Video: Slovinsko testuje Gatling proti největší hrozbě. ASGARD chrlí 3 000 ran za minutu a drony nemají šanci

Slovinská firma Valhalla Turrets v listopadu 2026 poprvé ostře otestovala protidronovou věž ASGARD 134 se šestihlavňovým kulometem M134D na vozidle JLTV. Padly tisíce ran.

Vozidlo JLTV s modulem ASGARD 134 i Zdroj fotografie: Valhalla Turrets
                   

Záběry z několikadenních zkoušek ukazují rotující hlavně Gatlingu na střeše obrněného vozidla, jak chrlí palbu kadencí padesát ran za sekundu. Není to render ani výstavní maketa, střelby organizovala slovinská armáda, financovalo je ministerstvo obrany a celý projekt zapadá do ambiciózní sázky malé alpské země na to, že dokáže vybudovat vlastní protidronový průmysl exportní kvality. ASGARD 134 je přitom navržený přesně na hrozbu, kterou NATO i česká armáda označují za nejurgentnější: levné, malé a rychlé drony, proti nimž klasická protivzdušná obrana nestačí.

Padesát ran za sekundu proti cíli velkému jako batoh

Kulomet Dillon Aero M134D není žádná novinka, americká armáda ho zná z vrtulníků a speciálních operací. Šest rotujících hlavní ráže 7,62 × 51 mm NATO vystřelí fixně 3 000 ran za minutu. Klíčové ale není číslo samo o sobě, nýbrž to, co dělá s pravděpodobností zásahu.

Proti dronu o rozpětí křídel třicet centimetrů, který letí rychlostí přes sto kilometrů v hodině, potřebujete hustou palebnou stěnu. Padesát střel za sekundu ji vytvoří. Podle datasheetu Dillon Aero zbraň navíc vykazuje minimální rozkmitání při střelbě, což umožňuje rychlou korekci záměru, operátor vidí dopady a upravuje palbu téměř v reálném čase. Mezi závažnými poruchami zvládne M134D průměrně 30 000 ran. To je spolehlivost, kterou běžný kulomet nenabídne.

ASGARD 134 ale není jen zbraň na střeše. Jde o dálkově ovládaný bojový modul, operátor sedí uvnitř obrněného vozidla a pracuje přes kamery a senzory. Nikdo nemusí vystrčit hlavu z poklopu.

Co testy skutečně prokázaly, a co zatím ne

Valhalla Turrets po zkouškách oznámila, že systém potvrdil schopnost zasahovat „všechny typy dronů na krátkou a střední vzdálenost“. Formulace je sebevědomá. Zároveň ale firma nezveřejnila nezávisle ověřené procento zásahů, nespecifikovala typy cílových dronů ani přesný scénář střeleb.

Co je doložené:

  • Vícedenní ostré zkoušky s tisíci vystřelenými náboji
  • Organizace na straně slovinské armády
  • Financování slovinským ministerstvem obrany
  • Integrace na platformu JLTV od Oshkosh Defense

Co doložené není:

  • Konkrétní poměr zásahů proti definovaným typům dronů
  • Výsledky proti rojovým scénářům
  • Cena systému a existence exportního kontraktu

Podle nás je proto nejpřesnější mluvit o úspěšném potvrzení konceptu. ASGARD 134 funguje, střílí a je reálný. Ale od předprodukčního demonstrátoru k sériově vyráběnému systému s ověřenou bojovou účinností vede ještě kus cesty.

Slovinsko staví vlastní protidronovou větev

Valhalla Turrets není ve slovinském obranném průmyslu osamocená iniciativa. Stát za ní stojí systematicky. V březnu 2025 slovinské ministerstvo obrany objednalo dvanáct dálkově ovládaných bojových stanic Mangart 25, jiný produkt téže firmy, a otevřeně mluvilo o exportním potenciálu. V únoru 2026 vláda představila přehled domácích obranných projektů s navýšeným rozpočtem a rostoucím klastrem firem.

Portfolio Valhally přitom ukazuje promyšlenou škálu:

SystémHlavní výzbrojUrčeníStatus
MIDGARD 134M134D 7,62 mmUniverzální bojový modulDodávky zahájeny
ASGARD 134M134D 7,62 mmProtidronová věž (C-UAS)Po ostrých testech
SKYTHUNDER 30030mm kanon MK44S + 70mm rakety + M134DVícevrstvý SHORAD/C-UASPředstaven na Eurosatory 2026

ASGARD 134 je v tomto kontextu lehčí a jednodušší varianta zaměřená čistě na poslední kinetickou vrstvu obrany. SKYTHUNDER 300 je naproti tomu komplexní sestava s radarem HENSOLDT SPEXER, elektrooptikou a laserem naváděnými raketami, tedy systém, který pokrývá více vrstev najednou.

Proč samotný Gatling nestačí, a kde přesně exceluje

NATO Allied Command Transformation v říjnu 2026 jasně pojmenovalo problém: levné drony se šíří rychleji, než aliance stíhá budovat obranu. Řešením ale není jeden „zázračný“ prostředek, nýbrž vrstvená architektura propojující radary, velení a řízení, elektronický boj a různé efektory, od rušiček přes lasery po kinetické systémy.

ASGARD 134 v této architektuře obsazuje velmi konkrétní místo: je to poslední vrstva, která zasáhne, když dron pronikl přes rušení i další obranu a zbývají sekundy. V tomto okně je palebná hustota Gatlingu těžko překonatelná. Ale proti saturačnímu útoku rojem z více směrů potřebuje oporu.

Česká armáda řeší totéž. Na cvičení Drone Shield 2026 se zapojilo 49 firem a AČR testovala celý řetězec od detekce po eliminaci včetně FPV dronů a interceptorů. České firmy jako ERA a RETIA přitom mají silnou pozici právě v detekční a radarové vrstvě, tam, kde Slovinsko naopak sází na efektory na vozidlech.

Co to znamená pro obranu proti dronům v Evropě

Slovinský přístup je zajímavý tím, jak rychle se dvouletá firma s podporou státu dostala od konceptu k ostré střelbě. ASGARD 134 není hotový produkt s ověřenou bojovou historií, ale je to funkční demonstrátor schopnosti, kterou dnes zoufale hledá každá armáda v NATO. Ochrana konvojů, letišť, velitelských stanovišť a kritické infrastruktury před nízko letícími drony není teoretický problém. Je to denní realita ukrajinského bojiště.

Valhalla Turrets po testech okamžitě zamířila na obranný veletrh SIDEC 2026 v Celje. Načasování není náhodné, jde o exportní výkladní skříň. Jestli se z alpského prototypu stane aliančně relevantní systém, rozhodne až kvalifikace, zákaznické testy a první kontrakt. Gatling ale střílí. A drony, které se dostanou do jeho dosahu, mají opravdu problém.

Jaká obrana je proti dronům nejefektivnější?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Aleš Kratochvíl

Zobrazit další články