Ruské SPECNAZ mají výběr: granátomet RG-6 pálící i 2 granáty/s, nebo „pumpu“ GM-94 s termobarickým granátem na 10 m

Rusko granátomety potřebovalo a odpověď přišla docela rychle; a vlastně rovnou dvě. Vznikly tam sice jednoduché, ale velmi variabilní a ničivé zbraně.

RG-6, muzeum zbrojovky v Tule i Zdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY
                   

Válka v Čečensku, která probíhala na začátku 90. let 20. století, znamenala pro rudou armádu řadu výzev, a mj. odhalila mnohé nedostatky. Jedním z nich byla absence jednoduchého, víceranného a vysoce účinného granátometu. To se rozhodli napravit vývojáři z legendárního zbrojařského města Tula. Jejich produkty jsou naprosto rozdílné, ale přesto naprosto splňují zadání armády. SPECNAZ si mohou vybrat ze dvou opravdu dobrých zbraní.

Inspirace RG-6 přišla z Jihoafrické republiky

První z vyvinutých modelů je produktem Centrální konstrukční a výzkumné kanceláře sportovních a loveckých zbraní. Granátomet RG-6 má revolverovou konstrukci s 6 granáty 40 milimetrů, což je konstrukce inspirovaná jihoafrickým granátometem Milkor MGL. Jeho tulský protějšek měří 690 mm (se složenou pažbou 520 mm) a váží 6,2 kilogramů.

RG-6, výstava Interpolix, 2011 iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY
Granátomet RG-6, výstava Interpolix, 2011

Vývoj zbraně byl značně urychlen, když byly k výrobě bubnu použity hlavně z jednorázového granátometu GP-25. Mechanismus je dvojčinný revolverový a je posílen pružinou, která se natahuje při přebíjení, pro plynulejší a rychlejší chod. Díky tomu je rychlost střelby velmi vysoká, konkrétně má RG-6 kadenci 15 až 16 ran / minuta, anebo 2 výstřely za sekundu rychlopalbou. Maximální dostřel přitom dosahuje 400 metrů. Sériová výroba byla zahájena roku 1997, a od té doby se granátomet objevil třeba na Ukrajině nebo v Sýrii.   

GM-94, metla pro boj ve městě

Zcela jiného principu je pak granátomet GM-94 tulské zbrojovky KBP, přičemž se jedná vlastně o zvětšenou opakovací brokovnici („pumpu“) RMB-93. Měří 820 milimetrů (bez opěrky 545 mm) a váží 4,95 kg. V trubicovém zásobníku jsou 3 náboje nezvyklé ráže 43 mm, a čtvrtý je v komoře. Granátomet GM-94 byl navržen speciálně pro boj v městském prostředí, proto je také velmi odolný proti hrubému znečištění a prachu, a dokonce ho lze použít i pod vodou. Na bodové cíle má přesný dostřel do cca 300 m, a maximální je 800 metrů.

GM-94, výstava MAKS,2009 iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY
Granátomet GM-94, výstava MAKS,2009

GM-94 je zkonstruován tak, aby způsobil maximální škody v omezeném prostoru a na krátkou vzdálenosti od střelce; je tedy ideální pro speciální jednotky. Navíc pro něj existuje až devět typů granátů. Termobarický lze použít pouhých 10 m od střelce se smrtící zónou 3 m, a kumulativní zase prorazí až 400 mm oceli. Existují i granáty s aerosoly (slzný plyn), pryskyřicové nebo klasické tříštivo-trhavé. Premiéru si GM-94 odbyl v roce 2011 při bojích v Libyi, a v posledním roce byl vidět například při bojích o ukrajinský Bachmut.    

Který granátomet vás zaujal a proč?

Diskuze Vstoupit do diskuze
142 lidí právě čte
Zobrazit další články