Rusko nemá nad Ukrajinou drtivou přesilu v počtu těžkých děl. Problémem Ukrajinců je hlavně nedostatek munice

Dělostřelectvo a raketomety mají v konfliktu na Ukrajině obří podíl na ztrátách. Strana, která je schopna nasadit větší počty, má během střetů jednoznačnou výhodu.

i Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace / Creative Commons / CC BY
                   

Že je síla dělostřelectva při současném konfliktu Ruska a Ukrajiny jedním z nejdůležitějších faktorů, odborníci uvádějí již delší dobu. Stejně jako to, že Rusko v této oblasti jednoznačně dominuje. Překvapující ale bude, že jeho přesila v počtu hlavní není tak extrémně drtivá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Přesto lze slýchat, že má převahu třeba desetinásobnou i větší – a je to pravda. Rozhodujícím faktorem v měření síly se totiž stala munice.

Dělostřelectvo obou stran vychází ze sovětského standardu

Ruské a ukrajinské těžké dělostřelectvo se dá relativně snadno porovnávat. Naprostá většina těžkých děl, ale i raketometů, pochází z dob Sovětského svazu, případně z konstrukcí z této doby. Rusko, které mělo k dispozici více peněz, o něco více modernizovalo, čímž mohlo zvýšit kvalitu. Ale obecně platí, že systémy jsou shodné a používají stejnou munici s podobným účinkem a dostřelem. Tedy granáty ráže 122, 152 nebo 203 milimetrů.

Podle statistických údajů mělo Rusko v roce 2021 v aktivní službě 2 433 těžkých děl. Z toho 245 používalo munici 122 milimetrů, 2 028 granáty ráže 152 milimetrů a zbývající děla byla ráže 203 milimetrů. Naopak Ukrajina měla 1 176 děl. Z nich bylo 421 ráže 122 milimetrů, 742 ráže 152 milimetrů a 203milimetrové granáty mohlo střílet jen 13 děl.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ukrajiny / Creative Commons / CC BY-SA
Ukrajinští dělostřelci střílí z houfnice 2A36

Na první pohled to vypadá, že přesila Ruska je o něco málo více než dvojnásobná. Což je teoreticky pravda, která má několik zásadních ale. Prvním je skutečnost, že velký počet ukrajinských děl je jen ráže 122 milimetrů, tedy slabších. Druhým problémem je, že značná část ukrajinských děl je tažených. Naopak v ruské armádě počtem 2 119 převažují děla samohybná, jež jsou pak na bojišti mnohem mobilnější. Podobný poměr vládl i u raketometů. Tedy 3 547 ruských proti 1 680 ukrajinským.

Ruský dělostřelec může pálit téměř neomezeně

Kde se tedy berou zprávy o zdrcující ruské přesile? Jádro pudla je v zásobě munice. Rusko jí má ve skladech obrovské množství a dělostřelci mohou teoreticky pálit tak rychle, jak stíhají nabíjet. Ruské zbrojovky mohou relativně snadno vyrobit i munici novou. Ukrajina i s pomocí ze Západu má zásoby munice sovětského typu omezené a většina zbrojovek je poničených. Výroba potřebných chemických látek nutných k novovýrobě prachové náplně nábojů či výbušné náplně granátů je velice zranitelná.

Na rozdíl od ruských, ukrajinské chemičky lze snadno napadnout i z ruského území. A nelze pochybovat, že o nich Rusové dobře vědí a sledují, zda a jak jsou v provozu. V praxi to vypadá tak, že ukrajinští dělostřelci denně vystřelí pět až šest tisíc ran. Ruští v nejlepších dnech klidně 60 tisíc. V opotřebovávající válce Rusové proto naprosto jednoznačně vyhrávají – a vědí o tom. Ukrajina měla podle dostupných informací na začátku konfliktu zásobu asi 525 tisíc granátů sovětských ráží.

To je jen na deset dní palby ruskou rychlostí. Asi o 75 procent zásob navýšila díky munici dodané spojenci, ale ani to nemůže ruský náskok výrazně vyrovnat. Navíc spojenci již nemají ve skladech téměř kde brát. Sami tyto granáty nevyrábí, nebo jen v omezených počtech, i když třeba v Česku by se asi výroba obnovit dala.

Západní munice už je víc, děl nikoli

Otázka však v současné situaci na Ukrajině nezní, jak rychle, v jakém množství a zda by to bylo efektivní, ale jakou jinou možnost novovýroby granátů 122 milimetrů relativně rychle vůbec ukrajinská strana má, když se její zásoby tak rychle tenčí. Chce vůbec Česko Ukrajině v tomto směru pomoci? Nebo ještě lépe – je toho vůbec schopné?

Ukrajinci dostali asi 150 těžkých houfnic ze Západu a ke každé přibližně 2 000 kusů granátů. Počet těchto děl ale zatím nedokáže vyrovnat převahu ruského dělostřelectva, bude jich muset být mnohem více. O tom, jak málo sovětské munice Ukrajinci aktuálně mají, svědčí i jejich tvrzení, že té západní ráže 155 milimetrů již mají více o 10 procent. Matematika je tedy neúprosná. Pokud nebudou mít více západních děl s municí, kterou spojenci vyrábějí ve vysokých počtech a jsou schopni jim dodat, nemohou se Rusům rovnat.

Podobná situace má panovat i u raketometů. Hlavně u těch těžkých, tedy Uragan a Smerč, které odpalují rakety ráží 220 a 300 milimetrů. Těch se Ukrajincům údajně kriticky nedostává a používají je jen v nejnutnějších případech. Lepší může být situace u raketometů ráže 122 milimetrů, které jsou po světě rozšířené a rakety se do nich vyrábějí i jinde, včetně České republiky. I to je jeden z původů, kromě přesnosti a dostřelu, proč Ukrajinci tak stáli o raketomety M270 a HIMARS.

Jak kritická může podle vás být situace s ukrajinskou zásobou dělostřeleckých granátů?

Zdroj: DefenceUa

Diskuze Vstoupit do diskuze
56 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Poláci jsou na Čechy už vážně naštvaní: V obchodech mají kvůli nim prázdné regály
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Experimentální zbraň 2. sv. války: Pekelné kolo bylo tak nebezpečné, že raději skončilo už ve fázi testování
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Potraviny, které přirozeně překonají únavu aneb Energie na celý den a prospěšné látky k tomu
adbz.cz
adbz.cz
Skvrny od oleje a paliva je potřeba odstranit co nejdřív. Dají se vyčistit i bez námahy