Ukrajina opět nasazuje obrněné transportéry BTR-60, jejichž konstrukce sahá do šedesátých let. Válka trvající déle než čtyři roky si žádá každý použitelný kus techniky.
V létě 2014 předali dobrovolníci ve Lvově opravený a improvizovaně vylepšený BTR-60PB místnímu teritoriálnímu praporu. Stroj dostal přezdívku „Ljutyj Zenyk“, tedy Zuřivý Zenyk. Označení „Fury Zenik“, které dnes koluje v anglicky psaných zdrojích, je s největší pravděpodobností překladová varianta téhož jména, nikoli oficiální tovární název. Důležitější než osud jednoho konkrétního kusu je ale fakt, že celá rodina BTR-60 se na ukrajinské bojiště vrací ve velkém. A to v několika velmi odlišných podobách, od nouzově opravených veteránů po hlubokou přestavbu, z níž původní vůz prakticky nezbývá.
Proč Kyjev sahá po technice z šedesátých let
Válka na Ukrajině vstoupila do fáze, kdy se obrněná technika spotřebovává rychleji, než ji dokáže nahradit domácí výroba i západní pomoc dohromady. Vizuálně potvrzené ztráty BTR-60PB podle databáze Oryx dosahují nejméně 54 kusů, a to jde pouze o zdokumentované případy; skutečný počet bude vyšší. Bulharsko schválilo bezplatné poskytnutí stovky starých BTR z majetku ministerstva vnitra. Ukrajinské ministerstvo obrany samo přiznává, že v jednotkách slouží kolem dvaceti různých zahraničních typů obrněných transportérů a bojových vozidel pěchoty, což vypovídá o extrémní roztříštěnosti vozového parku.
Česká republika dodala jen za první rok války 89 tanků a 226 bojových a obrněných vozidel, jak uvádí oficiální souhrn české pomoci. Přes agenturu AMOS navíc Praha otevřela opravy ukrajinské obrněné techniky v českých a slovenských podnicích, výhledově i pro rodiny BTR a BRDM. Excalibur Army modernizuje tanky T-72 a servisuje východní techniku včetně BVP. Ani to ale nestačí pokrýt tempo spotřeby.
Naše redakční dedukce je proto jasná: nejde o jednorázový výstřelek, ale o strukturální nedostatek obrněných nosičů. Kyjev vytahuje ze skladů vše, co má použitelnou korbu a podvozek.
Mouchy, které nikdo nezastírá
Základní BTR-60PB má slabiny, které ani jeho zastánci nepopírají. Podle staršího amerického referenčního materiálu FAS jde o tři hlavní problémy:
- Tenká ochrana. Svařovaná ocelová korba zastaví lehkou pěchotní palbu, ale střepiny těžší ráže, protitankové střely a moderní drony představují smrtelné nebezpečí.
- Výsadek přes horní poklopy. Vojáci při opouštění vozidla lezou nahoru a ven, čímž se na kritické vteřiny vystavují palbě. Na dnešním bojišti plném FPV dronů je to noční můra.
- Dvojice benzínových motorů. Dva šestiválce GAZ-49B, každý o výkonu kolem 66 kW (90 koní), zvyšují provozní složitost i požární riziko. Benzín hoří ochotněji než nafta.
Samotná firma Praktika, která stojí za nejambicióznější modernizací Chorунžyj, ve svém firemním materiálu výslovně uvádí, že technické zastarávání a nízká úroveň ochrany původního BTR-60 neumožňují efektivní nasazení v moderní válce bez radikální přestavby. Upřímnost výrobce, který na přestavbě vydělává, paradoxně dodává jeho řešení věrohodnost.
Tři cesty, jak ze starého udělat použitelné
Pod jedním označením „BTR-60″ se dnes na Ukrajině schovává několik zásadně odlišných strojů.
Nouzové opravy a levné remotorizace. Varianty jako BTR-60MK nebo BTR-60T zachovávají základní architekturu vozidla, ale vyměňují benzínové motory za diesely. BTR-60MK používá dvojici agregátů Cummins o souhrnném výkonu 172 kW (234 koní). BTR-60T slibuje rychlost až 100 km/h a dojezd 650 kilometrů, oproti 500 km u originálu. Snižuje se riziko požáru, zlepšuje logistika, ale korba zůstává v zásadě stejná.
Hluboká přestavba Chorunžyj. Tady už z původního BTR-60 podle Praktiky zůstává jen spodní část korby. Nová horní stavba je z finské pancéřové oceli Miilux, motor je vpředu, výsadek vzadu, tedy přesně naopak než u originálu. Protiminová sedadla mají vydržet ekvivalent 6 kg TNT. Výzbroj lze volit mezi kulometem KPVT ráže 14,5 mm a kanonem ráže 30 × 113 mm. Dne 2. září 2024 ukrajinské ministerstvo obrany oficiálně schválilo Chorunžyj k dodávkám pro ozbrojené síly, a to v šesti verzích: lineární transportér, personální nosič, sanitně-evakuační vůz, vyprošťovací a opravárenské vozidlo, velitelsko-štábní varianta a samohybný minometný nosič.
Zahraniční dodávky. Stovka bulharských BTR představuje další zdroj trupů, byť jde o staré kusy bez hluboké modernizace.
Proč se Rusové klidí z cesty
Nebezpečnost modernizovaného BTR-60 nespočívá v tom, že by šlo o špičku obrněné techniky. Spočívá v něčem prozaičtějším. Kulomet KPVT ráže 14,5 × 114 mm má efektivní dostřel kolem 2 000 metrů a dokáže prorazit lehké opevnění i obrněná vozidla s tenčím pancířem. Spřažený PKT ráže 7,62 mm přidává palebnou hustotu proti živé síle. Osmikolový podvozek je obojživelný a dokáže převézt výsadek pod ochranou pancíře, i když tenkou, pořád lepší než korba pickupu.
Pro ruskou pěchotu v zákopu je příjezd obrněného transportéru s těžkým kulometem a krytým výsadkem hrozba, zvlášť pokud čekala měkké cíle. A právě v tom tkví ekonomická logika nasazení: BTR-60 je levný, nahraditelný a šetří cennější techniku. Každý úkol, který splní starý osmikolák, je úkol, na který nemusí jet BTR-4 nebo západní obrněnec.
Srovnání s americkým M113, který Ukrajina rovněž provozuje, ukazuje rozdílnou filozofii. M113 je pásový, spolehlivý a oblíbený pro jednoduchost obsluhy, ale nemá vlastní těžkou výzbroj a Ukrajina pro něj teprve zavádí nové věžové moduly. BTR-60 přijíždí s kulometem připraveným k palbě. Na krátkou vzdálenost a v překvapivém kontaktu to může rozhodnout.
Co z toho plyne pro další měsíce války
Přesný počet použitelných BTR-60 v ukrajinských skladech je neveřejný. Otevřené zdroje ale ukazují na stovkové množství potenciálně využitelných trupů, když se sečtou domácí zásoby a zahraniční dodávky. Problém Ukrajiny není jen v počtu kusů, ale v tempu ztrát, v logistice dvaceti různých typů a v tom, že spojenci často posílají přebytkové platformy různých rodin místo jednotného standardu.
Modernizovaný BTR-60 na tom nic zásadního nezmění. Ale válka se nevyhrává jen špičkovou technikou, vyhrává se i tím, že má každá jednotka aspoň nějaký chráněný transport místo holé korby civilního auta. Zuřivý Zenyk není zázračný stroj. Je to ale stroj, který jezdí, střílí a vozí pěchotu. A na frontě, kde se počítá každý kus, to stačí k tomu, aby se mu protivník raději vyhnul.