádí, že je schopen detekovat letící dělostřeleckou munici a poslouží i k navádění protibaterijní palby. V takovém případě by pochopitelně nebyl umístěn na nějaké základně ani v její blízkosti, ale musel by se pohybovat někde v bojové oblasti.
Jelikož je radar na podvozku nákladního automobilu, je vysoce mobilní, a navíc ho může na potřebné místo letecky přepravit třeba Boeing C-17 Globemaster III. K akci ho dokáže jeho dvoučlenná osádka připravit během 10 minut, a během 5 minut ho zase naopak sbalit a místo opustit. To je velmi důležité, aby se nestal cílem útoku poté, co se ho podaří zaměřit.