Severokorejci ukázali obří hybridní raketomet KN-25 ráže 600 mm: ve světě nemá obdoby a mohlo by si ho „vyžádat“ Rusko

Severní Korea se dlouhodobě soustředí na rozvoj těžkého dělostřelectva a raketometů pro konvenční střet s Jižní Koreou, případně s americkými vojáky. Je si vědoma, že nemůže získat nadvládu ve vzduchu, a proto jsou děla a raketomety způsobem, jak handicap vyrovnat. Od roku 2019 má přitom ve výzbroji zbraň, která nemá ve světě obdoby, a sice mohutný raketomet KN-25 veliké ráže, dlouhého doletu, a se schopností nést taktické jaderné hlavice.

Raketomet KN-25 zřejmě vychází z raket Točka

O vývoji zbraně se toho příliš neví, podle mnohých vychází z technologie sovětské balistické rakety krátkého doletu OTR-21 Točka, respektive z její severokorejské kopie KN-02 Toksa. Napovídá tomu především velmi podobná ráže, protože střely tohoto systému mají průměr 600 milimetrů. To v podstatě nemá ve světě obdoby, jiné těžké salvové raketomety mívají většinou maximálně poloviční ráži.

Severokorejci ale sestrojili odpalovací systém a střelu, která je vlastně jakýmsi hybridem mezi salvovým raketometem a taktickou balistickou raketou. Dosah střel je téměř 500 kilometrů, což je více než u mnohých balistických raket. Přesnost má být přitom zhruba 90 metrů. Odpalovač tvoří čtyři, ale někdy i šest tubusů na jednom vozidle. Zde je výrazná česká, respektive československá stopa, protože Severokorejci k dopravě těžkého systému využili podvozek Tatra 813 Kolos, ačkoliv jiné zdroje tvrdí, že jde o Tatra 815 Kolos.

Rakety mají mít hmotnost kolem 3 tun a délku zhruba 8,2 metrů. Jejich rozměr umožňuje nejen velký dostřel, ale i vysokou hmotnost hlavice. Ta konvenční bojová má hmotnost 300 kilogramů. Pro jižní Koreu je nicméně větším problémem skutečnost, že mají být schopny nést i taktické jaderné hlavice, tedy hlavice o síle menší než 50 kilotun. Kim Čong-un, vůdce Severní Koreje, údajně vydal příkaz počet taktických jaderných hlavic zvýšit.

Střely s raketometu KN-25 jsou nebezpečné

V současné době má mít severokorejské armáda ve výzbroji alespoň 30 systémů KN-25 a jejich počet bude nejspíše stoupat. Je to pro ni způsob, jak kompenzovat přesilu jihokorejského a amerického letectva a zasahovat tak případně cíle hluboko ve vnitrozemí. A i když střela není příliš přesná, síla její konvenční hlavice poskytuje možnost napáchat veliké škody například na vojenských základnách. V případě použití jaderné hlavice by ovšem nebyla nepřesnost tak na škodu, protože by exploze zasáhla rozsáhlé území.

Raketomety KN-25 aktuálně představují riziko i pro Ukrajinu, protože se může severokorejský režim dohodnout s tím ruským, že mu jich několik poskytne. Zbraň by umožnila útočníkům ještě rozsáhleji zasahovat infrastrukturu hluboko v ukrajinském vnitrozemí, aniž by museli používat vyspělé řízené střely, jejichž zásoby se Rusku dle všeho tenčí a není jich schopno vyrobit dostatečné množství.