Ukrajina dostane slušnou posilu v podobě Leopardů 2 a Strv 122. V éře dronů jsou klíčové pro znovudobytí území

V areálu Lithuania Defense Services v litevské Jonavě se koncem srpna 2026 uskutečnilo předání, které na první pohled vypadalo nenápadně: nejméně jeden Leopard 2 a jeden Strv 122, oba po generální opravě, zamířily zpět na Ukrajinu. Přesný počet vracených tanků zůstává utajený. Ukrajinská velvyslankyně v Litvě Olha Nikitčenková při ceremoniálu řekla věc, která shrnuje celý problém moderního bojiště: i v éře dronů jsou tanky při znovudobývání okupovaných území pořád důležité, právě v součinnosti s těmi samými drony. Tahle věta zní jako diplomatická fráze, ale opírá se o tvrdá data z fronty, kde válka trvá už přes čtyři roky.

Co přesně se vrací na frontu

Leopard 2 je západoněmecký hlavní bojový tank, který dnes tvoří páteř obrněných sil řady evropských armád. Varianty A5 a A6, které procházejí litevským servisem, váží kolem 60 až 62,5 tuny, nesou hladkohlavňový kanon ráže 120 mm, dosahují maximální rychlosti 68 km/h a mají dojezd přibližně 280 kilometrů. Osádku tvoří čtyři lidé: velitel, střelec, nabíječ a řidič.

Strv 122 je švédská verze téhož tanku. Stockholmská vláda ji sama označuje za národní variantu německého Leopardu 2, vybavenou rovněž 120mm kanonem, dvěma kulomety ráže 7,62 mm a dýmovnicemi. Švédsko stroje Strv 122 stále považuje za relevantní platformu; zbývajících 66 kusů modernizuje a paralelně pořizuje 44 nových Leopardů 2A8. Pro Ukrajinu je podstatné, že oba typy sdílejí společný základ, což zjednodušuje logistiku, zásobování náhradními díly i výcvik osádek.

Ve srovnání s ruskými protějšky řady T-72, T-80 a T-90 nabízejí leopardí platformy zásadní konstrukční výhodu: munici nemají uloženou pod věží v automatickém nabíječi, jak je tomu u sovětsko-ruské koncepce. Právě tento autoloader s municí v karuselu je podle analytiků RUSI hlavní příčinou katastrofických explozí ruských tanků po průniku střely do trupu. Ruský T-72B3M sice disponuje 125mm kanonem 2A46M-5 s teoreticky větší ráží, ale přežitelnost osádky po zásahu je u něj výrazně nižší.

Opravárna, která je důležitější než dodávka

Samotná dvojice tanků frontovou linii nezmění. Skutečný příběh je jinde: Evropa si konečně buduje infrastrukturu, bez které by se i kvalitní západní obrněnce na ukrajinském bojišti postupně vyčerpaly a skončily jako neopravitelné vraky.

Lithuania Defense Services funguje od října 2023 jako litevsko-německý servisní uzel. Podle tehdejšího vyjádření šéfa LDS šlo u variant Leopard 2A5 a A6 o jediný takový hub v regionu; jiné leopardí modifikace se opravují v Polsku. První dvojice opravených tanků byla veřejně představena už v prosinci 2023 a od té doby odcházejí další várky průběžně, byť kumulativní počet firma nezveřejňuje.

Projekt ale nekončí u oprav. V Kaunasu vzniká montážní závod, kde má KNDS sestavovat až 41 tanků Leopard 2A8 pro litevskou armádu, včetně garantované logistické podpory po dobu pěti let od dodání prvního stroje. Samotná LDS plánuje do projektu investovat kolem 50 milionů eur. Litva tak nestaví jen opravárnu, ale celý ekosystém schopný tank udržet při životě, od příjmu poškozeného stroje přes opravu až po dlouhodobou údržbu.

Pro kontext: litevský obranný rozpočet na rok 2026 dosáhl rekordních 4,79 miliardy eur, tedy 5,38 % HDP. Součástí je i pokračující podpora Ukrajiny ve výši 0,25 % HDP ročně. Tankový program tedy není izolované gesto, ale součást širší strategie země, která sdílí region s Ruskem a Běloruskem.

Kdy tank v éře dronů přežije, a kdy ne

Masové tankové útoky ve stylu druhé světové války jsou na dnešním ukrajinském bojišti sebevraždou. Bojiště je pod téměř nepřetržitým dohledem průzkumných dronů, FPV drony útočí na jednotlivá vozidla a souřadnice se v reálném čase předávají dělostřelectvu. Znamená to ale, že je tank zbytečný? Ne. Znamená to, že se změnila pravidla jeho nasazení.

Analytická studie RUSI z roku 2025, založená na pozorování ukrajinských postupů, popisuje nový model útoku v několika fázích:

• Izolace prostoru – drony a dělostřelectvo odříznou cílový úsek od posil a zásobování.
• Degradace a fixace – průzkumné a úderné drony identifikují a fixují obránce, potlačují palebné body.
• Přiblížení útočných sil – pěchota, ženisté a obrněnce se přesouvají pod ochranou elektronického boje a protidronových systémů.
• Závěrečný útok – teprve v této fázi vstupují tanky. Přímou palbou ničí opevněná postavení, kryjí pěchotu a odvádějí nepřátelskou palbu.

Klíčová podmínka: tank nesmí operovat sám. Potřebuje pěchotu, obrněné transportéry, ženisty, elektronický boj a vlastní dronovou ochranu. Ideální okno pro nasazení nastává v období takzvaného thermal crossover, tedy za podmínek, kdy se zhoršuje výkon termovizí a senzorů bezpilotních prostředků, nebo jednoduše za špatného počasí, mlhy či deště.

Podle RUSI mohou vhodně upravené obrněnce přežít deset až patnáct zásahů FPV drony s opravitelným poškozením. To je číslo, které zásadně mění optiku: zasažení tanku dronem už není konec stroje, ale očekávaný provozní stav. A právě proto je opravárenská kapacita typu LDS tak důležitá; ne proto, že vrací dva tanky, ale proto, že umožňuje cyklus boj–poškození–oprava–návrat opakovat znovu a znovu.

Náčelník Generálního štábu AČR Karel Řehka to při oznámení českého nákupu Leopardů 2A8 shrnul přímo: tanky mají i na moderním bojišti „nezpochybnitelné místo“.

Česko v leopardím ekosystému

Litevský model není v regionu ojedinělý, i když je v tuto chvíli nejdál. Česká republika přes agenturu AMOS zprostředkovala servis ukrajinské obrněné techniky už od jara 2022; prvním kontraktem byly opravy tanků T-64 ve firmách skupiny Czechoslovak Group. Novější česko-ukrajinská memoranda z roku 2025 počítají se spoluprací v opravách a údržbě těžké techniky včetně tanků, houfnic a raketometů.

Praha navíc sama přechází na Leopard 2A8, čímž vstupuje do stejného západního tankového ekosystému jako Litva, Německo, Švédsko či Norsko. Na battlegroup v Litvě se podílejí i čeští vojáci. Každý opravený leopardí tank, který se vrátí na ukrajinskou frontu, tak nepřímo posiluje i bezpečnost střední Evropy: drží válku dál od hranic NATO a zároveň testuje a vylepšuje platformu, na kterou česká armáda sází svou budoucnost.

Nejde o počet, ale o cyklus

Dva tanky samy o sobě území nedobudou. Ale v roce 2026 už nerozhoduje „lepší tank“ ani „víc tanků“. Rozhoduje rychlost, s jakou se poškozený stroj vrátí do služby, schopnost celé soustavy (od dronu přes elektronický boj po obrněnec) fungovat jako koordinovaný celek a ochota spojenců investovat nejen do dodávek, ale i do infrastruktury, která je udrží naživu. Litevská Jonava je důkazem, že tahle ochota existuje.