Vůbec první nákladní vozidla z Kopřivnice přebírala rakousko-uherská armáda, a armáda Československé republiky v této tradici pokračovala. Náklaďáky Tatra se proslavily svou odolností a průjezdností terénem, a v ve službách naší armády jsou dodnes. Poslední verze, Tatra 815-7, patří mezi světovou špičku, a česká armáda používá k různým účelům upravené speciály.   

815 odebírala ČSLA i Sovětský svaz

„Osmsetpatnácka“ vznikla ještě za hlubokého socialismu, a vývoj a provozní testy probíhaly i na Sibiři. To zajistilo novému náklaďáku provozuschopnost v nejtvrdším klimatu a průchodnost nejnáročnějším terénem. Do výroby se potom Tatra 815 dostala v roce 1983, a do konce komunismu jí bylo vyrobeno 16 000 kusů, z nichž jich většinu vedle ČSLA odebral Sovětský svaz. Byl to veliký úspěch, ale přesto výrobce prodělal v 90. letech 20. století krizi – dnes však jede výroba 815 na plné obrátky. V letech 1998 a 2010 navíc došlo k její modernizaci.

iZdroj fotografie: Armáda České republiky

„Kostra“, tedy podvozek na základě páteřového rámu („nosné roury“), který je symbolem značky již od roku 1923, zůstala zachována. Roura dovoluje prodloužit podvozek ze standardních verzí 4×4, 6×6 a 8×8 až na 10×10 a 12×12. A přibylo také centrální dohuštění ovládané řidičem z kabiny, což dovoluje jízdu s jedním (4×4) nebo více zničenými koly. Klasický tatrovácký vzduchem chlazený motor lze potom na přání zákazníka nahradit vodou chlazeným.

Legenda, která nahradila legendu

Na začátku nového století hledala AČR moderní náhradu spolehlivé a předpotopní Pragy V3S, o jejímž působení ArmádníZpravodaj rovněž psal. Požadavek byl na lehčí vozidlo schopné přepravy v letounu C-130 Hercules. To splňovala modernizovaná Tatra 815-7 4×4 a do výzbroje AČR se dostala v roce 2007. Její délka je 9,47 m, šířka 2,55 m, a výška 3,24 m, zatímco pohotovostní hmotnost 13 300 kg. S motorem Tatra T3C-928-90 V8 zvládne maximální rychlost 115 km/h, a s nádržemi na 420 litrů má dojezd až 700 kilometrů, jak udává AČR.

Bez nich by se armády zastavily: 5 nejpoužívanějším vojenským těžkým náklaďákům na světě dominuje česká Tatra

Velice zajímavá je potom nová kabina, která byla vyvinuta s firmou Ligne, a vedle vlastního pancíře existuje i možnost jejího dodatečného pancéřování. Posílena je také střecha, na níž lze mimo pancíře namontovat i různá střeliště s mnoha typy zbraní, případně pozorovací věžičky. Od roku 2023 je k dispozici i verze se 4 dveřmi, a jelikož jsou kabiny vysoce izolované, dovolují instalovat filtraci vzduchu proti zbraním hromadného ničení.

Podvozek se k modifikacím přímo nabízí

Tatra 815 je po světě široce rozšířena, takže se přímo nabízí k různým přestavbám a modifikacím – k těm nejčastějším přitom patří úprava na vozidla MRAP. Velice známý je výsledek spolupráce firem Nexter a Tatra označená jako Titus; od nás ale pochází i Vega nebo Husar, z Izraele třeba Wildcat, a z exotického Nigeru zase Ara. Tatra také často nese zbraně, časté jsou její úpravy na nosiče děl – u nás je to DITA a CEASAR, na Slovensku pak Zuzana 2. Ukrajinci pak používají Tatry jako nosiče protilodních střel Neptun a raketometů Burevij.    

iZdroj fotografie: Armáda České republiky

Na podvozku 8×8 potom vznikly i dvě velmi zajímavé modifikace, které našim vojákům dávají mnoho nových možností. První z nich je vyprošťovací vozidlo zkonstruované pro manipulaci s poškozenými obrněnci Pandur II, kdy byla Tatra 815-7 dovybavena silným navijákem a radlicí. Nechybí jí ani pancéřovaná kabina, jíž využívá i druhý speciál, Tatra 817-5 PRAM. Ten nese na korbě minomet vz. 82 PRAM-L ráže 120 mm se zásobou munice.