Vyrobit dobrou samohybnou houfnici lze i kombinací moderních systémů a starého děla, a stejně tak je vhodné osadit ji systémy k rušení dronů.
Rusko má celou řadu dělostřeleckých systémů s různými schopnostmi a jeho zbrojní průmysl vyvíjí i mnoho dalších. Příkladem mohou být samohybné kolové houfnice, například relativně nová 2S43 Malva, z níž pravděpodobně vychází i dosud neznámá houfnice s kolovým podvozkem, avšak vybavená jiným dělem, což jí podle všeho zajišťuje značný dosah a zároveň i slušnou přesnost, mobilitu a odolnost proti dronům.
Starší hlaveň na novém systému
Nová ruská samohybná houfnice je postavena na podvozku BAZ-6010-027, tedy jako 2S43 Malva, a dle všeho využívá i shodné nebo podobné prvky, např. naváděcí a zaměřovací systém, uvádí MilIn. Liší se ale použitou dělovou hlavní – zatímco její vzor má dělo 2A64 použité třeba na houfnici 2S19 Msta-S, nový systém používá hlaveň ráže 152 mm ze staršího sovětského děla 2A36 Giatsint-B, uvádí Tsn, a zároveň je osazen výkonnými rušičkami dronů.
Užití staršího typu děla není vůbec na škodu, má totiž větší dosah než novější 2A64, a použití moderních zaměřovacích systémů mu zaručuje slušnou přesnost; s reaktivně poháněnými projektily umí zasáhnout na vzdálenost až 33,1 km. použít do něj lze navíc i speciální nový typ munice s dosahem až 50 km, upozorňuje ArmyRecognition, což z houfnice rázem dělá zbraň schopnou svými parametry překonat i řadu západních dělostřeleckých systémů.
Odpálí i Krasnopol, v akci možná už brzy
Obsluha může do děla nabíjet také přesně naváděnou munici typu Krasnopol, k níž Wikipedia uvádí, že je určena pro děla ráže 152 milimetrů a disponuje laserovým naváděním. To znamená, že musí cíl ozářit buď operátor ze země, případně nějaký letoun nebo dron ze vzduchu a laserový paprsek na něm udržet. Následně je projektil schopen zasáhnout s vysokou přesností, a to dokonce i pomaleji se pohybující cíle. Základní verze má dosah 20 kilometrů, ale Rusko údajně vyvinulo i typy s prodlouženým dosahem.
Umístění houfnice na kolovém podvozku sice neumožňuje nasadit ji v tak těžkém terénu jako jiné ruské pásové houfnice, ale zaručuje jí možnost velmi rychlého přesunu po silnicích. To ji může spolu s velkým dosahem ochránit proti protibaterijní palbě a/nebo dronům – stejně tak jako protidronové rušičky. Ovšem jak nebezpečnou zbraň ruští konstruktéři vyrobili, se ukáže při jejím ostrém nasazení, což nemusí trvat dlouho.