Polsko staví vlastní obrněnou bestii BVP CBWP. To nejhorší bude pro Rusy až 105mm kanon a střely Spike

Na zářijovém veletrhu MSPO 2026 v Kielcích odhalila Polska Grupa Zbrojeniowa plnorozměrný demonstrátor stroje, který nese označení CBWP (Ciężki Bojowy Wóz Piechoty), tedy těžký bojový vůz pěchoty. Nejde o maketu ani o animaci v prezentaci. Stojí tam skutečný stroj na pásech, s věží, kanónem a odpalovacími lištami pro řízené střely. Rok předtím, na MSPO 2025, ukazovala Huta Stalowa Wola jen model v měřítku 1:4 a koncepční prezentaci. Za dvanáct měsíců se projekt posunul z papíru do kovu. A právě ten posun dělá z CBWP věc, kterou je třeba brát vážně.

Proč „bestie“ není přehnané slovo

Bojová hmotnost demonstrátoru přesahuje 40 tun. Pro srovnání: lehčí polský Borsuk, plovoucí BVP určené pro širší spektrum úkolů, váží 28 tun. Americký Bradley se pohybuje kolem 30 tun. Německá Puma, dnes asi nejbližší koncepční příbuzná CBWP, má podle údajů Bundeswehru 43 tun. Polský stroj tedy míří do nejtěžší kategorie bojových vozidel pěchoty na světě.

Uvnitř korby sedí tříčlenná osádka a dalších šest až osm výsadkářů. Pohonná jednotka o výkonu 800 kW (přibližně 1 088 koňských sil) umožňuje maximální rychlost do 65 km/h a dojezd až 500 kilometrů. Konstrukce klade důraz na balistickou a protiminovou ochranu, včetně absorbérů energie výbuchu pod korbou. Tohle není stroj navržený k plavání přes řeky. Je navržený k tomu, aby přežil zásah a jel dál.

Kanón, Spike a ta stodvacítka v pozadí

Základní výzbrojí demonstrátoru je bezosádková věž ZSSW-30, vyvinutá společně firmami HSW a WB Electronics. Její hlavní zbraní je automatický kanón Bushmaster Mk 44/S od Northrop Grumman v ráži 30×173 mm, tedy stejný standard, jaký používá NATO. Vedle něj sedí spřažený kulomet ráže 7,62 mm. Výrobce kanónu přitom uvádí, že Mk 44/S je konstrukčně připravený na budoucí přestavbu na ráži 40 mm, což dává platformě růstový potenciál bez výměny celé věže.

Nejtvrdší protitankový úder ale zajišťuje dvojitá odpalovací lišta pro řízené střely Spike-LR. Rodina Spike izraelské firmy Rafael patří k nejrozšířenějším protitankovým řízeným střelám na světě. Aktuální verze LR2 má dosah až 5,5 km, tandemovou kumulativní hlavici schopnou prorazit reaktivní pancéřování a režimy „vystřel a zapomeň“ i „vystřel a pozoruj“. Integrace Spike na těžší, lépe chráněnou platformu dává osádce schopnost ničit tanky a BVP ze středních vzdáleností, aniž by se musela spoléhat na lehčí a zranitelnější nosiče.

A pak je tu ta ráže 105 mm. Polské zdroje i reporty z veletrhu potvrzují, že CBWP je koncipováno jako modulární platforma schopná nést alternativní konfigurace, včetně vozidla palebné podpory s kanónem ráže 105 mm. Taková zbraň by z CBWP udělala stroj blížící se lehkému tanku, schopný ničit opevnění, palebné body i starší obrněnou techniku municí, která je v úplně jiné lize než 30mm náboje. Přesný typ kanónu, munice, dostřel ani průbojnost zatím zveřejněny nebyly. Jde o variantu, kterou platforma „může nést“, ne o hotovou sériovou konfiguraci. Ale samotný fakt, že s ní konstruktéři počítají, ukazuje ambici, která dalece přesahuje běžné BVP.

Proč to Polsko dělá a proč právě teď

Válka na Ukrajině trvá už přes čtyři roky a pro Polsko, které sdílí s Ukrajinou a Běloruskem stovky kilometrů hranice, je otázka pozemní obrany existenční. Polská armáda nakoupila americké tanky M1A2 Abrams SEPv3 a buduje těžké brigády. Jenže tank bez kvalitního BVP po boku je jako pěst bez prstů: síla tam je, ale chybí přesah.

Dosud mělo Polsko k dispozici kolový Rosomak a vyvíjený plovoucí Borsuk. Oba stroje mají svou roli, ale ani jeden není stavěný pro boj vysoké intenzity po boku šedesátitunových Abramsů. Borsuk je kompromis mezi mobilitou, plavbyschopností a ochranou. CBWP je pravý opak: neplave, ale vydrží víc a udeří tvrději.

Klíčové slovo celého programu je unifikace. PGZ otevřeně říká, že prioritou je maximální sdílení komponent mezi Rosomakem, Borsukem a CBWP, od věže ZSSW-30 přes pomocnou energetickou jednotku až po periskopy, filtrovětrání a osvětlení. Čím víc dílů je společných, tím jednodušší je logistika, levnější údržba a rychlejší opravy v poli. Pro armádu, která se chystá na scénář velkého konvenčního konfliktu, je tohle možná důležitější než jakýkoli jednotlivý parametr.

Česko jde jinou cestou, a to je v pořádku

Zatímco Polsko buduje vlastní těžkou pásovou větev od podvozku po věž, Česká republika zvolila nákup 246 vozidel CV90 MkIV od švédského BAE Systems Hägglunds. Nejde o horší rozhodnutí, jen o jiné. Česko nemá průmyslovou základnu typu HSW a logiku polského přístupu, tedy mít co nejvíc pod vlastní kontrolou, si nemůže dovolit kopírovat. Zapojení českého průmyslu na dodávkách CV90 má podle Ministerstva obrany ČR výrazně přesáhnout povinných 40 procent, ale jádro konstrukce zůstává švédské.

Pro východní křídlo NATO je ale podstatné, že obě země investují do moderních těžkých BVP. Polské CBWP a české CV90 budou operovat ve stejném prostoru, proti stejné hrozbě. A právě rozmanitost platforem, různé podvozky, různé dodavatelské řetězce, ale společná munice a komunikační standardy, může být paradoxně výhodou. Protivník musí počítat s více typy hrozeb, ne jen s jedním.

Kdy to bude hotové a co to znamená pro Rusko

Harmonogram je ambiciózní, ale ne nerealistický. Prototypy mají vzniknout v roce 2027, připravenost k sériové výrobě je plánována na rok 2029. Rámcová dohoda z roku 2023 hovoří o dodávkách několika set vozidel v různých konfiguracích, ale navazující prováděcí smlouva s přesnými počty zatím nebyla zveřejněna. Reálné bojové zařazení do výzbroje tedy přijde nejdříve na přelomu dekády.

Pro ruské vojenské plánovače je ale nepříjemná už samotná trajektorie. Polsko nestaví jen jedno BVP, staví celý ekosystém těžkých pásových platforem, logisticky i průmyslově co nejvíc pod vlastní kontrolou, s důrazem na evropský podíl komponent odpovídající podmínkám programu SAFE Evropské komise. Minimálně 65 procent nákladů na komponenty musí pocházet z EU, Ukrajiny nebo způsobilých zemí EHP a EFTA. To není jen průmyslová politika. Je to pojistka proti závislosti na dodavatelích, kteří mohou v krizi zavřít kohoutky.

Kombinace 30mm kanónu, střel Spike a výhledově i 105mm konfigurace na platformě s ochranou nad 40 tun dává Polsku nástroj, který dokáže ohrožovat prakticky celé spektrum ruské pozemní techniky, od BMP přes obrněné transportéry až po starší tanky. A to je přesně ten druh schopnosti, kterou východní křídlo NATO dosud postrádalo.