Rusové jsou v koncích, nezvládají to. Ukrajinské útoky je drtí, produkce ropy klesla na nejnižší úroveň za posledních 15 let

Číslo pochází od analytické společnosti OilX a cituje ho Bloomberg v souvislosti s nejméně 21 ukrajinskými údery na ruská ropná aktiva během jediného měsíce. Duben 2026 se tak stal nejintenzivnějším měsícem útoků na ruskou energetickou infrastrukturu od loňského prosince. Nejde přitom o symbolické zásahy na periferii. Terčem jsou rafinerie, přístavy, terminály, uzly, bez kterých Moskva nedokáže svou ropu přeměnit na hotovost.

Tuapse jako učebnicový případ

16. dubna zasáhly drony rafinerii Rosněfti v Tuapse na černomořském pobřeží. O čtyři dny později přišel další úder, tentokrát na přístavní infrastrukturu. Výsledek podle Reuters: požár, poškozené sklady, nemožnost expedovat produkty. Závod prakticky zastavil provoz.

Mechanika je jednoduchá a účinná. Nestačí zničit destilační kolonu, stačí vyřadit přístav. Rafinerie může teoreticky běžet, ale nemá kam posílat hotové palivo. Tuapse je exportně orientovaný závod; bez funkčního přístavu ztrácí smysl.

Oxfordský Institut pro energetická studia ve své dřívější analýze ukázal, že délka odstávky závisí na zasažené technologii. Ust-Luga se po zásahu vrátila do provozu za tři týdny. Tuapse po lednovém útoku v roce 2024 stála až do května. Opakované údery na stejný uzel výpadek prodlužují, a přesně to se teď děje.

Nejde jen o rafinerie

Dubnový propad se neomezuje na zpracování. Reuters na základě pěti průmyslových zdrojů odhaduje, že samotná ruská těžba v dubnu klesla o 300 až 400 tisíc barelů denně oproti průměru z prvních měsíců roku. Oproti konci roku 2025 je propad ještě výraznější: 500 až 600 tisíc barelů denně.

Důvod? Když nefungují rafinerie a přístavy, ropu není kam umístit. Buď ji skladujete, pokud máte kapacitu, nebo omezujete těžbu. Rusko volí obojí.

Pro kontext: IEA odhaduje ruskou rafinérskou kapacitu na 6,9 milionu barelů denně. Dubnových 4,69 milionu znamená využití kolem 68 %. Třetina kapacity stojí nebo běží na zlomku výkonu. Před válkou, v roce 2021, ruské rafinerie zpracovávaly 5,6 milionu barelů; dubnový propad proti této úrovni činí asi 910 tisíc barelů denně, tedy zhruba 16 %.

Širší ekonomický obraz

Ropný sektor tvoří přibližně čtvrtinu ruských federálních příjmů. V lednu 2026 se příjmy z ropy a plynu propadly na 393,3 miliardy rublů, nejméně od července 2020. Rozpočet přitom pro celý rok 2026 počítá s 8,92 bilionu rublů z energetiky.

Problémy ale přesahují ropu:

• Ruská ekonomika v prvním čtvrtletí 2026 mezičtvrtletně klesla o 0,3 %.
• Firemní zisky v prvních dvou měsících roku spadly o 33 %.
• Ocelář Severstal zaznamenal téměř stoprocentní propad čistého zisku, z 21,1 miliardy rublů na 57 milionů.
• NLMK vykázal čistou ztrátu 5,93 miliardy rublů.
• MMK omezuje investice a propouští management kvůli slabé poptávce a vysokým úrokovým sazbám.

Kreml si výpadky částečně kompenzuje domácím zadlužováním, v prvním čtvrtletí si ministerstvo financí půjčilo prostřednictvím dluhopisů OFZ 1,37 bilionu rublů. Vyšší globální ceny ropy, tažené napětím na Blízkém východě, rovněž část ztrát tlumí. O plošném kolapsu proto mluvit nelze. Ale o rostoucí neschopnosti hladce monetizovat klíčový exportní sektor ano.

Co to znamená pro Česko a Evropu

Česko se od ruské ropy fyzicky odstřihlo. Vláda v dubnu 2025 oznámila, že republika je zásobována výhradně neruskou ropou přes ropovody TAL a IKL s kapacitou až 8 milionů tun ročně. Přímé ohrožení dodávek nehrozí.

Nepřímý kanál ale zůstává otevřený. Evropský dieselový trh je po embargu na ruské produkty odkázaný na vzdálenější zdroje, zejména USA, Blízký východ a Indii. Podle EIA jakýkoli další výpadek nabídky středních destilátů tlačí nahoru crack spready a velkoobchodní ceny dieselu. Oxfordský Institut pro energetická studia ve své dubnové analýze upozorňuje, že evropské zásoby destilátů byly pod pětiletým průměrem a dieselové marže už na jaře 2026 prudce rostly.

Pokud se dubnový propad ruského rafinérského výkonu protáhne do léta, české pumpy to nemusí pocítit okamžitě, ale tlak na evropský diesel se propíše do cen s několikatýdenním zpožděním.

Trvalý propad, nebo dočasný výkyv?

Rusko umí rafinerie opravit. Historicky to dokázalo opakovaně. Otázka ale zní, jak rychle a za jakou cenu, když údery přicházejí znovu a znovu na stejné uzly, náhradní díly podléhají sankcím a pojistný trh se od ruských zásilek odvrací.

Dubnových 21 zásahů není jednorázová eskalace. Je to pokračování strategie, která systematicky snižuje schopnost Ruska přeměnit ropu v podzemí na rubly v rozpočtu. Ne kolaps. Ale eroze, která se měsíc od měsíce prohlubuje.