Užívání termobarických zbraní bylo rozpoznáno už několikrát. Rusko to sice kategoricky odmítá, videa ale jejich nasazení potvrzují a federace má velký „malér“.
Záběry na sociálních sítích opakovaně ukazují, že ruská armáda v bojích na Ukrajině nejspíše hrubě porušuje Úmluvu o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní. I do obytných oblastí, které jsou bráněny ukrajinskými vojáky, totiž pálí termobarické střely z raketometů TOS-1A Buratino. Termobarické zbraně jsou někdy pro svou účinnost nazývány „jadernými zbraněmi pro chudé“, jejich užívání v zastavěných oblastech zakazuje mezinárodní konvence.
Před termobarickou zbraní neexistuje úkryt
Je nesporné, že dobývání opevněných pozic ve městech je pro útočníky nesmírně složité, protože zástavba a zákopy poskytují obráncům řadu úkrytů. Při použití běžné tříštivé munice jsou zde schopní přežít i těžké bombardování, tedy krom přímého zásahu. Termobarické zbraně jsou ale zkonstruovány tak, aby se před nimi nedalo ukrýt. A protože se mohou v zástavně skrývat i civilisté, nesmí být v těchto oblastech užívány.
Princip termobarické zbraně je velmi jednoduchý: netvoří ji klasická výbušnina, ale hlavní částí je hořlavá směs. Ta je při dosažení cíle malým výbuchem rozptýlena ve formě aerosolu a posléze ji další menší exploze zapálí. Hořící aerosol vytvoří žhavou kouli o teplotě až 3 tisíce stupňů Celsia a vše spálí; druhotným efektem je pak vytvoření silného podtlaku v okolí. Zbraň dokáže doslova trhat živou tkáň na kusy, a to i lidem ukrytým v zákopech a domech. Podtlak jim rozerve plíce a další orgány.
K útokům na opevněné vojáky ruská armáda používá hlavně raketomety TOS-1A. Ty vychází z původního raketometu TOS-1 vyvinutého Sovětským svazem během 80. let. V některých parametrech se ale od původní zbraně liší. Například zvládnou odpálit 24 raket ráže 220 milimetrů s termobarickou hlavicí, přičemž původní systém nesl 30 raket. Ovšem modernizovaná verze má střely s dosahem až 10 kilometrů, u původní to bylo jenom 3 500 metrů.
Raketomet je na podvozku tanku
Aby se dokázal raketomet efektivně přiblížit k frontě, byl odpalovací systém umístěn na podvozek tanku T-72, který poskytuje dostatečnou ochranu tříčlenné posádce. Na stejném podvozku nakonec zůstala i modernizovaná verze, neboť také poskytuje dobrou pohyblivost v těžkém terénu. Vozidlo váží přes 43 tun, dokáže jet rychlostí až 60 kilometrů v hodině a dojezd má 500 kilometrů.
Raketomet většinou odpaluje střely v salvě a všechny je dokáže vypustit během 12 sekund. K nabíjení pak existuje i speciální zásobovací vozidlo vybavené jeřábem. Rusko navíc disponuje i novým raketometem TOS-2, který má 18 odpalovacích tubusů termobarických raket ráže 220 milimetrů. Umístěny jsou na podvozku nákladního automobilu Ural a zbraň je ve výzbroji od roku 2021. Ruská armáda ji má však pouze v několika kusech.