Tank Armata měl nahánět hrůzu nepřátelům na bojišti. Ale Rusku zatím přinesl jenom ostudu a je důkazem, že nemá dostatek peněz.
Když v roce 2015 Rusko představilo revoluční tank T-14 Armata, vypadalo to, že jsou všechny protějšky světa rázem zastaralé. A plány byly velkolepé, během několika let chtělo nahradit tisíce svých starých tanků, ovšem dodnes existují pouze prototypy, a je veliká pravděpodobnost, že to tak zůstane. Redakce Armádního Zpravodaje je po prostudování dostupných informací přesvědčena, že jsou hlavním důvodem peníze a technologická složitost.
Na papíře je T-14 Armata prostě skvělá
Prezentované parametry ruského veletanku jsou úchvatné, i když není zaručeno, že jim lze ve všem věřit. Má být vyzbrojen novým kanonem 2A82-1M ráže 125 mm, uvádí Wikipedia, který by měl používat munici schopnou prorazit jakýkoliv existující tank, a též má mít nový typ protitankové řízené střely. Vysoká je i ochrana T-14 Armaty – osádka sedí v chráněné kapsli, což jí má zaručit velkou pravděpodobnost přežití, a vyspělé mají být i její senzory a další vybavení.
Jestli je tak skvělá, vyvstává otázka, proč ji tedy Rusko nevyrábí. DefenceSecurityAsia uvádí, že špičky ruské armády tank považují za velmi drahý, Armádní Zpravodaj se domnívá, že cena za vybudování výrobní linky a samotná montáž by z armádního rozpočtu vysála obrovské množství peněz, takže by nezbylo na další projekty, a navíc by ani tanků nebylo moc. A to za situace, kdy se ukázalo, že jsou velmi zranitelné sebevražednými drony. Logiku tedy dává vyrábět starší a mnohem levnější stroje v mnohem větších počtech.
Nefungoval motor a chybí vyspělé díly
Tank Armata má ovšem i jiné problémy, než zy budoucí. Známé jsou ty s motorem — jeden z prototypů se nechvalně proslavil tím, že zhasl uprostřed velkolepé ruské vojenské přehlídky na Rudém náměstí. V posledních letech už Rusko raději Armaty na přehlídky neposílá. Problém mohou navíc být i některé vyspělé součástky, protože je nedokáže vyrobit v požadované kvalitě, a ze Západu je kvůli embargu nedoveze. 19FortyFive uvádí, že se jedná hlavně o optiku a elektroniku, ale také o výrobní stroje nutné k produkci samotného tanku.
Otázkou je, jak se Rusko postaví k tanku v případě, že se někdy v budoucnu zlepší jeho finanční situace a přestanou platit embarga. Vzhledem k tomu, že může být Armata zranitelná moderními protitankovými zbraněmi a drony, Armádní Zpravodaj nevylučuje změnu přístupu ruských konstruktérů. Mohli by se zaměřit na levnější variantu s vysokou ochranou proti dronům a protitankovým střelám, a to např. vyspělými systémy aktivní ochrany, a koncept konstrukce tanku i motoru udělat co nejjednodušší a tedy snáze vyrobitelný.