Ruský Terminátor má ve věži dvouvrstvou dynamickou ochranu, jakou nemá ani T-90M. Čínský nadšenec odhalil složení pancíře

Ruské bojové vozidlo podpory tanků BMPT, známé pod exportním jménem Terminator a od června 2026 oficiálně přejmenované na Spiridon, patří mezi nejdiskutovanější obrněné platformy posledních dvou dekád. Přesto se o skutečném složení jeho pancíře dlouho jen spekulovalo. Teď se na povrch dostal detailní diagram, který rekonstruuje vrstvy čelní ochrany věže a ukazuje řešení, jaké se u žádného ruského sériového tanku veřejně nepopisuje. Jenže silné čelo věže je jedna věc. Válka na Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky, ukázala něco jiného: ani výjimečná čelní ochrana nezachrání vozidlo, které nemá jasnou doktrínu nasazení.

Co přesně diagram ukazuje

Rekonstrukci přisuzují sekundární technické zdroje účtu Object-477 na platformě Weibo, čínskému nadšenci dlouhodobě zaměřenému na tankovou techniku, munici a pancéřování. Autor podle dostupných informací pracoval s dříve uniklými výkresy a veřejně známou geometrií věže. Nejde o oficiálně potvrzenou výrobní dokumentaci, ale o OSINT rekonstrukci.

Diagram rozepisuje tři příčné řezy čelem věže BMPT, označené A-A, B-B a C-C:

• Řez A-A obsahuje kombinaci ocelových bloků, jednu vrstvu ERA Relikt s prvky 4S23, dvě sekce po 80 mm válcované homogenní oceli (RHA) prokládané 30mm deskami z materiálu označeného 21F, dále 30 mm a 50 mm tvrzené oceli (HHA), 20mm desku 21F a 80 mm RHA jako základ.
• Řez B-B začíná 23 mm HHA, pokračuje dvojitou vrstvou Relikt 4S23 uloženou nad sebou, za ní 23 mm HHA, 45 mm polyuretanové výplně (PPU), 60 mm HHA, tenká gumová a ocelová mezivrstva, 50 mm HHA, 20 mm 21F a 80 mm RHA.
• Řez C-C je skladbou podobný řezu B-B, opět se dvěma vrstvami Relikt 4S23, ale zadní ocelová část roste na 60 mm HHA a základní deska dosahuje až 130 mm RHA při nulovém úhlu náklonu.

Klíčové je právě to dvojité uložení ERA v řezech B-B a C-C. Nejde o dvě různé generace ochrany, ale o dva prvky stejného typu reaktivního pancíře naskládané nad sebou v jednom modulu. Pokud první vrstva neutralizuje kumulativní proud nebo jádro průbojného projektilu, druhá má zachytit to, co projde skrz.

Proč to T-90M nemá

Srovnání s T-90M, který americká analýza z roku 2024 označuje za nejpokročilejší frontový ruský tank, není o generačním náskoku Terminátoru. Je o architektuře.

Tank T-90M má klasickou věž s kanonem ráže 125 mm, mantletovou oblastí kolem hlavně a jiným hmotnostním rozpočtem. Mantlet, místo, kde hlaveň prochází čelem věže, je konstrukční slabina, kterou musí každý tank řešit kompromisem mezi pohyblivostí kanonu a tloušťkou ochrany. Veřejně se u T-90M popisuje modulární ERA systém Relikt, ale nikoli stejná dvouvrstvá konfigurace.

BMPT žádný klasický tankový kanon nemá. Jeho hlavní výzbroj tvoří dva automatické kanony 2A42 ráže 30 mm, čtyři protitankové řízené střely Ataka-T a dva automatické granátomety AG-17D ráže 30 mm. Nízkoprofilová bojová stanice bez střílny hlavního děla dává konstruktérům prostor, který tankový návrhář nemá; masivní ocelové bloky a v části čela i dvojité ERA lze umístit tam, kde by u tanku byla díra pro hlaveň.

Výrobce Uralvagonzavod prostřednictvím exportní agentury Rosoboronexport tvrdí, že čelní ochrana BMPT je srovnatelná s tankem a celková ochrana dokonce nadřazená. To je marketingové tvrzení. Ale konstrukční logika za ním (absence mantletové slabiny a koncentrace ochrany na menší plochu) dává technický smysl.

Západ jde jinou cestou

Zatímco Rusko u BMPT vsadilo na extrémní vrstvení pasivní a reaktivní ochrany v čele, západní armády řeší přežitelnost obrněnců jinak. Rozdíl je principiální.

ERA Relikt je explozivní reaktivní pancíř, funguje až po zásahu. Když kumulativní proud nebo kinetický penetrátor narazí na prvek 4S23, výbušná vložka se odpálí a kovové desky narušují útočný prostředek. Je to účinné, ale pasivní: chrání jen konkrétní zasažené místo a proti druhému zásahu do stejného bodu už neúčinkuje.

Systém Trophy od izraelského Rafaelu, který dnes používají německé Leopardy 2A7A1 a budoucí Leopardy 2A8, funguje opačně. Radar detekuje přilétající střelu, počítač vypočítá trajektorii a protináboj ji zničí ještě před dopadem. Pokrytí je 360° v azimutu, systém je opakovaně použitelný a bojově ověřený v izraelských operacích. Nezáleží na tom, jestli střela míří do čela, boku nebo zádi, Trophy ji zachytí v prostoru.

To je důležitá lekce. Armády NATO nesoutěží s Ruskem v tom, kdo naskládá víc vrstev oceli a výbušnin do čela věže. Soutěží v tom, kdo hrozbu eliminuje dřív, než vůbec dopadne.

Terminátor na Ukrajině: debut, který se nepovedl

18. května 2022 potvrdil zpravodajský server Janes první bojové nasazení BMPT na Ukrajině. Ruská armáda vyslala přibližně rotu těchto vozidel do oblasti Severodoněcku v Luhanské oblasti. Očekávání byla vysoká, propagandistická média prezentovala Terminátory jako „zbraň, která změní pravidla hry“.

Realita vypadala jinak. Podle analýzy Defence Express se vozidla dostala pod dělostřeleckou palbu a ustoupila. Ukrajinské zdroje následně uváděly poškození tří kusů. Analytici poukazovali na to, že ruská armáda neměla pro BMPT vypracovanou jasnou doktrínu; nevěděla, kam přesně vozidlo v bojovém sledu zařadit, jak ho koordinovat s tanky a pěchotou, ani jak využít jeho specifickou výzbroj.

Databáze Oryx, která sleduje vizuálně potvrzené ztráty vojenské techniky, eviduje u BMPT Terminator tři doložené případy: jeden zničený a dva poškozené kusy. Skutečné ztráty mohou být vyšší, Oryx zachycuje jen to, co je zdokumentováno fotografií nebo videem.

Problém nebyl v čelním pancíři věže. Problém byl ve všem ostatním. Dělostřelecké granáty dopadají shora. Drony FPV útočí na strop, záď, motor. Protitankové zbraně jako švédský NLAW od Saabu jsou konstruovány pro režim přeletu nad cílem: střela přeletí nad vozidlem a odpálí bojovou hlavici směrem dolů, do nejslabších horních partií. Proti tomu žádné množství ERA v čele věže nepomůže.

Technická kuriozita, ne zázračná zbraň

Diagram od Object-477 ukazuje, že čelo věže BMPT je skutečně výjimečně silné. Dvouvrstvá konfigurace ERA Relikt v řezech B-B a C-C je řešení, které se u žádného ruského sériového tanku veřejně nepopisuje, a konstrukční logika za ním (absence mantletu, koncentrace ochrany na malou plochu) dává smysl.

Jenže válka na Ukrajině opakovaně potvrzuje, že obrněné vozidlo je jen tak dobré jako jeho nejslabší místo, jeho senzory, jeho posádka a doktrína, která určuje, kdy a jak ho nasadit. Terminátor, dnes už oficiálně Spiridon, měl nejsilnější čelo věže ze všech ruských obrněnců. A přesto na bojišti selhal. Ne proto, že by jeho pancíř byl špatný, ale proto, že moderní válka útočí odevšad, a především odtamtud, kde je ochrana nejslabší.