Video: stačil jediný zásah granátem Excalibur a ruská houfnice 2S1 Gvozdika skončila v troskách, byla prakticky bezbranná

Západní zbraně dávají Ukrajině v bojích s ruskými jednotkami několik výhod, díky nimž může čelit jejich početní i materiální převaze. Jednou z nich je precizně naváděná munice, a i když ji má i federace, těm Západním se nevyrovná. Efektivitu ukázal třeba jediný zásah projektilem M982 Excalibur poté, co ukrajinští dělostřelci zaměřili pozici ruské houfnice 2S1 Gvozdika.

Dron zjistí pozici, dělostřelci ji zadají do „Excalibru“

Video zveřejněné Ukrajinou na sociálních sítích jasně ukazuje, jak takový útok probíhá. Ruští dělostřelci svoji zbraň zakopali do okopu, aby byli lépe chráněni proti odvetné palbě a střepinám. Pokusili se ji také zamaskovat, ale ne dostatečně a objevil ji dron. A právě v okamžiku, kdy přesně zaměřil její pozici, předal souřadnice ukrajinským dělostřelcům. Ti mají ke granátům Excalibur zařízení, jehož pomocí do něj nahrají souřadnice. Potom už jen stačí zamířit do dané oblasti a o přesný zásah se projektil postará sám.

Vývoj munice Excalibur do děl ráže 155 milimetrů začal v roce 1992 a poprvé ji americké ozbrojené síly nasadily v roce 2007 v Iráku. Projektily se ukázaly jako neobyčejně účinné, protože dokázaly zasahovat cíle s přesností na 4 metry. Výhodou granátů Excalibur je, že se jejich přesnost ani přes delší vzdálenost nezmenšuje, ale zůstává stejná. Projektil totiž disponuje vyklápěcími ploutvemi, s jejichž pomocí koriguje svoji dráhu na zadané souřadnice.

iZdroj fotografie: Armáda Spojených států amerických

Nevýhodou M982 Excalibur je ovšem jeho cena, protože jeden projektil stojí kolem 2,5 milionu korun a je jich tedy pouze omezené množství. Proto je využíván výhradně k zasahování hodnotných cílů jako jsou děla, velitelská stanoviště nebo muniční sklady. Nabíjet ho lze do většiny moderních západních houfnic jako jsou americké M777 a M109 Paladin, německé PzH 2000, polské AHS Krab nebo francouzské CAESAR. Z některých dokáže systém zasahovat cíle na vzdálenost vyšší než 50 kilometrů.

2S1 Gvozdika je osvědčená sovětská houfnice

Houfnice 2S1 Gvozdika je sice starší technika, kterou dostala sovětská armáda už na začátku 70. let 20. století, ale to neznamená, že nejde o účinnou braň. Její ráže 122 milimetrů je oproti standardním sovětským houfnicím menší, ale s projektily s prodlouženým dostřelem dokáže zasahovat cíle do vzdálenosti přes 21 kilometrů. Ruská i ukrajinská armáda jich mají relativně vysoké počty a v bojích za poslední rok prokázaly svoji účinnost.

Gvozdika je umístěna na pásovém podvozku a má pancíř o síle od 7 do 20 milimetrů. Čtyřčlennou osádku dokáže ochránit proto palbě z ručních zbraní nebo střepinám, ale při přímém zásahu projektilem Excalibur rozhodně neobstojí. Granát totiž disponuje bojovou hlavicí o hmotnosti 22 kilogramů a v minulosti prokázal, že je schopen zničit i silněji pancéřované zbraně, jakými jsou třeba samohybné houfnice 2S19 Msta.