Není to běžná zbraň ukrajinských dělostřelců, Vilcha-M má přitom výhody oproti M142 HIMARS i BM-30 Smerč

Ukrajina má vlastní méně známé těžké raketomety s přesně naváděnými střelami, na které když dojde, dokáží napáchat opravdu značné škody.

Ukrajinský raketomet Vilcha-M i Zdroj fotografie: Uživatel Poutník z Prázdnoty / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Ukrajinská armáda měla od dob vzniku samostatného státu ve výzbroji původně sovětské těžké raketomety BM-30 Smerč, ale ačkoli jde o působivou zbraň s dlouhým dostřelem, její rakety jsou nepřesné a spoléhají na plošný účinek. Ukrajinští konstruktéři proto začali časem pracovat na odvozeném systému s přesně naváděnými raketami, až v roce 2018 vstoupil do výzbroje Ukrajiny systém Vilcha, a o něco později Vilcha-M s prodlouženým dosahem.

Vilcha-M dostřelí až 130 kilometrů

Raketomety rodiny Vilcha se původnímu BM-30 Smerč v mnohém podobají. Jde o odpalovací systém s 12 tubusy na rakety ráže 300 mm, který je umístěný na těžkém nákladním podvozku, a podobný je i dostřel – u schopnějšího Vilcha-M je 130 km, uvádí Army-Technology, u Vilcha potom 70 kilometrů. Oproti tomu BM-30 dostřelí do vzdálenosti 120 km, ale se speciálními raketami až 200 km. Třeba americký M142 HIMARS s menšími střelami M31 ráže 227 milimetrů má dosah jenom kolem 80 km, ale s balistickou raketou ATACMS až 300 kilometrů.

BM-30 Smerč vs. M142 HIMARS

Americký M142 HIMARS vs. ruský BM-30 Smerč: oba dva systémy jsou dobré, ale jeden technologicky lepší, a druhý tradičně ničivější

Střely jsou navíc velmi ničivé – zatímco u Vilcha mají hlavici těžkou 250 kilogramů, u Vilcha-M ji museli konstruktéři o něco zmenšit, a je těžká „jenom“ 170 kilogramů, uvádí Wikikedie. Takto veliká hlavice může mít nicméně podobně ničivé účinky jako běžně shazované typy leteckých pum, takže zničí třeba dům. Rozhodně je tedy větší než u M142 HIMARS, protože tam má hlavice střely M31 hmotnost jenom 91 kg, ATACMS však 214 kg. Účinek samozřejmě záleží i na typu hlavice, může jich být několik druhů, ale nejběžnější jsou tříštivé.

Ani tady není přesnost silnou stránkou

V čem může ukrajinský raketomet zaostávat, je přesnost (i kdy ne tak jako ruský BM-30 Smerč). Jeho střely jsou naváděny za pomoci GPS, a podle známých údajů je přesnost raket z Vilcha 10 m, a z Vilcha-M kolem 30 m. Třeba M142 HIMARS má však přesnost 1 m, a to i s ATACMS, takže v podstatě trefí vše, na co zamíří – třeba jako trojice ruských raketometů a spousta další techniky v jednom útoku, na což ArmádníZpravodaj upozorňoval.

Odpal rakety z systému Vilcha iZdroj fotografie: Kancelář prezidenta Ukrajiny / Creative Commons / CC BY
Odpal rakety z systému Vilcha

Zničit například systém protivzdušné obrany jednou ranou tak může být pro Vilcha-M problém, i když může menší přesnost částečně kompenzovat síla hlavice. Obsluha také dokáže vystřelit raket více, všech 12 za pouhých 45 sekund, což ale není zrovna levné. Ve výzbroji ukrajinského dělostřelectva přitom není systém moc zastoupen, dle ukrajinské Wikipedie se jednalo do roku 2022 o 81 kompletů (původní i verze M), dnešní stav ale znám není.

Rakety systému Vilcha přitom může teoreticky některá obrana zachytit, umět by to měl třeba systém 9K330 Tor, a určitě by to zvládl i izraelský Iron Dome, ale vzhledem k jejich krátké dráze je to velice obtížné. Nelze pochybovat, že se Ukrajině podařilo vyvinout systém řadící se mezi špičkové zbraně své třídy. Navíc je díky podvozku a rychlosti až 100 km/h i velice mobilní, což mu může pomáhat vyhýbat se zaměření a snížit tak riziko zničení.

Ukrajinský raketomet Vilcha v akci

Jak hodnotíte ukrajinský raketomet Vilcha-M?

Diskuze Vstoupit do diskuze
139 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články