Na Ukrajinu míří německé zbraně: Radary COBRA dokážou lokalizovat až 40 dělostřeleckých baterií během pouhých 2 minut

Momentálně nejpokrokovější průzkumný radarový systém COBRA dokáže výrazně zvýšit přesnost zásahu německých samohybných houfnic Panzerhaubitze 2000.

i Zdroj fotografie: Bundeswehr
                   

Německo plánuje během tohoto či příštího týdne předání dělostřeleckého lokalizačního pozemního radarového systému Counter Battery Radar (COBRA) Ukrajině. Nazývá se i protibateriový ve smyslu proti dělostřeleckým jednotkám – bateriím. Vysoce moderní systém umožňuje lokalizaci střílejících nepřátelských houfnic, minometů a dělostřeleckých baterií o ráži 80 mm a více. Z dráhy letu vystřelených granátů a min dokáže bleskově zjistit souřadnice místa, odkud byly vypáleny, a okamžitě je předává vlastním dělostřeleckým systémům.

Vývoj byl zdlouhavý

Tento pozemní radarový systém společně vyvinuly společnosti Thales, Airbus Defence and Space a Lockheed Martin pro německé, francouzské a britské ozbrojené síly. Jeho zadání vzniklo mezivládní dohodou Německa, Anglie a Francie s účastí USA už v roce 1986. Vývoj systému nebyl jednoduchý, západoevropské země předtím v 70. letech 20. století podobný projekt nazývaný ZENDA nakonec zrušily, protože se s tehdejší úrovní IT a radarové techniky nedařilo Západoevropanům získat pozitivní výsledky.

Že to jde, nakonec dokázali Američané, když zhruba o 2 roky později zprovoznili svůj vlastní systém Firefinder (a jen o málo později tuto technologii potichu zvládli i Izraelci, a dokonce i SSSR). Na přelomu století byl společný západoevropský projekt konečně doveden do funkční podoby, zpočátku na třínápravovém těžkém nákladním terénním vozidle. Na rozdíl od podobných systémů je systém COBRA schopen zaměřit nejen jednotlivá dělostřelecká postavení.

iZdroj fotografie: Pierre-Yves Beaudouin / Creative Commons / CC BY-SA
Vojenská přehlídka ke Dni Bastily 2014 na Champs-Élysées v Paříži. Motorizované jednotky. COBRA, protibateriový radar.

Dokáže detekovat celou baterii při střelbě naráz, takže zvládá určit až 40 rozmístění jednotlivých děl, případně minometů jako přesně definovanou síť palpostů. Tím je do značné míry unikátní. Systém prodává Euro-Art International EWIV, společný podnik Hensoldt a Thales. Systém je ve službě od roku 2005 a objednávka Bundeswehru na prvních 12 exemplářů byla splněna o dva roky později, přičemž do roku 2007 bylo vyrobeno celkem 29 systémů.

V souvislosti s doslova raketovým vývojem v oblasti IT a návazných softwarových aplikací, které jsou kromě speciálního radaru alfou a omegou celého systému, byla v Německu počátkem roku 2013 podepsána smlouva o průběžné provozní podpoře systému se společností ESG. Tato smlouva vyprší na konci letošního roku, ale nebudeme se moc mýlit, když napíšeme, že smlouva bude zcela určitě v nějaké podobě obnovena. V roce 2019 pak byly systémy COBRA modernizovány v oblasti hardwaru kvůli prodloužení životního cyklu informačních systémů.

Nejpokrokovější radarový systém

COBRA je momentálně považován za nejpokrokovější mobilní pozemní zbraňový lokalizační systém na světě. Je navržen tak, aby detekoval cíle malého radarového průřezu napříč celým bojištěm, a dokáže také klasifikovat typy munice a režimy střelby. Za méně než 2 minuty dokáže lokalizovat více než 40 střílejících děl a baterií a předat jejich souřadnice dál. S dosahem detekce až 100 km je COBRA v tomto směru poměrně unikátní.

Celý systém je soustředěn na podvozku jediného upraveného transportního vozidla MCV 8×8 (odvozeného od transportéru Piranha III, nicméně s trambusovou kabinou), takže je maximálně kompaktní. Skládá se z vysoce výkonného aktivního radaru, jehož konstrukční součástí jakožto nejdůležitější díl je pokročilá aktivní fázovaná souřadnicová anténa, která se skládá z několika tisíc vysílacích/přijímacích modulů typu RMS. Předpokládá se, že v každé anténě je asi 20 000 integrovaných obvodů arsenidu galia.

Tj. radarová anténa se nemusí mechanicky otáčet, ale vychyluje svůj sledovací paprsek ve formě vějíře elektronicky. Dále se skládá z flexibilního integrovaného řídicího centra umístěného v chráněném prostoru na korbě, moderního elektronického IT výpočetního centra se špičkovou technologií digitálního zpracování dat, přičemž například výkonné softwarové algoritmy automaticky kompenzují sklony terénu (systém nemá hydraulické zvedáky pro eliminaci náklonu stojícího vozidla) a vypočítají každou nadmořskou výšku hledacího paprsku.

Důležitou součástí je pochopitelně i kontrolní a komunikační centrum. Obsluha má k dispozici vlastní palubní inerciální navigační systém na bázi laserového gyroskopu, pochopitelně s možností využít i údajů z vojenské GPS. Posádku uvnitř chrání vlastní filtroventilační zařízení před důsledky použití zbraní hromadného ničení. Pancéřování (částečně z kompozitů) celého vozidla a systémů také chrání posádku před střepinami poblíž explodovaných raket a granátů a střelbou z běžných ručních zbraní.

Lokalizace svázaná s dělostřelci je smrtící kombinace

Hlavním cílem systému COBRA je lokalizace minometů, raketometů, dělostřeleckých baterií a poskytování informací potřebných pro jejich eliminaci. Vedle radarových systémů COBRA navíc Berlín zvažuje v jednom „balíčku“ i dodávku několika, zatím tedy 7, houfnic PzH 2000. Pokud by Německo dodalo oba typy zbraní najednou, ukrajinské síly by byly schopny výrazně posílit své pozice. Radary COBRA totiž znatelně zvýší přesnost a především efektivnost nasazení těchto již tak vysoce výkonných houfnic.

Ukrajina, jež momentálně čelí velké ruské dělostřelecké přesile, požádala západní spojence o dodávku celkem 40 systémů COBRA. Německo je přitom schopno poskytnout pouze 3 až 5 systémů z celkových 19, které má Bundeswehr k dispozici. Také výcvik vojáků v ovládání tohoto sofistikovaného systému určitě nějakou dobu potrvá.

iZdroj fotografie: Swadim / Creative Commons / CC BY-SA
Radar COBRA na výstavě TechDemo 2008

Když k tomu připočteme cenu jednoho systému COBRA, která je odhadována na více než 1 miliardu korun českých, lze reálně očekávat, že Ukrajina získá zřejmě jen jednotky kusů těchto systémů. Což ovšem do budoucna nevylučuje možnost změny přístupu u dalších zemí, protože principiálně podobný systém mají Švédové a Norové (systém ARTHUR), Britové (Radar FA č. 15 – proti minometům), Američané (až devět různých systémů a jejich specializovaných verzí), Izraelci (EL/M-2084) atd.

Nový balík vojenské pomoci

Kromě výše zmíněných systémů by měl balík vojenské pomoci pro Ukrajinu obsahovat další radary Spexer a kamery Nightowl. Technologie radarů Spexer se používá například při detekci a ochraně před bezpilotními letouny. Dokáže ale identifikovat také vrtulníky, stíhačky či pozemní obrněná vozidla. Naproti tomu Nightowl (Noční sova) jsou schopny pasivně zachytit vozidla či osoby na vzdálenost několika kilometrů a používají se především v noci či za špatné denní viditelnosti. Díky technologii pasivního optického sledování neprozrazují jako aktivní radary polohu pozorovatele.

Objevily se také spekulace, že Ukrajina rovněž obdrží tzv. pasivní radary. Tuto zajímavou moderní technologii, která může být použita k detekci neviditelných letadel, vyvinula společnost Hensoldt. Pro české čtenáře obeznalé s problematikou nejde o nic nového, v tomto směru měla ještě ČSSR v oblasti vývoje a užití pasivních radarů velkou tradici a zcela unikátní postavení ve světě.

První čs. radar tohoto typu byl u nás vyvinut a zařazen do výzbroje jako systém RPR-1 Kopáč už v roce 1963. Známé události po roce 1989 sice dovedly ke krachu tehdejšího výrobce Tesla, s. p., i s jeho patenty a know-how (Ramona, Tamara), ale bývalí vývojoví pracovníci zlikvidovaného výrobce založili nový podnik, kde vyvinuli známou Věru, kterou jejich společnost ERA, s. r. o., stále vylepšuje a nabízí na světovém trhu.

Dle dostupných informací přitom zatím nemá pasivní radary na skladě ani samotný Bundeswehr. Pokud budou podobné dodávky moderních zbraňových systémů ze Západu na Ukrajinu pokračovat, mohou se pozice na šachovnici ukrajinského bojiště časem změnit ve prospěch ukrajinských sil.  

Které zbraňové systémy dodané na Ukrajinu byly podle vás zatím nejpřínosnější?

Zdroj: Defence-Blog, OCCAR, Welt

Diskuze Vstoupit do diskuze
57 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články