Tak extrémní síla dělostřelectva NATO, že ji Rusko nikdy nedotáhne. Německo koupí 500 raketometů MARS 3

Koncem března 2026 na střelnici Altengrabow v Sasku-Anhaltsku poprvé ostře vystřelila z nového raketometu MARS 3 cvičná 122mm raketa firmy Diehl Defence. Před mezinárodním publikem, před kamerami a před očima spojeneckých důstojníků, kteří si systém přijeli prohlédnout nikoli ze zvědavosti, ale proto, že ho jejich armády možná budou kupovat za stejných podmínek jako Bundeswehr. To, co se v Altengrabow odehrálo, nebyl jen technický test. Byl to první hmatatelný krok k tomu, co se rýsuje jako největší evropský program raketového dělostřelectva za poslední desetiletí.

Co přesně je MARS 3 a proč se o něm mluví

MARS 3 je víceúčelový raketometný systém nové generace, který vyvíjí německá divize KNDS Deutschland ve spolupráci s izraelským Elbit Systems v rámci společného podniku EuroPULS. Nejde o pouhou modernizaci starého M270 MLRS, který Bundeswehr provozuje od studené války. Jde o zcela novou otevřenou platformu, postavenou na jiné filozofii.

Technické parametry ve vystavené konfiguraci na podvozku IVECO Trakker:

• Hmotnost: pod 40 tun
• Délka: 10,60 m
• Maximální rychlost: 90 km/h
• Posádka: 2–3 osoby
• Odpalovací kontejnery: 2
• Kadence: až 12 raket za přibližně 60 sekund
• Účinný dostřel: do 300 km, v portfoliu KNDS se hovoří i o efektorech přes 300 km

Pro srovnání: jeho předchůdce MARS II/MLRS Evolution nese 12 raket ráže 230 mm s dostřelem 84 km při použití řízených střel GMLRS. Posun je tedy dramatický, z 84 na 300 kilometrů, z pásového podvozku na kolový, z uzavřené muniční rodiny na otevřenou architekturu.

Klíčové slovo celého projektu zní „otevřenost“. MARS 3 není vázán na jednoho výrobce munice ani na jeden typ podvozku. Jeho palebný řídicí systém MFCS umožňuje integrovat prakticky libovolný raketový nebo střelový efektor. A právě tady začíná příběh, který přesahuje jeden raketomet.

Pět set kusů, a polovina pro spojence

Podle informací německého oborového portálu Hartpunkt připravuje Bundeswehr rámcovou smlouvu na přibližně 500 systémů MARS 3. Důležitý detail: nejde o potvrzenou pevnou objednávku na 500 kusů pro německou armádu. Zhruba polovina má sloužit Bundeswehru, druhá polovina má být otevřená spojeneckým státům, které by mohly raketomety pořídit za stejných podmínek prostřednictvím vládního obchodu s Berlínem. Parlamentní projednání se očekává ve druhé polovině roku 2026.

Mezi zeměmi, které již projevily zájem, figurují Nizozemsko, Dánsko a Bulharsko. Česká republika veřejně jmenována není, ale model je v principu otevřený každému spojenci, který se do rámce zapojí.

Proč je tohle důležité? Protože Německo nestaví jen národní náhradu za dosluhující M270. Buduje evropsky řízený „ekosystém odpalovačů“, jednotnou platformu, na kterou se mohou napojit další armády NATO se společnou logistikou, výcvikem i zásobováním municí. První pevný krok už se přitom stal: Německo v únoru 2025 podepsalo kontrakt na prvních pět předsériových kusů v hodnotě přibližně 1,4 miliardy korun, jejichž dodání a kvalifikace jsou plánovány na rok 2027.

Raketomet, který umí střílet i na lodě

V červenci 2025 se v Norsku odehrál test, který posunul MARS 3 do zcela jiné kategorie. Z odpalovače poprvé ostře vystřelila norská protilodní střela NSM (Naval Strike Missile) vyráběná firmou Kongsberg. Střela s dosahem řádově přes 185 km (v novějších pobřežních konfiguracích Kongsberg uvádí až 250 km) úspěšně zasáhla námořní cíl.

Tím se MARS 3 stal víc než raketometem. Stal se víceoborovou údernou platformou schopnou zasahovat cíle na zemi i na moři. Pro severské a pobaltské státy NATO, které řeší obranu svých pobřeží proti ruské Severní a Baltské flotile, je to zásadní schopnost. Jeden systém, dvě domény.

Americký HIMARS, dnes nejznámější západní raketomet díky nasazení na Ukrajině, nic takového standardně nenabízí. Nese šest řízených raket GMLRS, případně dvě balistické střely PrSM nebo jednu ATACMS. Je to vynikající a v boji prověřený systém, ale jeho architektura je uzavřenější a vázaná na americkou muniční rodinu. MARS 3 chce být flexibilnější, a hlavně evropský.

Proč Rusko tenhle náskok nedožene

Rusko disponuje vlastními silnými raketomety. Systém 9K515 Tornado-S, nástupce legendárního BM-30 Smerč, střílí řízenými 300mm raketami na vzdálenost do 120 km. Tornado-G je modernizací BM-21 Grad se zvýšeným dostřelem a automatizovaným řízením palby. Obojí jsou schopné zbraně, které Rusko masově nasazuje na Ukrajině.

Jenže kvalitativní propast neleží v jednotlivých parametrech jednoho systému. Leží v architektuře. Ruské raketomety fungují v logice uzavřených národních rodin zbraní: jeden systém, jedna munice, jeden výrobce. MARS 3 naopak staví na otevřeném standardu, kde lze integrovat rakety od různých výrobců, střílet na pozemní i námořní cíle a sdílet platformu mezi desítkou spojeneckých armád.

K tomu přistupuje sankční tlak. Evropská unie systematicky omezuje ruský přístup k pokročilým polovodičům, CNC strojům, servomotorům, přesné elektronice a dalším komponentům klíčovým pro moderní zbrojní výrobu. Válka na Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky, ruské zásoby vyčerpává a nutí Moskvu sahat po íránských a severokorejských dodávkách. Vybudovat srovnatelný otevřený, interoperabilní a technologicky pružný ekosystém je pro Rusko v těchto podmínkách úkol na hranici nemožného.

Co to znamená pro obranu Evropy

NATO od roku 2022 zásadně posiluje východní křídlo. Přešlo od praporových bojových skupin k brigádním ambicím, schválilo regionální obranné plány a Německo buduje stálou brigádu v Litvě s cílem plné operační připravenosti do roku 2027. MARS 3 do tohoto rámce zapadá jako chybějící článek: hluboká přesná palba, která dokáže zasáhnout velitelská stanoviště, logistické uzly a sklady munice stovky kilometrů za frontovou linií.

Skutečná síla ale nestojí jen na počtu odpalovačů. Podle Hartpunkt se souběžně připravují rámcové kontrakty na munici: rakety s dosahem 150 km za miliardy eur, postupně i 300km třída. Bez dostatku efektorů by pět set prázdných odpalovačů bylo jen drahá kulisa. Berlín to zjevně ví.

KNDS na produktové stránce MARS 3 otevřeně píše, že současné konflikty ukázaly nebezpečí závislosti na jediném výrobci munice. Každá věta toho textu čte jako poučení z Ukrajiny: rychlá změna pozice po odpalu, přesnost na dlouhý dosah, široká paleta střel. Pokud se rámcová smlouva přetaví v reálné dodávky a další státy NATO se připojí, vznikne v Evropě palebná kapacita, jakou kontinent od konce studené války neměl.