Česko patří mezi 3 nejhorší země v NATO, závazky loni nesplnilo. Babiš měl pravdu, Fiala to překroutil

Tři země z celé Aliance. Téměř všichni ostatní spojenci hranici dvou procent HDP překročili, Česko ne, přestože Fialova vláda celý rok tvrdila opak. Spor mezi Andrejem Babišem a Petrem Fialou se táhl od dubna a vypadal jako obvyklá politická přestřelka. Jenže Rutteho slova před ministry obrany v Bruselu ho rozhodla. Babiš pracoval s interním aliančním číslem 1,85 % HDP, Fiala se opíral o český národní výpočet 2,01 %. Rozdíl mezi nimi není slovíčkaření. Je to rozdíl mezi tím, co si Praha spočítala sama, a tím, co NATO skutečně uznalo.

Dvě procenta, dvě metodiky

Jádro celého sporu leží v účetnictví, ne v politické vůli. Česká strana za rok 2025 vykázala obranné výdaje jako součet dvou částí: 1,83 % HDP z rozpočtu ministerstva obrany a 0,18 % HDP z dalších kapitol státního rozpočtu. Dohromady 2,01 %. Na papíře splněno.

NATO ale počítá jinak. Aliance uznává jen výdaje, které přímo slouží potřebám ozbrojených sil nebo spojenců. U smíšených civilně-vojenských aktivit musí být vojenská složka konkrétně vyčíslitelná. Ministr obrany Jaromír Zůna v červnu popsal, že NATO odmítlo uznat zhruba 20 miliard korun, které Česko započítalo, zejména výdaje na dopravní stavby a další infrastrukturní položky mimo resort obrany. Právě ty stáhly alianční hodnocení na 1,85 %.

Veřejná tabulka NATO zveřejněná na jaře 2026 přitom u roku 2025 uváděla značku „e“ (estimated, tedy odhad). Nebyla to definitivní známka na vysvědčení. Byla to předběžná čísla, která se teprve měla ověřit v aliančním hodnoticím procesu.

Kdo měl pravdu a kdo ji překroutil

Babiš v dubnu 2026 veřejně prohlásil, že Česko dvě procenta za rok 2025 nesplnilo, a citoval číslo 1,85 %. Fiala i bývalá ministryně obrany Jana Černochová reagovali ostře: závazek jsme splnili, Babiš nemluví pravdu. Fiala se odvolával na veřejnou výroční zprávu NATO a na české vykázání nad dvěma procenty.

Problém je v tom, co Fiala prezentoval jako fakt. Odhadové číslo z březnové tabulky NATO a český národní výpočet byly politicky podávány jako definitivně potvrzené alianční splnění. Nebyly. Rutte to 17. června uzavřel jednoznačně: Česko dvě procenta nedosáhlo. Když ČTK přinesla jeho slova, Fiala ustoupil k argumentu, že vláda vycházela z tehdy dostupných dat a informací od zástupců v NATO.

Babiš tedy měl pravdu v jádru sporu, mezi českým vykázáním a aliančním uznáním existoval reálný rozdíl. Fiala ho překroutil tím, že předběžný odhad vydával za hotovou věc.

Proč se o tom Česko dozvědělo tak pozdě

Časová osa vysvětluje, proč spor vybuchl až v červnu. Veřejná výroční zpráva NATO z března 2026 pracovala s odhady. Teprve poté mezinárodní štáb a alianční plánovači z národních podkladů připravili hodnoticí dokument pro multilaterální jednání. Zůna tento proces popsal pro ČT24, jde o interní mechanismus, jehož výstupy nejsou automaticky veřejné.

Přitom varovné signály existovaly dřív. Národní rozpočtová rada už na podzim 2025 upozorňovala, že NATO nebude chtít „dotahovat“ dvě procenta dopravními stavbami a podobnými položkami. Fialova vláda o tomto riziku musela vědět. Zda znala konkrétní alianční verdikt 1,85 % ještě před svým koncem, se z otevřených zdrojů nepodařilo potvrdit, ale riziko sporu o uznatelnost bylo na stole měsíce.

Co to znamená pro rok 2026 a dál

Formální sankce za nesplnění dvouprocentního závazku v NATO neexistují. Žádná pokuta, žádné vyloučení. Dopad je politický a reputační. NATO samo říká, že dvě procenta jsou indikátorem politické vůle a příspěvku ke společné obraně. Země s neuznaným plněním má slabší vyjednávací pozici, a to v době, kdy Aliance přijala haagský rámec s novým cílem nejméně 3,5 % HDP na „čistě obranné“ výdaje plus až 1,5 % na širší bezpečnostní investice do roku 2035.

Pro srovnání: Polsko za rok 2025 vykázalo 4,48 % HDP, Slovensko 2,04 %. Česko bylo i ve veřejném odhadu těsně na hraně s 2,00 %. Po aliančním přepočtu pod ní.

A rok 2026? Český rozpočet počítá s celkovými obrannými výdaji 184,7 miliardy korun, tedy asi 2,06 % HDP podle lednové predikce. Jenže samotná kapitola ministerstva obrany činí 154,8 miliardy, rozdíl téměř 30 miliard tvoří právě ty mimoresortní položky, u nichž je uznatelnost nejistá. Babiš a Zůna na jaře pracovali s aliančním hodnocením 1,78 % HDP pro letošek. Rutte k tomu řekl jen tolik, že česká vláda na splnění „tvrdě pracuje“.

Armáda modernizuje, spor je o účetnictví

Důležitý kontext: problém není v tom, že by česká armáda nedostávala peníze na modernizaci. Ministerstvo obrany za rok 2025 vykázalo 42,6 % svého rozpočtu na investice a třetinu na hlavní druhy techniky podle definice NATO. To jsou solidní čísla. Potíž je jinde, v politickém rozhodnutí připočítat k vojenskému rozpočtu položky, které Aliance za obranné neuznává, a výsledek prezentovat jako splněný závazek.

Odpovědnost za rok 2025 nese Fialova vláda. Za rok 2026 už ale odpovídá kabinet Andreje Babiše, který o metodickém sporu ví, a přesto jsou české výdaje znovu závislé na sporných mimoresortních položkách. Pokud se struktura výdajů nezmění, Česko riskuje, že zůstane ve trojici nejhůře hodnocených spojenců i příští rok.