Britská tažená houfnice M777 je pořádně silné „kladivo“, ačkoliv trpí několika fatálními nedostatky

NÁZOR: Úkol zněl jasně, vyvinout lehkou houfnici, kterou lze snadno přepravit pod vrtulníkem. M777 to splňuje, ale v boji se projevily i její nedostatky.

Tažená houfnice M777 i Zdroj fotografie: Jonathan Mallard / Creative Commons / CC BY
                   

O dělostřelectvu mnozí dlouhodobě tvrdí, že je královnou bojiště. V posledních letech to sice bylo zpochybňováno, ale  v bojích na Ukrajině se opět ukázalo jako nezastupitelné. Nejvíce práce pochopitelně odvádí houfnice samohybné, ale nesmírně důležité jsou i ty tažené, mezi něž patří i 155milimetrová M777 britské výroby. Tato relativně moderní zbraň už na bojišti ukázala své kvality nejednou, ale stejně tak se u ní projevily nedostatky, které mohou být fatální.  

M777 je lehká a snadno přepravitelná

Houfnice M777 vznikala mezi roky 1997 a 2002, a dostala ji na starost firma BAE z britské UFH (Ultralight Field Howitzer). Úkolem konstruktérů bylo vyvinout co nejlehčí zbraň s co největší ráží – houfnice má proto hmotnost pouhých 4 218 kg, takže ji lze transportovat pod vrtulníkem CH-47 Chinniok nebo konvertoplánem V-22  Osprey, a do nákladního letadla C-130 Hercules se vejdou rovnou dvě. K jejímu odtažení lze pak použít i vozidlo HMMWV.

Lehké konstrukce bylo dosaženo odstraněním ochrany posádky, M777 nemá dokonce ani klasický pancéřový štít, a využito bylo maximum titanových součástek. Za takový kompromis se musí mít tedy vojáci pořádně na pozoru a nepřítele k sobě nesmí nechat přiblížit. A ke všemu se houfnice poměrně dlouho potýkala i s neduhy v podobě kroucení lafety a podvozku kvůli únavě materiálu, ale obojí se nakonec podařilo vyřešit. M777 má na délku 10,2 m (9,51 m v transportní poloze, hlaveň měří 6,8 m) a na šířku 3,72 m (2,77 m při transportu), uvádí MilitaryFactory.

M777, transport pod MV-22 Osprey,2009 iZdroj fotografie: US ARMY/ Public Domain
Transport houfnice M777 v závěsu pod MV-22 Ospre

Elevace se pohybuje od 0 do +71,7 °, a aby i tyto britské tažené houfnice splňovaly potřeby dnešního bojiště, byly postupně všechny modernizovány na standard M777 A2. Díky tomu mají digitální řídící systém palby TAD/DFCS a navádění munice pomocí GPS/INS. Pro jejich ideální provoz je potřeba 8 mužů, obsloužit ji ale zvládne i 5 vojáků. Dobře vycvičená obsluha dokáže připravit houfnici k palbě do 3 minut, její složení pak trvá 2 minuty. Počáteční kadence je 5ran v minutě, a postupně klesá kvůli zahřívání hlavně na 2 rány v minutě.

Houfnice nejednou zocelená bojem

Velkou výhodou M777 je možnost střelby všemi druhy munice. S tou klasickou, tedy M107, je její dostřel 24,7 km, s dalekonosnou ERFB pak 30 km, a s chytrou přesnou municí M982 Excalibur stoupá dostřel dokonce 40 km. Vedle USMC a americké armády si pořídila M777 i Kanada, Brazílie, Austrálie, Saudská Arábie a Indie. Poprvé byla přitom nasazena v Afghánistánu v roce 2005, Saúdové ji pak nasadili v Jemenu a Indové proti Pákistánu. stojí na Wikipedii.

M777, Ukrajina,2022 iZdroj fotografie: Mil.gov.ua/ Creative Commons / CC BY-SA
Tažená houfnice M777 při nasazení v bojové linii

S dosud nejintenzivnějším nasazením se však M777 setkala na Ukrajině, kde by se mělo bojů účastnit přes 150 kusů, ovšem nikoliv z britských, ale z amerických zásob. A jak je v případě USA běžné, transportní verze jsou osekané, konkrétně u nich chybí systémy elektronického navádění. Ukrajina (ale i kterákoliv jiná země) je však může nahradit vlastním systémem.

U houfnic britského původu se nicméně objevily některé problémy. V první řadě se ukázalo, že nejsou stavěny na dlouhodobé intenzivní nasazení, neboť hlavně, které mají mít výdrž až 2 800 ran, odchází již po 1 500 ranách. V řadě druhé se pak ukazuje koncepce taženého děla jako „překonána“, moderní zbraně musí být neustále v pohybu, jinak se stanou terčem nepřítele. Na druhou stranu jich lze oproti samohybným houfnicím vyrábět mnohem vyšší počty a rychleji, a jsou lépe přepravitelné, pročež je rozhodně z výzbroje vyřadit nelze.

Jak hodnotíte britskou taženou houfnici M777?

Diskuze Vstoupit do diskuze
129 lidí právě čte
Autor článku

Ing. Vlastimil Černínský

Armáda je mou vášní už pár dekád, nejvíce mě přitom fascinovala 2. světová válka a její ikonické tanky, ale postupně jsem našel zalíbení i v moderních strojích – hlavně pokud jde o tanky a letadla. I složitá témata se snažím předávat tak, aby jim porozuměla široká veřejnost, obvykle formou vlastních názorů a úvah. Už na vojně jsem si vyzkoušel hezkou řádku zbraní a vozidel, a od té doby v tom pokračuji.

Zobrazit další články