Ruská balistická raketa s delším doletem by znamenala, že bude ohroženo mnoho míst v Evropě – včetně celého území České republiky.
Jednou z oblasti, v níž dokáže Rusko držet krok se světem, je výroba různých balistických raket. Ve výzbroji jich má celou řadu a jedna z nejznámějších je 9K720 Iskander-M, což je balistická raketa s dosahem až 500 km. Dříve bývala omezena smlouvou mezi Sovětským svazem, respektive Ruskem a USA, o zákazu zbraní středního doletu. Protože už ale neplatí, vyvíjí Rusko modifikovanou raketu s delším doletem pracovně nazývanou Iskander-1000.
V dosahu Iskander-1000 by bylo Česko
Vývoj balistické rakety, jakou Iskander-1000 téměř jistě je, je ze strany Ruska očekávaným krokem, protože jde o zbraň, s níž může hrozit celé řadě evropských zemí. ArmyRecognition uvádí, že pokud by byla v budoucnu umístěna třeba v Kaliningradské oblasti ležící mezi Litvou a Polskem, byla by vzhledem k doletu kolem 1000 km v dosahu řada evropských zemí včetně České republiky, námořních základen na Baltu a částí Severního moře, ale také třeba ukrajinská letiště s letouny General Dynamics F-16 Fighting Falcon.
Russia is nearing the launch of serial production for the Iskander-1000, a new medium-range ballistic missile within the Iskander-M system.
Reports indicate that the Iskander-1000 will maintain the classic design of the 9M723-1/K5 missiles but with key upgrades, including a… pic.twitter.com/WyilZ0dzcc— OSINTWarfare (@OSINTWarfare) January 31, 2025
O ruské raketě je známo jenom málo informací, MilitaryWatchMagazine uvádí, že začaly poprvé „prosakovat“ na veřejnost v roce 2024, kdy byla pravděpodobně vyfotografována na základně Kabustin Jar. Ví se, že by měla vycházet z dosavadní rakety Iskander-M a pravděpodobně má používat podobné, ale vylepšené navádění, takže by měla být přesná, i když stejně veliká. Odpalovat by ji navíc bylo možné ze stejného mobilního odpalovacího zařízení.
Iskander-1000 s lepší motorem a menší hlavicí
Zvýšený dolet by měl Iskander-1000 mít díky několika úpravám. EurAsianTimes uvádí, že má disponovat inovovaným raketovým motorem, nejspíše s vyšší účinností, a druhým předpokládaným vylepšením je zvýšené množství paliva o zhruba 15 procent oproti Iskanderu-M. To si pravděpodobně vyžádalo zmenšení hlavice – lze odhadovat, že by mohla mít hmotnost mezi 300 a 400 kilogramy, což by znamenalo, že i tak bude stále velice ničivá.
Jestliže Rusko takovouto raketu opravdu nasadí a rozmístí u západní hranice nebo v enklávě Kaliningrad, bude to nebezpečím pro mnohé evropské členy NATO. Mnozí z nich včetně České republiky v současnosti nedisponuje žádnou zbraní schopnou balistickou raketu podobného typu zachytit a zničit. Znamenalo by to, že země budou muset investovat nemalé prostředky do protiraketové obrany, aby je Rusko nemohlo Iskanderem-1000 vydírat.