Německo testuje na Ukrajině proti Rusům „protiletadlový tank“ za 290 milionů korun. Chce vědět, co zvládne v boji

Na začátku září 2026 se na sociálních sítích pluku objevilo první oficiální video. Pásové vozidlo s nezvykle hranatou věží stojí v maskované pozici, obsluha sleduje obrazovky a velitel říká, že jeho jednotka systém dostala „mezi prvními“. Válka na Ukrajině trvá už více než čtyři roky a za tu dobu se z ní stala největší laboratoř protivzdušné obrany na světě. Skyranger 35 je její nejnovější exponát a pro německý Rheinmetall zároveň mimořádně cenná bojová reference.

Co je „protiletadlový tank“ a proč se mu tak říká

Označení zní dramaticky, ale vystihuje podstatu. Rheinmetall vzal korbu osvědčeného tanku Leopard 1 (podle otevřených zdrojů nejčastěji identifikovanou jako varianta 1A5BE) a místo tankové věže na ni posadil plně digitalizovanou protiletadlovou věž Oerlikon Skyranger 35. Výsledek vypadá jako tank, jezdí jako tank a má pancéřování tanku, jenže jeho hlavní zbraní není kanón pro boj s obrněnci.

Ve věži sedí 35mm revolverový kanón Oerlikon KDG s kadencí 1 000 ran za minutu a účinným dosahem palby do 4 kilometrů. K tomu 252 nábojů připravených k okamžité palbě, vyhledávací radar AESA s instrumentovaným dosahem 35 kilometrů, sledovací radar v pásmu Ku se stejným dosahem a elektrooptický blok. Celý systém dokáže automaticky vyhledávat a sledovat cíle i za jízdy. Nejde tedy o modernizovaný protiletadlový kanón z druhé světové války, ale o autonomní střelecký prostředek s vlastními „očima“ a „mozkem“.

Munice AHEAD: mrak wolframu místo jehly

Klíčem k účinnosti proti dronům je programovatelná munice AHEAD. Při každém výstřelu systém změří skutečnou úsťovou rychlost střely, v reálném čase naprogramuje časovou roznětku a náboj ve správném bodě (zhruba 10 až 40 metrů před cílem) vyvrží mrak wolframových subprojektilů. Obsluha nemusí trefit dron „jehlou“. Stačí vytvořit ničivý oblak fragmentů v jeho dráze.

Proti malým komerčním dronům, rojovým útokům i barážující munici je to zásadní výhoda. Šéf Rheinmetallu Armin Papperger v rozhovoru pro ZDF uvedl, že jeden Skyranger 35 dokáže pokrýt prostor přibližně 4 × 4 kilometry. Ukrajinské pozemní síly systém řadí do vrstvy, která chrání jednotky, kritickou infrastrukturu i civilní obyvatelstvo před hrozbami od malých bezpilotníků po střely s plochou dráhou letu.

Proč starý Leopard 1 a kdo to platí

Rheinmetall zdůrazňuje, že věž Skyrangeru je platformově nezávislá, lze ji osadit na kolové i pásové podvozky. Proč tedy pro Ukrajinu padla volba na desítky let starý Leopard 1? Odpověď je pragmatická. Rheinmetall tyto korby pro ukrajinské zakázky už dříve opravoval a připravoval, jak dokládá tisková zpráva firmy z listopadu 2023. Podvozky existují, jsou levné, dostupné a prověřené. V situaci, kdy Ukrajina potřebuje systémy rychle, ne za pět let, je to logická volba.

Financování je zajímavé samo o sobě. Podle oficiální tiskové zprávy Rheinmetallu systémy hradí nejmenovaná země EU z výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Výrobu a integraci zajišťuje Rheinmetall Italia v Římě. Nejde tedy o přímou německou vládní objednávku, i když německá firma celý projekt řídí. Přesný počet dodaných kusů ani potvrzená jednotková cena zveřejněny nebyly. Papperger v hovoru s analytiky zmínil orientační cenu vozidla se Skyrangerem v rozmezí 10 až 15 milionů eur, tedy zhruba 250 až 375 milionů korun. Částka 290 milionů korun tak odpovídá spíše oborovému odhadu než ceníkové ceně.

Gepard, Tunguška a nástup nové generace

Skyranger 35 není první samohybný protiletadlový kanón, který Ukrajina od Německa dostala. Tím byl Gepard, rovněž na podvozku Leopardu, rovněž s 35mm výzbrojí, ale o generaci starší. Gepard má dvě hlavně a bojový dosah kolem 5 až 5,5 kilometru, jenže jeho senzory a řízení palby pocházejí z éry studené války. Skyranger 35 má jednu hlaveň, kratší účinný dosah, ale výrazně modernější radary, digitální architekturu a munici AHEAD stavěnou přímo na malé drony.

Na ruské straně stojí ve stejné kategorii systémy Tunguška a Pancir. Tunguška kombinuje kanóny s raketami, Pancir rovněž. Přímé srovnání parametrů ukrajinské varianty Tungušky se Skyrangerem se z otevřených zdrojů nepodařilo dohledat, ale rozdíl je generační: digitální architektura, programovatelná munice a automatické sledování cílů za pohybu řadí Skyranger do jiné třídy.

Bojová reference, kterou žádná střelnice nenahradí

Tady se příběh stává průmyslově pikantním. Bundeswehr měl ještě v únoru 2025 k dispozici pouze ověřovací model lehčí verze Skyranger 30, se sériovými dodávkami plánovanými až na roky 2027 a 2028. Ukrajina tak systém Skyranger 35 veřejně ukázala v ostrém boji dřív, než ho Německo zavedlo do vlastní výzbroje. A v červnu 2026 Rumunsko objednalo 24 kusů Skyrangeru 35 na platformě Lynx KF41.

Rheinmetall nikde veřejně neřekl, že by ukrajinské nasazení sloužilo jako „exportní test“. Ale bojová reference z reálné války má v obranném průmyslu hodnotu, kterou žádný polygon nedokáže vytvořit. Česká republika se mezitím vydala vlastní cestou: ministerstvo obrany v červnu 2025 oznámilo záměr pořídit 24 kolových obrněných vozidel MARS s integrovaným systémem RBS 70 NG, s dodávkami plánovanými na roky 2028 až 2030. Jiná platforma, jiné efektory, ale stejná lekce z Ukrajiny: mobilní protivzdušná obrana krátkého dosahu není luxus, je nutnost.

Skyranger 35 sám průběh války neotočí. Ale každý dron, který spadne do čtyřkilometrové bubliny jeho wolframového mraku, je dron, na který nemusela startovat raketa za desítky milionů korun. A právě v tom je jeho smysl.