NÁZOR: I přes sankce se daří ruskému zbrojnímu průmyslu produkovat modernizované tanky, které ačkoliv jsou dobré, rozhodně ne tak moc, aby zničily vše na straně Ukrajiny.
Rusko opakovaně zveřejňuje zprávy, jak jeho zbrojní průmysl, především pak společnost Uralvagonzavod, chrlí modernizované typy hlavních bojových tanků, které mnohdy označuje za lepší, než jaké má Západ. Po velikých ztrátách obrněné techniky – Ukrajina dokonce uvádí více než 3 tisíce tanků – museli Rusové produkci obrněnců navýšit. Není pochyb o tom, že část zničené techniky dokáží nahradit modernizovanými stroji, s kvalitou ale může být někdy problém. Přesná čísla takto vytvořené techniky lze ale odhadovat jenom těžko.
Modernizované tanky jsou skladové zásoby
Ačkoliv se často mluví o dodávkách nových tanků, faktem zůstává, že úplně nových strojů zase tolik není, a to ani přesto, že v Uralvagonzavodu běží výroba tanků T-90 v nejmodernější verzi T-90M naplno. Další tanky T-90M, T-73B3M nebo T-80BVM však nejsou nové. Ruské závody totiž využívají starší stroje, především pak ty ze skladů, a modernizací je „povyšují“. Často významným způsobem, přičemž je modernizace časově mnohem méně náročná než stavba nového tanku; informace o produkci nových jsou tak trochu zavádějící.
Modernizace je ale nezbytná, pokud má mít starší ruský tank šanci proti západním strojům, které dodávají Ukrajině její spojenci, protože jsou rozhodně lepší než verze nemodernizované. Příkladem může být hlavní zbraň, potažmo nová verze děla 2A46M-5 v modernizovaných strojích – jen ta může používat nejnovější typy ruské protitankové munice z ochuzeného uranu Svinec-1 a Svinec-2 zkonstruované tak, aby prorazily i silný čelní pancíř západních tanků. K dispozici pak mají také protitankové řízené střely 9K119M Refleks-M.
Ochrana tanků významně narostla
Důležitý je bezesporu i reaktivní pancíř typu Relikt s výrazně lepšími vlastnostmi oproti předchozímu Kontakt-5, či dokonce starému Kontakt-1. Ten je účinný nejen proti tandemovým kumulativním hlavicím, ale zvyšuje také odolnost i proti kinetickým penetrátorům. Modernizované tanky T-90M a T-72B3M dostávají rovněž nové výkonnější motory, což zlepšuje jejich mobilitu i přesto, že současně narůstá jejich hmotnost. Vedle toho však mají mít i další moderní vybavení, ačkoliv jak se ukázalo, bez západních dodávek to „není ono“.
Právě v tom také může být kámen úrazu, a v současnosti modernizované stroje jsou nejspíše horší než ty z doby před invazí na Ukrajinu. Například termovize v současných strojích má mnohem menší dosah, neboť Rusko nemůže dovážet vyspělé západní technologie, a samo tak dobré zdaleka nevyrobí. Problém se ale může týkat i některých dalších systémů, což určitě kvality tanky zhoršuje. Na druhou stranu – s výjimkou západních nebo ukořistěných strojů – budou modernizované ruské tanky lepší než vše, co má k dispozici Ukrajina.
Samozřejmě nelze tvrdit ve prospěch ani jedné strany, že by byla slabší / silnější. Když se například utkají ruské tanky (byť modernizované) s dobře vycvičenou osádkou německého Leopardu 2, nemusí jich stačit na jeho zničení ani pět, ačkoliv lze totéž tvrdit i naopak, ale stejně tak je možné, že Rusko získá navrch tradiční početní převahou. Ostatně tamnímu režimu ani nejvyšším velitelům na ztrátách lidských životů ani techniky nikdy moc nezáleželo. Ve srovnání toho nejlepšího 1 vs. 1 by ale s největší pravděpodobností vyhrály tanky ze Západu na plné čáře.
Rusko také nejspíše od počátku invaze ztratilo většinu schopných tankistů, jejichž místo zaplňuje jenom stěží, a navíc je pověstné nedostačujícím výcvikem i nízkou kvalitou mnohého vybavení. Řada expertů tak prozatím odhaduje, že si válka vyžádala násobně více padlých na straně Ruska, ačkoliv ani u Ukrajinců nejsou ztráty nízké. Konkrétně v tankových bitvách pak hrají významnou roli i jiné zbraně, ať jde o dělostřelectvo, drony nebo protitankové systémy.