T-90M a T-72B3M upravilo Rusko podle zpětné vazby z první linie. Ukrajince to netrápí, pořád ničí jeden za druhým

Rámy s pletivem proti dronům montuje Uralvagonzavod na své tanky sériově už od roku 2025. Jak moc pomáhají osádkám, žádný zveřejněný test výrobce neukazuje.

Ruské tanky T-73B3M na vlaku i Zdroj fotografie: Rostec
                   

Tank vyjede z továrny a na zádi věže má navařený rám s pletivem. Vypadá to jako improvizace z frontového videa, jenže tady jde o tovární výbavu: sítě proti FPV dronům, tedy proti malým bezpilotním letadlům řízeným podle obrazu z vlastní kamery, a pryží vyztuženou ochranu zádi věže a motorového prostoru popsal ruský holding Rostech jako sériový prvek už v roce 2025. Ve stejné zprávě mluví o asi 200 konstrukčních změnách za tři roky. Jsou to úpravy proti hrozbě, se kterou konstruktéři tanku T-72 nemohli počítat. Redakce Armádního Zpravodaje proto rozebrala tři tiskové zprávy téhož podniku z let 2023, 2025 a 2026 a dopočítala parametry, které v nich chybějí.

Co si ruské osádky odvezly ze závodu ke Dni tankisty

Koncern Uralvagonzavod, součást státního holdingu Rostech a ruský výrobce tanků a těžké obrněné techniky, oznámil 12. září 2026 odeslání dalších partií tanků T-90M Proryv a T-72B3M do vojsk. Načasoval je před Den tankisty, svátek zřízený v roce 1946 výnosem Prezidia Nejvyššího sovětu SSSR. Novinkou má být zdokonalená all-aspect ochrana, tedy ochrana ze všech směrů. Jde o tvrzení výrobce; zkoušky ani měřitelné parametry zveřejněny nebyly.

T-72B3M přitom není nový stroj. Rostech sám v prosinci 2023 uvedl, že modernizované tanky této řady vznikají ze starších T-72 po generální opravě a že typ tehdy slavil 50 let od zavedení do výzbroje.

Čísla dodává výrobce jen obecná. U T-90M uvádí 125mm kanon, řízenou střelu na tankový cíl do 5 km a diesel o výkonu 1 130 hp, tedy 1 130 koňských sil. U T-72B3M zmiňuje komplex řízené výzbroje do 5 000 m a motor V-92S2F o stejném výkonu. Pětikilometrová vzdálenost odpovídá asi 48 fotbalovým hřištím za sebou.

Hmotnost v žádné z těch zpráv není. U T-90M ji uvádí oficiální kanál Ministerstva obrany Ruské federace jako 49,5 t, u T-72B3M uvádí sekundární technický přehled 46 t, nikoli výrobce. Pro srovnání: tank Leopard 2A4 má podle Armády ČR 1 500 hp, 55,15 t a kanon Rheinmetall 120 mm L44. S těmito hodnotami redakce Armádního Zpravodaje vypočítala měrný výkon takto:

Typ Výkon motoru / hmotnost Měrný výkon
T-90M Proryv 1 130 hp / 49,5 t ≈ 22,8 hp/t
T-72B3M 1 130 hp / 46 t ≈ 24,6 hp/t
Leopard 2A4 (AČR) 1 500 hp / 55,15 t ≈ 27,2 hp/t

Vyšší měrný výkon neznamená lepší tank. Porovnává jen výkon motoru s hmotností a neříká nic o pancéřování, optice, spojení ani o výcviku osádky. Ruské oznámení také neuvádí, kolik kusů vojáci dostali. Nejvíc o ruských prioritách ale prozradí něco jiného než parametry: tři tiskové zprávy téhož závodu z let 2023, 2025 a 2026 postavené vedle sebe.

Slovník ruských tiskových zpráv se za tři roky změnil k nepoznání

Ve zprávě z 28. prosince 2023 mluvil Rostech o splnění státní obranné zakázky a o vylepšeních, která podle jeho slov „souvisejí především se zlepšením ochrany a provozních vlastností…“. O dronech ani slovo.

Za necelý rok a půl se popis změnil. Ve zprávě z 6. května 2025 Rostech uvedl: „Všechna vozidla jsou vybavována sítěmi proti FPV dronům a pryží vyztuženou ochranou, která se montuje na záď věže a motorově-transmisní prostor“. Ochrana proti dronům se tím přesunula z improvizace do popisu sériové výbavy. Pořád ovšem jen podle výrobce.

Zpráva z 12. září 2026 se vrací k obecné formuli: stroje jsou podle závodu „vybaveny zdokonalenou ochranou ze všech směrů“. Konkrétní prvek, tloušťku ani výsledek zkoušky neuvádí. Agentura Interfax téhož dne citovala vojenského zástupce Ministerstva obrany Ruské federace, podle kterého závod plní závazky kvalitně a včas a vyvíjí další prvky ochrany, především proti bezpilotním letadlům. Vojenské zastoupení ministerstva je podle nařízení vlády Ruské federace č. 804 z 11. srpna 1995 orgánem přejímky a kontroly kvality na straně státního zadavatele, tedy nikoli nezávislou instancí.

Že úpravy vznikají podle ohlasů tankistů z přední linie, tvrdí závod opakovaně. Žádnou konkrétní připomínku osádek ani seznam požadavků ale nezveřejnil. Do stejného rámce patří i odkaz na Den tankisty a přirovnání dnešních strojů k legendárním čtyřiatřicítkám, které používá sám Rostech. Jak si nové vrstvy stojí na skutečném bojišti, ovšem neříká tisková zpráva, nýbrž evidence snímků z ukrajinských polí.

Fotografie z ukrajinských polí vyprávějí o modernizovaných strojích jinak

Redakce Armádního Zpravodaje odečetla 18. září 2026 veřejný výpis projektu Oryx, který eviduje jen techniku s fotografií nebo videozáznamem. U ruských tanků v něm stálo 4 447 kusů: 3 352 zničených, 165 poškozených, 392 opuštěných a 538 ukořistěných. Samotný T-90M má 159 záznamů, z toho 106 zničených, 16 poškozených, 30 poškozených a opuštěných a 7 ukořistěných strojů.

Jsou to minimální počty. Oryx sám upozorňuje, že skutečné ztráty jsou výrazně vyšší než to, co lze doložit snímky. U T-72B3M navíc otevřený výpis přesný štítek nepoužívá; vede modernizované T-72B3 ve verzích z let 2022 a 2025. Celkovou bilanci z těch čísel složit nelze.

Proč silnější plášť sám nerozhoduje, vysvětluje studie britského ústavu RUSI z 23. října 2025. Jack Watling v ní píše: „Bojové poškození obrněné techniky se považuje za nevyhnutelný důsledek jejího nasazení. Rychlost, s jakou ji lze vyprostit a opravit, je proto klíčová pro udržení tempa operací“. Tím dostává oporu i ta část ruského oznámení, která mluví o snadné opravitelnosti, byť oporu obecnou a ne pro konkrétní typ.

Dron také není všemocný. Táž studie uvádí, že „FPV drony nefungují ve špatném počasí, mají příliš malou nosnost pro útok na řadu tříd cílů a jsou poměrně snadno sestřelitelné“. Souboj tedy nestojí tank proti dronu, ale systém proti systému. Právě tady začíná ta část příběhu, která se počítá i v Praze: proti ruským sítím a pryžové ochraně totiž pracují věci, které Ukrajině dodává i Česko.

Proč se pletivo nad ruskými věžemi počítá i v Česku

ANALÝZA Když ruský výrobce obaluje tank sítěmi a pryží, mění se i to, co má smysl na Ukrajinu dodávat. Z dokumentu Ministerstva obrany ČR o celkové vojenské pomoci Ukrajině za roky 2022 až 2025, kterým redakce Armádního Zpravodaje prošla, plyne, že Česko zprostředkovalo právě ty kategorie, jichž se taková adaptace týká.

Dokument mluví o desítkách projektů, které se podle něj týkaly „ve značné míře i ručních palných zbraní, pasivních sledovacích systémů, bezpilotních prostředků či prostředků elektronického boje a protivzdušné obrany“. U dělostřelecké palby uvádí, že se poměr zlepšil z 10:1 ve prospěch Ruska na jaře 2024 na 2:1 ve stavu, který označuje za aktuální. Zásluhu připisuje zejména českým dodávkám velkorážové munice.

Tank pod sítí a pryžovou ochranou posouvá souboj od jedné zbraně k soupeření rušiček, průzkumu a dělostřelecké palby. Tam nerozhoduje jeden typ munice, ale objem dodávek a průmyslová kapacita.

Ruské oznámení neříká, že modernizované tanky přežijí. Říká, že Rusko umí přestavovat sériovou výrobu podle toho, co hlásí fronta. A rám s pletivem nad věží zůstává nejviditelnější částí té přestavby. Kolik osádek zachrání, neuvádí ani jedna ze tří tiskových zpráv.

Jak moc Rusko vylepšilo tanky?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Aleš Kratochvíl

Zobrazit další články